Hospodaření Povodí ovlivňuje i regulovaná cena za odběr povrchové vody, která nepokryje náklady

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření státních podniků Povodí Ohře a Povodí Moravy v letech 2011 až 2013 a na to, jak Ministerstvo zemědělství plnilo roli jejich zřizovatele. Výsledek hospodaření těchto státních podniků byl sice kladný, výnos z jejich činnosti byl ale nízký. Ke kladnému výsledku jejich hospodaření rozhodující měrou přispěly dotace od Ministerstva zemědělství.

Průměrný roční zisk Povodí Moravy byl v letech 2011 až 2013 zhruba jen 5,5 milionu korun, v případě Povodí Ohře se jednalo zhruba o 9,5 milionu korun. Hospodaření obou podniků také ovlivnila regulovaná cena za odběr povrchové vody, která nepokrývala skutečné náklady. Rozdíl mezi regulovanou cenou a skutečnými náklady na odběr povrchové vody činil u obou státních podniků dohromady více než 234 milionů korun. Povodí tuto ztrátu pokrývala z jiných činností, nejčastěji z výroby elektrické energie.

Kontroloři zjistili, že Povodí Moravy nepostupovalo hospodárně, když zadávalo externím firmám jednoduché administrativní úkony spojené s veřejnými zakázkami, přestože se jednalo o služby, které měli zajišťovat jeho zaměstnanci. Za tyto služby si firmy účtovaly v některých případech i téměř tři tisíce korun za hodinu. Šlo například o vyřizování korespondence s uchazeči či shrnutí výsledků zadávacího řízení.

Při zadávání veřejných zakázek kontrolované státní podniky nepostupovaly v některých případech hospodárně nebo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Povodí Moravy například u zakázky na odstranění sedimentů z vodní nádrže v Plumlově neoprávněně použilo dotaci ze státního rozpočtu, protože nedodrželo podmínky, za kterých mu byly tyto prostředky poskytnuty. Pokud by podnik vhodně nastavil kritéria pro hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů o tuto zakázku, mohla být celá akce minimálně o 12,8 milionu korun levnější. Povodí Ohře zase při opakovaném výběrovém řízení na revitalizaci Svitávky v Lindavě neoslovilo všechny uchazeče z předchozího výběrového řízení. To vedlo k tomu, že vítězná nabídka byla nakonec o 1,8 milionu korun dražší než nejnižší nabídka uchazeče v původním výběrovém řízení.

Při analýze veřejných zakázek u Povodí Ohře kontroloři zjistili, že na jejich výslednou cenu má zásadní vliv, v jakém zadávacím řízení byly zadány. Srovnali, za jakou cenu byly vysoutěženy obdobné stavební práce v otevřeném řízení a jaké ceny u nich bylo dosaženo při zadání formou zakázek malého rozsahu. U zakázek malého rozsahu se cena těchto prací většinou rovnala jejich předpokládané hodnotě, zatímco u otevřených soutěží byla výsledná cena až o polovinu nižší. U Povodí Moravy nemohl být takový přehled zpracován, v kontrolovaném období podnik stále nevedl centrální evidenci veřejných zakázek.

Ministerstvo zemědělství v roce 2013 poskytlo Povodí Moravy dotaci ve výši 40 milionů na opravy a provoz protipovodňové ochrany. Jako důkaz, že dotace byla skutečně použita na protipovodňovou ochranu, ministerstvu stačilo jen čestné prohlášení Povodí Moravy. Kontrolu dodržování podmínek dotace ministerstvo neprovedlo. Ministerstvo také stále nezpracovalo koncepci rozvoje malých vodních elektráren, čímž brání státním podnikům v celkovém rozvoji v této oblasti.

Dokument ke stažení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/11 (pdf, 1088 kB)