HN: Vědci vyrazí do firem pro peníze

Akademie věd osloví na podzim desítky technologických a průmyslových firem, bude jim totiž nabízet komerční služby specializovaných pracovišť. Jednotlivé laboratoře přímo vytipují podniky, které má cenu oslovit, podle toho, zda mají k jejich zaměření blízko, a mohly by proto mít zájem o spolupráci. Lidé z výzkumných ústavů pozvou také manažery na debatní setkání či na prohlídky vědeckých center. To vše s jediným cílem - získat od nich nové zakázky. O tom, že Česko v propojování byznysu s vědou pokulhává, se mluví už několik let. Stejně jako o tom, že to je jeden z důvodů, proč země stagnuje třeba ve světových žebříčcích konkurenceschopnosti. Tomu, aby na trase firmy-věda začaly probíhat intenzivnější vztahy, má pomoci také daňová změna, která platí od ledna 2014. Společnosti, jež si na vysoké škole nebo u Akademie věd objednají nějaký výzkum a zaplatí za něj, si ho pak mohou zahrnout do nákladů. To až dosud nešlo. Na vědu a výzkum plyne ročně ze státního rozpočtu přes 26 miliard korun, které si mezi sebe rozdělí univerzity, výzkumné ústavy, Akademie věd a podniky čerpající dotace na své inovace. Více se dočtete v dnešních Hospodářských novinách nebo ZDE.

Nová pravidla EU ke stimulaci výzkumu a vývoje (EK, 26.5.2014)

Unie chce v rámci důkladné revize předpisů ke stimulaci růstu a podpory výzkumu a vývoje dát členským státům větší volnost v poskytování pomoci podnikům.

Jedním z hlavním cílů reforem je soustředit zdroje na zkoumání případů státní podpory, u kterých hrozí, že by mohly narušit hospodářskou soutěž.

Podniky budou moci v budoucnu využívat různé druhy podpor pro širší škálu činností a ve vyšších částkách, aniž by musely své plány překládat předběžné kontrole ze strany orgánů EU.

Odhaduje se, že podle nových liberalizovaných pravidel budou státy Komisi oznamovat 10 % až 25 % případů státní podpory. V současné době je to 40 %. K tomuto snížení dojde v důsledku menšího počtu kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o tom, zda se podpora musí oznámit či nikoli.

Komisi se tak již nebudou muset oznamovat přibližně tři čtvrtiny dnešních státních podpor a asi dvě třetiny dotací. Díky tomu se sníží administrativní zátěž podniků, státní správy členských států i samotné EU.

Členské státy budou místo toho muset zveřejňovat online informace o každé finanční podpoře převyšující částku 500 000 eur, kterou orgány veřejné moci podnikům poskytnou. Ostatní země, podniky a veřejnost tak budou moci kontrolovat, jak se státní podpora ekonomickým subjektům v celé EU poskytuje.

Díky novým pravidlům budou členské státy moci flexibilněji investovat například do inovačních klasterů, širokopásmové infrastruktury nebo ochrany kulturního dědictví. Podmínkou bude, aby podpora sloužila k vytvoření nových pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti.

Očekává se, že tyto změny pomohou zvýšit do roku 2020 výdaje na výzkum, vývoj a inovace v EU o 50 %. Unie v současné době do této oblasti investuje zhruba 2 % HDP. Zvýšením těchto investic na 3 % by se EU dostala na stejnou úroveň jako USA a Japonsko. Firmy by následně mohly uvádět na trh více zboží a zaměstnávat více lidí.

Reformy začnou platit od 1. července tohoto roku. Jsou součástí rozsáhlejšího souboru opatření, jejichž cílem je urychlit rozhodovací proces v případech narušení hospodářské soutěže. V posledních několika letech již byla zavedena specifická pravidla pro širokou škálu odvětví – včetně regionálního rozvoje, rizikového financování a letišť.

Zdroj: Hospodářské noviny (iHNED.cz), EK