HN: Odpadová firma AVE údajně připravila města o stovky milionů korun

Na okraji Čáslavi už několik let vyrůstá velký kopec odpadků. Od nejbližších domů ho dělí jen několik stovek metrů. Tak jako jiné obce, na jejichž území jsou skládky, má i město Čáslav ze zákona nárok na peněžní náhradu od původce odpadu za to, že jej u sebe strpí. Za každou tunu komunálního odpadu má dostat 500 korun, v případě nebezpečného 1700.

Donedávna se zdálo, že provozovatel skládky – odpadová firma AVE CZ – odvádí městu poplatky tak, jak má. Teď se ale ukazuje, že Čáslav možná podle vyjádření jejího starosty dlouhodobě ochuzuje o stovky milionů korun. Velkou část odpadů totiž označuje za materiál pro technické zabezpečení přiskládky a z něj se žádné poplatky odvádět nemusí.

„Podle zákona lze takto využít maximálně 20 procent ukládaných odpadů. Toto množství ale AVE vysoce překračuje, podle nás je ten objem obrácený a jen slabých 20 procent je podrobeno poplatkům,“ upozornil čáslavský starosta Vlastislav Málek.

Město se proto nyní obrátilo na středočeský krajský úřad, aby chybějící poplatky doměřil. Jen za rok 2018 si neuhrazenou částku cení téměř na 237 milionů korun. Stejně tak měl na poplatcích tratit Státní fond životního prostředí (SFŽP). „Máme spočítáno, že za minulý rok by měl za nebezpečný odpad dostat 429 milionů korun,“ řekl Málek.

Krajský úřad má ve věci rozhodnout nejpozději ve druhé polovině prosince. Mluvčí fondu Lucie Früblingová HN potvrdila, že i on již požádal krajský úřad o doměření nezaplacených poplatků z posledních let. O jejich výši ale nechtěla spekulovat s tím, že o ní teprve bude rozhodovat úřad kraje. Podle Früblingové se jedná o výjimečnou situaci. Takové vymáhání poplatků není pro fond běžné.

Společnost AVE jakékoliv pochybení popírá. „Jednáme v souladu s platnou legislativou, dle platného integrovaného povolení a platného provozního řádu skládky. Vždy odvedeme všechny poplatky, které máme povinnost vybrat,“ sdělila HN Pavla Ivácková, mluvčí AVE CZ.

O poplatky se cítí být ochuzeno i další středočeské město – Hořovice. To si zatím cení škodu na 15 milionů korun. A požadavek na doplacení stovek milionů korun brzy přijde také z Benátek nad Jizerou, kde je podobně velká skládka jako v Čáslavi. Podle dřívějšího zjištění České inspekce životního prostředí tam AVE jen v letech 2016–2017 chybně evidovala přes 200 tisíc tun odpadů, z čehož polovina byla v kategorii „nebezpečné“. K podobným zjištěním došla i v případě skládky v Čáslavi, za což firmě uložila dosud nejvyšší, dvoumilionovou pokutu. Tu odpadová společnost odmítla zaplatit a obrátila se na správní soud.

„Jdeme ve šlépějích Čáslavi. Jakmile budeme mít všechny podklady, požádáme kraj o doměření poplatků,“ ujistil starosta Benátek Karel Bendl. Městský úřad se podle něj musí probrat evidencí tisíců původců odpadů, po nichž pak bude kraj případně vyžadovat nezaplacené peníze.

Pokud tomu tak bude, mohou pak jejich proplacení soudně vymáhat po firmě AVE, která je po nich podle poškozených měst původně nechtěla. Z pohledu Málka si tak mohla zvýhodnit svou pozici mezi odpadovými firmami.

ODPADY V ČESKU
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že za rok 2017 se v Česku skládkovalo přibližně 3,4 milionu tun všech odpadů. Na technické zabezpečení bylo
použito zhruba 764 tisíc tun odpadů. Za loňský rok zatím statistika není k dispozici.

Technické zabezpečení
Na skládkách je odpad možné rozdělit na ten, který se pouze ukládá, a ten, který je možné využít pro formování skládky, takzvané technické zabezpečení – to může ze zákona dosahovat maximálně 20 procent celkové hmotnosti uložených odpadů. Z prvního se platí poplatky, ze druhého ne.

Poplatky
Za tunu uloženého komunálního odpadu náleží obci, na jejímž území se skládka nachází, poplatek 500 korun. V případě nebezpečného odpadu 1700 korun, navíc ale musí odpadová firma odvést 4500 korun Státnímu fondu životního prostředí. Pokud se tedy takový odpad podaří použít pro bezpoplatkové technické zabezpečení skládky, dosáhne původce odpadu výrazné úspory.