HN: Bude Vitásková nejmocnějším úředníkem? Chce regulovat vodárenství a železnice

Pokud vše půjde podle plánu, mohly by se do dvou let pravomoci energetického regulátora výrazně posílit. Úřad, kterému předsedá Alena Vitásková a který již dnes reguluje energetický byznys za stovky miliard korun, s vládou konzultuje převzetí regulace vodárenství. "Již jsme na ministerstvo životního prostředí poslali připravený harmonogram přijetí legislativy a případného převzetí pravomocí. Nyní záleží na vládě, jak se k tomu postaví. Jsem ale optimistka," říká k regulaci vodárenství Vitásková.

Regulace vodárenství je dnes velmi roztříštěná. Spadá rovnou pod čtyři ministerstva - financí, zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví. Nedostatek regulace přitom dlouhodobě kritizuje Evropská komise, která opakovaně hrozila zastavením dotací na vodohospodářské projekty. Podle informací HN tak již ve středu zasedne skupina zástupců zainteresovaných ministerstev, která má pokyn vlády zhodnotit situaci a připravit potřebné materiály. Iniciátorem změn je hlavně ministerstvo životního prostředí, skupinu má koordinovat ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Představa nového vodárenského regulátora se dlouhodobě nelíbí vodárenským společnostem. "Dnešní regulace je dostatečná," říká předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák. "Regulaci cen provádí ministerstvo financí a nám by stačilo sloučit regulaci povrchových a podzemních vod pod jednu střechu," dodává. 

V dnešních HN čtěte také - Chorvatsko chce těžit ropu na Jadranu: Ekonomika Chorvatska je už pátým rokem v hospodářské recesi, a místní vláda se tak snaží hledat nové způsoby, jak v budoucnu plnit státní pokladnu, a navíc diverzifikovat své energetické zdroje. I proto se chystá prozkoumat možné zásoby ropy a zemního plynu v Jaderském moři. Poslední záznamy ukázaly, že své naděje do ložisek "černého zlata" na Jadranu vkládat skutečně může. Ministerstvo hospodářství teď proto vypsalo soutěž na prodej koncesí na dodatečný výzkum i možnou těžbu v moři. Firmy by v moři přitom mohly začít těžit již v roce 2019. Zájem o účast v tendru dosud projevila dvacítka podniků, uvádí chorvatský deník Večernji list. Mezi nimi je například americká společnost ExxonMobile, britsko-nizozemský koncern Shell nebo chorvatská společnost INA.

Zdroj: Hospodářské noviny (2.4.2014)