Hlavní závěry Světového energetického výhledu 2013

Na pozvání ministerstva průmyslu a obchodu přijel do prahy hlavní ekonom mezinárodní energetické agentury (FIA) Fatih Birol prezentovat před zástupci odborné veřejnosti a politické reprezentace světový energetický výhled 2013 (WEO 2013), který obsahuje každoroční analýzy klíčových tendencí světové energetiky zpracovávané mezinárodní energetickou agenturou při OECD do roku 2035. Standardně je prezentace WEO vyhlašovaná počátkem listopadu v Londýně. Následně jsou obdobné prezentace představeny ve vybraných světových metropolích.

Fatih Birol seznámil při svých prezentacích v Černínském paláci a v Senátu České republiky širokou odbornou veřejnost ale i politickou reprezentaci se současným vývojem nejen v nosných otázkách energetické bezpečnosti, energetické účinnosti, obnovitelných energiích, nových energetických technologiích a inovacích ale i změnách trendů v obchodu.

"Česká republika aktivně uplatňuje svá stanoviska ke koncepčním záměrům a programům i v mezinárodních organizacích, IEA nevyjímaje. Je naším zájmem při řešení energetických mezinárodních programů klást důraz na konkurenceschopnost české ekonomiky. Nemůžeme přehlížet nebývale vysoké finanční a investiční náklady, které jsou do energetických primárních zdrojů, přenosových sítí a zajištěné konečné spotřeby, vkládány," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.

Každoroční Světový energetický výhled je všeobecně uznávaným koncepčním dokumentem Mezinárodní energetické agentury při OECD, který je adresován podnikatelským a finančním světovým kruhům, politické reprezentaci, jakož i dalším analyticko-koncepčním subjektům světové energetické a finanční politiky. Standardně je Prezentace WEO vyhlašovaná počátkem listopadu v Londýně. Následují analogická představení v zeměpisně rozdílných místech světa. Volba Prahy se tak jeví jako významné ocenění českého členství v IEA. Zároveň je pro ČR důležitá rovněž skutečnost, že nadcházející WEO v příštím roce by měl být tematicky věnován jaderné energetice.

Aktuální Světový energetický výhled 2013 byl vydán v listopadu 2013 a obsahuje výhled světové energetiky do roku 2035 týkající se veškerých energetických zdrojů, regionů a sektorů. Do hloubky je analyzován sektor ropy (zdroje, produkce, poptávka, zpracování i mezinárodní obchod), dále se WEO 2013 zabývá otázkou energetické účinnosti a v detailu zkoumá i výhledy energetického sektoru v Brazílii. WEO 2013 se zabývá mimo jiné otázkami velkých rozdílů v regionálních cenách energií a jejich dopadu na konkurenceschopnost; jak dosáhnout sblížení v cenách zemního plynu v Asii, Evropě a Severní Americe; zda je nárůst produkce energie z obnovitelných zdrojů udržitelný ve smyslu ekonomické soběstačnosti těchto zdrojů a zda umožní dosažení globálních cílů v oblasti ochrany klimatu; jakých pokroků bylo dosaženo v postupném odklonu od podpory fosilních paliv a v dosažitelnosti energie pro populaci chudých světových regionů.

Hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol zdůraznil, že energetické technologie, energetická účinnost a inovace jsou klíčovými nástroji nových energetických zdrojů, nicméně se světová ekonomika musí vyrovnat se skutečností regionálních cenových rozdílů energie ohrožujících konkurenceschopnost.

"Světová energetická politika prochází nebývale rozsáhlou strukturální přeměnou, která představuje výzvu všem členským zemím k aktivní spolupráci na nejrůznějších mezinárodních úrovních," zdůraznil Fatih Birol.

Jelikož je energetické odvětví zdrojem dvou třetin světových emisí skleníkových plynů, bude hrát klíčovou roli v určování toho, zda bude cílů týkajících se klimatických změn dosaženo či nikoliv. Přes iniciativy, jakými jsou Prezidentský klimatický akční plán ve Spojených státech, čínský plán na omezení podílu uhlí v domácím energetickém mixu, evropská debata o energetických a klimatických cílech pro rok 2030 a japonské diskuse o nových energetických plánech, vychází WEO 2013 ze scénáře dalšího růstu emisí z energetického odvětví do roku 2035 o 20 %.

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce, který při prezentacích rovněž představil Aktualizovanou státní energetickou koncepci, jsou i tyto mezinárodní prezentace pro širokou odbornou českou veřejnost přínosná a vychází z nich řada cenných podnětů pro realizaci státní energetické politiky. "Státní energetická koncepce nastiňuje očekávaný budoucí vývoj v sektoru energetiky a představuje nástroje, které stát hodlá využívat v zajištění své energetické bezpečnosti. ASEK je pro české zástupce návodem k jednání na všech mezinárodních úrovních a to i mimo Evropskou unii," dodal Šolc.

Každoroční Světový energetický výhled je všeobecně uznávaným koncepčním dokumentem Mezinárodní energetické agentury při OECD, který je adresován podnikatelským a finančním světovým kruhům, politické reprezentaci, jakož i dalším analyticko—koncepčním subjektům světové energetické a finanční politiky.

Světový energetický výhled 2013 se zabývá mimo jiné otázkami velkých rozdílů v regionálních cenách energií a jejich dopadu na konkurenceschopnost; jak dosáhnout sblížení v cenách zemního plynu v Asii, Evropě a Severní Americe; zda je nárůst produkce energie z obnovitelných zdrojů udržitelný ve smyslu ekonomické soběstačnosti těchto zdrojů a zda umožní dosažení globálních cílů v oblasti ochrany klimatu; jakých pokroků bylo dosaženo v postupném odklonu od podpory fosilních paliv a v dosažitelnosti energie pro populaci chudých světových regionů.

Relevantní dokumenty související s Prezentací Světového energetického výhledu jsou k dispozici na www.iea.org a budou následně distribuovány i v rámci MPO.

Hlavní závěry Světového energetického výhledu 2013:

• Centrem poptávky po energii se stávají rozvíjející se ekonomiky, zejména Čína, Indie a země Středního východu, které zvyšují světovou spotřebu energie až o jednu třetinu.
• Jelikož je energetické odvětví zdrojem dvou třetin světových emisí skleníkových plynů, bude hrát klíčovou roli v určování toho, zda bude cílů týkajících se klimatických změn dosaženo či nikoliv. Přes iniciativy, jakými jsou Prezidentský klimatický akční plán ve Spojených státech, čínský plán na omezení podílu uhlí v domácím energetickém mixu, evropská debata o energetických a klimatických cílech pro rok 2030 a japonské diskuse o nových energetických plánech, vychází WEO 2013 ze scénáře dalšího růstu emisí z energetického odvětví do roku 2035 o 20%.
• Velké rozdíly v cenách energie v jednotlivých regionech podnítily debatu o roli energií v rozproudění nebo utlumení hospodářského růstu. Odchylky v cenách energie jsou tak výrazné, že ovlivňují konkurenceschopnost průmyslu a investiční rozhodnutí a strategie podniků. Země mohou snížit dopad vysokých cen energií tím, že budou podporovat účinnější, konkurenceschopnější a více propojené energetické trhy. Rozdíly v nákladech mezi jednotlivými regionálními trhy s plynem by se mohly dále zmenšovat, pokud bychom se rychleji přiblížili globálnímu trhu s plynem; to by vyžadovalo rozvodnění současných rigidních smluvních struktur pro zkapalněný zemní plyn (liquefied natural gas, LNG) a cenových mechanismů indexovaných na ropu.
• Opět se prosazuje důraz na energetickou účinnost, který má za cíl přinášet větší výhody než jen zlepšení konkurenceschopnosti. Jedná se například o zlepšování energetické účinnosti budov, motorových vozidel, klimatizací, ale i o cenové reformy. Zvyšování konkurenceschopnosti v energetickém sektoru neznamená pokles v boji proti změně klimatu. Zvýšení energetické účinnosti, omezení výstavby a užívání nejméně účinných uhelných elektráren, minimalizace emisí metanu u průzkumu a těžby ropy a zemního plynu a reforma dotací fosilních paliv mohou zastavit nárůst emisí do roku 2020, aniž by byl ohrožen ekonomický růst.
• Díky technologickému pokroku se neustále zpřesňují odhady o dostupných zásobách ropy. Nové typy zdrojů, jako je lehká ropa z břidlic (light tight oil, LTO) a ropná pole na hlubokomořském dně, se staly ekonomickými. To však neznamená přebytek ropy. Vzestup nekonvenční ropy (včetně LTO) a kapalného zemního plynu zaplňuje zvětšující se propast mezi světovou poptávkou po ropě a produkcí konvenční ropy.  Oblast Blízkého Východu zůstává v centru dlouhodobého výhledu v oblasti ropy. Potřeba kompenzace za snižující se produkci ve stávajících oblastech bude do roku 2035 hlavním hnacím motorem investic do průzkumu těžby ropy. Poptávka po mobilitě i po produktech petrochemického průmyslu udrží do roku 2035 rostoucí trend v poptávce po ropě, i přestože se toto tempo růstu zpomaluje. Pokles v poptávce po ropě v zemích OECD se zrychluje, Čína předstihne ve spotřebě Spojené státy a spotřeba na Blízkém Východě převýší spotřebu zemí Evropské Unie.
• Velké změny ve struktuře nabídky a poptávky po ropě konfrontují světové rafinérské společnosti s komplexními výzvami. Severní Amerika se do roku 2035 stane největším vývozcem ropných produktů. Zvyšující se produkce kapalného zemního plynu, biopaliv a technologií pro kapalné palivo z uhlí nebo ze zemního plynu mají za důsledek, že se stále větší podíl kapalných paliv dostane ke spotřebiteli, aniž by prošlo systémem rafinérií. Výsledkem nově geograficky rozložené poptávky a nabídky je změna uspořádání světového obchodu s ropou směrem k asijským trhům, což má dopad na společné úsilí o zajištění ropné bezpečnosti.
• Energie z obnovitelných zdrojů se bude do roku 2035 na nárůstu celosvětové produkce elektřiny podílet téměř polovinou, přičemž větrná a solární energie budou tvořit až 45% z tohoto nárůstu. K největšímu absolutnímu nárůstu ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů dojde v Číně, více než v Evropské Unii, Spojených státech a Japonsku dohromady.
• Uhlí zůstává v mnoha regionech levnější variantou pro výrobu elektřiny než plyn. Nicméně politiky, které mají za cíl zlepšit účinnost, omezit místní znečištění ovzduší a zmírnit klimatické změny, budou hrát klíčovou roli v určování dlouhodobých perspektiv.  Zejména vývoj v Číně, která nastínila svůj plán omezení podílu uhlí na celkové spotřebě energie, bude důležitý, jelikož Čína nyní spotřebuje tolik uhlí jako celý zbytek světa dohromady. Tržní podmínky se v různých regionech světa značně liší, nicméně pružnost a přínosy pro životní prostředí, kterými disponuje zemní plyn ve srovnání s jinými fosilními palivy, předurčují jeho prosperitu v dlouhodobém výhledu. Největší nárůst spotřeby zaznamenává zemní plyn na rozvíjejících se trzích, zejména v Číně, kde se do roku 2035 očekává její zčtyřnásobení, a v zemích Blízkého Východu.
• Světový energetický výhled 2013 se rovněž zaměřuje na Brazílii, která se zřejmě stane významným vývozcem ropy a hlavním celosvětovým producentem energie. Díky nedávným objevům v brazilských pobřežních vodách se produkce ropy v zemi do roku 2035 ztrojnásobí a Brazílie se stane šestým největším producentem ropy na světě. Bohaté a rozmanité zdroje energie přispívají k nárůstu domácí spotřeby energie o 80 %. Zlepšuje se i všeobecný přístup k elektrické energii. Brazilské energetické odvětví přitom zůstává výrazně nízkouhlíkové, a to i přes větší dostupnost a spotřebu fosilních paliv. Brazílie je celosvětovým lídrem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a svou výrobu z obnovitelných zdrojů plánuje do roku 2035 téměř zdvojnásobit a udržet tak 43% podíl obnovitelných zdrojů na domácím energetickém mixu.