Hlavní výhrady ERÚ k novele energetického zákona

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dnes na tiskové konferenci představila 4 hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon, zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě před přijetím tohoto zákona. „Navržená novela energetického zákona v podstatě popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, naopak na spotřebitele a jejich ochranu má negativní dopad,“ uvedla dnes A. Vitásková s tím, že výhrady se týkají konkrétních částí novely, které nebyly projednány s regulátorem.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) veřejně slíbilo debatu o konečné podobě zákona a zpočátku to vypadlo, že slib splní. Měli jsme přes 110 připomínek, o všech se jednalo. Pak jsme však z projednávání poslední verze byli vynecháni. Místo toho ministerstvo připravilo klíčové změny ve finální předloze, pravděpodobně za vydatné pomoci regulovaných subjektů a jejich poradenských firem. Stejnou situaci jsme řešili v loňském roce, kdy po týdnech vyjednávání se najednou v legislativním procesu objevila úplně jiná verze. Nakonec tehdy musel zasáhnout ministr průmyslu a obchodu a kompletní návrh stáhnout a odložit jeho přípravu. Zmíněné zásadní změny poškozují ty, kdo za energie platí, a jednoznačně zvýhodňují ty, kdo na energiích vydělávají,“ řekl tiskový mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Podle slov A. Vitáskové se rovnováha na trhu tímto společným postupem MPO a regulovaných subjektů změnila ve prospěch monopolů. „Z prostředí, kde měli mít všichni účastníci energetického trhu rovná práva, se stal privilegovaný prostor pro monopolní výrobce a distributory, což bude mít negativní dopad do cen, dojde k jejich zvyšování. Je potřeba jasně říci, že takto předložená novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé regulace cen energií v České republice, k níž jsme se zavázali v Evropské unii,“ uvedla A. Vitásková s tím, že pokud bude novela přijata, bude ji „jako loajální státní úředník pochopitelně plně respektovat a veškeré podzákonné normy budou bezodkladně v této souvislosti upraveny“.

1) Rozpor mezi hlavním úkolem ERÚ a možností jeho naplnění v regulaci

Novela zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) přináší zásadní rozpor mezi posláním ERÚ, kdy mezi jeho hlavní úkoly patří zejména ochrana oprávněných zájmů zákazníků a spotřebitelů (§ 17, odst. 4: „Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích.“), a mezi podmínkami regulace, kdy podle verze zákona z dílny MPO musí ERÚ zajistit na prvním místě návratnost finančních zdrojů a finanční stabilitu regulovaných subjektů. Novela zákona přenáší veškerá rizika na stranu ERÚ a následně na zákazníka. Při porovnání nových ustanovení zákona s posláním ERÚ je zřejmé, že jedna zákonná povinnost popírá druhou, tedy že ERÚ nemá možnost splnit požadavky ze zákona.

2) Zásadní změna v pohledu na regulaci

Klíčová změna týkající se způsobu regulace cen v energetice a základních principů je však ve změně § 19a, který se týká přímo toho, jak má ERÚ postupovat vůči regulovaným subjektům. V současném znění zákona má regulátor zajistit oprávněné nároky licencovaných subjektů tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený
zisk zajišťující návratnost realizovaných investic.

V novele energetického zákona je však těmto principům předřazena povinnost zajištění návratnosti finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti a finanční stability příslušného držitele licence. Pokud tedy ERÚ bude připravovat jakákoliv rozhodnutí v regulaci, vždy bude každý regulovaný subjekt požadovat na prvním místě zajištění své finanční stability. Pod tímto termínem si lze představit v zásadě každé navýšení nákladů ze strany regulovaných subjektů, které mohou požadovat bez jakéhokoliv omezení. V praxi se tak upouští od regulace ve smyslu ochrany před monopoly a zavádí se ochrana monopolů. Ani u subjektů podporovaných podle zákona o obnovitelných zdrojích nemá ERÚ povinnost zajistit finanční stabilitu.

3) Významné komplikace ve vydávání regulačních rozhodnutí

Zásady regulace, které se následně promítají do vyhlášky upravující jednotlivá regulační období, budou podle novely zákona vydávány formou opatření obecné povahy. To umožní kterémukoliv regulovanému subjektu napadnout obecné principy regulace v rámci správního soudnictví. Následně bude řízení o parametrech regulace vedeno jako klasické správní řízení, v jehož rámci lze podat řádné i mimořádné opravné prostředky, takže se může táhnout několik
let. Nyní jsou parametry regulace uvedeny ve vyhlášce o regulaci cen, je to jediná možnost, jak nějaká pravidla vůbec stanovit, vždy se tak děje po dohodě s regulovanými subjekty.

Stejný proces se bude opakovat i každý rok v řízení o cenách, kde reálně hrozí, že nebude žádné platné a účinné rozhodnutí o parametrech nebo o cenách, které by daným subjektům regulovalo ceny.

Spolu s tím se v zákoně objevují povinné lhůty při přípravě pravidel regulace (§ 17e, odst. 5–11), které nahrávají regulovaným subjektům a jsou diskriminační vůči zákazníkům a výrobcům, zejména co se týče postupu informování a lhůt pro připomínky. Navíc má ERÚ povinnost podle těchto pravidel konzultovat i libovolný záměr cokoliv změnit, tedy existence ERÚ je tím pádem bezpředmětná, protože k žádné změně nikdy nedojde. Navíc má zákon vejít v platnost od poloviny roku 2015, takže pravidla pro rok 2016 už nebude možné přijmout a dodržet přitom lhůty dané novelou zákona.

4) Netransparentní a nátlaková možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy

V případě, že nevejdou v platnost pravidla regulace, mají licencované subjekty možnost dohodnout se na parametrech a cenách s ERÚ formou smlouvy namísto vydání rozhodnutí, a to bez jakéhokoli odkazu na alespoň přiměřené použití zásad platných pro regulaci formou rozhodnutí ve správním řízení. Půjde o smlouvy opatřené obchodním tajemstvím, zcela bez pravidel platných pro standardní regulaci, v nichž budou mít regulované subjekty možnost
požadovat legální obcházení pravidel regulace.

V podstatě jde o mechanizmus s velkým „vydíracím“ potenciálem, kdy regulovaný subjekt může nabídnout vstřícný postoj (například stažení žaloby u správního soudu) výměnou za podepsání individuální smlouvy. ERÚ bude nucen o podobných smlouvách jednat, aby platil nějaký cenový rámec. Každý subjekt však bude postupovat podle jiných podmínek a nikdo veřejně a transparentně nezjistí, jak se k dané cenové dohodě došlo. Popírá to smysl regulace a existence ERÚ jako nezávislého úřadu, který má zejména chránit zájmy spotřebitelů a zákazníků.

5) Novela zákona má dopad do regulace plynárenství již nyní

Návrh novely energetického zákona, který byl předložen MPO do meziresortního připomínkového řízení, zcela zásadně mění principy regulace. ERÚ přistupuje k regulaci v souladu s požadavky transparentnosti, stability, předvídatelnosti a zachování právní jistoty pro regulované subjekty. Z tohoto důvodu nemůže ERÚ vydat regulační vyhlášku pro plynárenství pro IV. regulační období v současné podobě, kdy ji dokončil po dvouletém procesu do legislativního procesu. Vzhledem k tomu, že se připravuje novela energetického zákona a ERÚ zná možné dopady na zásady regulace, přivedl by obor plynárenství do právní nejistoty.

ERÚ tak předloží regulační vyhlášku pro plynárenství s prodloužením III. regulačního období o rok. Regulační vyhláška pro plynárenství upravující IV. regulační období bude vydána bezodkladně po schválení novely energetického zákona tak, aby pravidla regulace měla oporu v novelizovaném energetickém zákoně a platila od 1. 1. 2016.

„My jsme při přípravě nové vyhlášky pro IV. regulační období postupovali podle stávajícího znění § 19a energetického zákona, podle něhož jsme měli zajistit oprávněné nároky licencovaných subjektů. V okamžiku, kdy jsme po dvouletém úsilí vyhlášku připravili k projednání v legislativní radě vlády, byl přes náš velký nesouhlas celý § 19a v připravované novele zákona zásadně změněn. Tím dochází k zásadní změně principu regulace,“ uvedla místopředsedkyně ERÚ zodpovědná za regulaci Martina Krčová.

„V této situaci nemůže regulátor udělat nic jiného, než prodloužit III. regulační období pro obor plynárenství o rok a vyhlášku pro IV. období vydat, jakmile bude zřejmá zákonná úprava způsobu regulace v České republice, tedy jakmile bude přijata novela energetického zákona. Jen tak můžeme zajistit regulovaným subjektům to, na co mají nárok, tedy mimo jiné právně stabilní prostředí v oblasti nastavení pravidel regulace,“ řekla dále A. Vitásková.
ERÚ se již několik let snaží prosadit, aby zejména společnosti NET4GAS a RWE musely proinvestovat více než tři miliardy korun, které vybraly od zákazníků, ale nepoužily je na investice tak, jak bylo určeno. „Přestože pravidla IV. regulačního období toto zohledňují a neproinvestované finanční prostředky budou muset subjekty vrátit a investovat do plynárenských zařízení, musíme kvůli zásadní změně v novele připravené MPO tento náš krok odložit,“ uvedla A. Vitásková.

Společnosti PPD (Pražská plynárenská Distribuce) a E.ON Distribuce přiznané povolené odpisy dle zjištění ERÚ ve III. regulačním období proinvestovaly. Naopak RWE neproinvestovalo 1,198 miliardy Kč a společnost NET4GAS neproinvestovala dokonce 1,828 miliardy Kč v rámci III. regulačního období. Tyto prostředky měly být investovány v ČR do infrastruktury sloužící českým spotřebitelům, kteří výše uvedené prostředky zaplatili zálohově dle plánování investic, jež jednotlivé firmy předkládaly regulátorovi. ERÚ připravil mechanizmus pro jejich proinvestování ve IV. regulačním období, ale nyní se tento proces odkládá.

Video z tiskové konference na ČT24 najdete - ZDE

Prohlášení MPO ke dnešní tiskové konferenci ERÚ

V souvislosti s dnešní odpolední tiskovou konferencí předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu následující informace:

Mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ se v úterý 1. července uskutečnilo jednání nad návrhem novely energetického zákona na úrovni náměstka ministra pro energetiku Pavla Šolce a prvního místopředsedy ERÚ Otto Golda. Na této schůzce došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů návrhu novely energetického zákona, kterou do meziresortního připomínkového řízení předložilo MPO.

MPO proto nechápe, proč body, nad nimiž byla minulý týden mezi oběma úřady dosažena shoda, byly dnes, ještě před ukončením meziresortního připomínkového řízení, na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě a při medializaci nebyly zohledněny výstupy z jednání minulý týden.

Meziresortní připomínkové řízení k návrhu energetického zákona totiž bude ukončeno až 11. července a do té doby je možné předložený návrh novely věcně připomínkovat. Teprve po ukončení meziresortního připomínkového řízení dostanou ERÚ a všechna další připomínková místa vypořádání připomínek, kde se budou moci o této skutečnosti přesvědčit. Pokud nedojde k vypořádání připomínek v tomto stupni připomínkového řízení a bude přetrvávat rozpor, řešil by se na vládní úrovni.

Jakákoliv medializace nám tedy v tuto chvíli připadá jako naprosto předčasná a irelevantní a vytváří dojem konfliktu mezi MPO a ERÚ, který ve skutečnosti neexistuje.

Související článek:

MPO navrhuje změnu systému platby za podporu obnovitelných zdrojů energie (3.7.2014)

MPO poslalo do připomínkového řízení novelu energetického zákona (12.6.2014)

Zdroj: ERÚ, ČT24, MPO