Fotovotaika – současnost a budoucnost u nás i ve světovém formátu

Fotovoltaika je v České republice v současnosti nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím obnovitelných zdrojů energie. Hlavní příčinou je, že se Česká republika řadí k zemím, které poskytují fotovoltaickými aplikacím nejvýhodnější ekonomické podmínky. Zatímco v roce 2008 byl na konci roku souhrnný instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů u nás cca 50 MW, na konci letošního roku by to mělo být již 180 MW, tj. nárůst o více než 250 %, a v roce 2011 to možná bude ještě násobně více. Co je příčinou tohoto růstu a jaký další vývoj v této oblasti lze očekávat?

Počet nových projektů je natolik dramatický, že připojování nových větších instalací (které bývají budovány na volné ploše) začíná v některých regionech narážet na kapacitní možnosti lokálních distribučních soustav a tak místní distributor buď další žádosti nepřijímá, nebo požaduje připojení FV elektrárny do nadřazené napěťové sítě resp. rozvodny,
nezřídka vzdálené několik desítek kilometrů. Nicméně všude tam, kde tato omezení ještě neplatía investorovi se podaří přesvědčit místní správní orgány, elektrárny vznikají – a to ve velkém počtu. Rychlý rozvoj fotovoltaiky tak dokazuje, jak je pro investory tato oblast zajímavá. Ekonomická výhodnost však není pro všechny typy instalací jednotná
a v zásadě lze říci, že pouze u projektů na volné ploše o výkonech v řádu stovek kilowatt až jednotek megawatt lze dosáhnout atraktivní návratnosti vložených investic resp. jejich zajímavého zhodnocení. Prostá návratnost u uvedených projektů totiž bývá kratší než 10 let, což při životnosti instalace min. 20 let pomáhá dosáhnout průměrného ročního výnosu z vloženého kapitálu nad 10 %. Ozývají se proto hlasy, že je nutné rychle změnit výši podpory tak, aby se podařilo tomuto živelnému rozvoji zamezit, respektive jej korigovat. Tato obava je na místě, jelikož na rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přispívá každý konečný zákazník – letos je složená míra podpory, zahrnu
jící i rozvoj výroby elektřiny v kombinované výroběelektřiny a tepla a z druhotných zdrojů, asi 5 haléřů na kilowatthodinu, příští rok se však podle některých scénářů může až ztrojnásobit. Změny podmínek, které lze očekávat od roku 2011, budou zřejmě významně inspirovány změnami, jež v této souvislosti byly přijaty s platností od letošního
roku v sousedním Německu. Díky rychlému technologickému rozvoji byly změněny podmínky podpory tak, že např. pro instalace na volné ploše mají výrobci pro letošní rok
v SRN garantovánu výkupní cenu po dobu příštích 20 let ve výši pouhých 32 EURct/kWh, což je jen asi 65 % platné výkupní ceny pro instalace nad 30 kWp u nás. I u instalací na stavbách je míra podpory nižší než v tuzemsku (mezi 33 až 43 EURct/kWh, což je oproti situaci v ČR o 15 až 25 % méně). Přitom platí, že v letech 2008–2010 se podpora pro všechny nové instalace bez rozdílu bude dále každý rok snižovat o 8 až 10 %, a to v závislosti na celkově nainstalovaném výkonu. Cílem je, aby v letech 2012 až 2015 dosáhla míra podpory projektům průměrné ceny, za niž je elektřina dodávána maloodběratelům. Nastane tedy zajímavý stav – elektřina ze sítě bude dražší, než z vlastní  výroby… Na obhajobu fotovoltaiky budované na volných plochách je ale nutné říci, že kupodivu mnohem efektivněji využívá zabranou půdu pro výrobu elektřiny, než pokud by na poli byla pěstována biomasa a ta byla posléze přímým spalováním nebo biochemickou cestou přeměněna na elektřinu. Z jednoho hektaru půdy lze totiž při obsazení FVE
vyrobit současnými technologiemi asi 400 MWh/ rok, zatímco při výrobě elektrické energie z biomasy by to bylo reálně 40x méně… Nadále navíc klesá energetická náročnost výroby nových panelů, snižují se nároky na množství materiálů a surovin potřebných k jejich výrobě, k dispozici jsou různé polovodičové materiály, které sluneční záření na energii mění s vyšší účinností. Nové materiály mají sice nižší účinnost při přímém slunečním svitu (zatím nejvýše 8 až 11 %) než běžné panely z krystalického křemíku (ty dnes dosahují účinností 16 až 18 %), zato však mají relativně vyšší výkon při zamračené obloze, protože jsou schopny s vyšší účinností přeměnit difuzní složku světla. V konečném důsledku tak dosahují obdobné roční výroby elektřiny na jednotku instalovaného výkonu – a přitom jsou, respektive budou, stále levnější…

Fotovoltaika se tak možná do konce příštího desetiletí stane masivně využívaným a přitom levným zdrojem elektrické energie a dosavadní překotný vývoj je – zdá se – jen  začátkem expanze tohoto odvětví „nové energetiky“.

Zdroj: Zpravy ze SEVEn (2/09)

Autor: Tomáš Voříšek, tomas.vorisek@svn.cz
SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s., www.svn.cz