Více času na podstatné
Evropský parlament chce uhlíkové clo i zachování bezplatných emisních povolenek
Evropská unie by podle europoslanců měla zatížit zvláštním poplatkem část dovozu ze zemí, které si nekladou dostatečně náročné klimatické cíle. Evropský parlament doporučil, aby se takzvané uhlíkové clo, které má být novým příjmem rozpočtu Evropské unie, týkalo především produktů z energeticky náročných odvětví. Někteří poslanci také kritizovali fakt, že EP v rámci návrhu odmítl zrušit bezplatné přidělování emisních povolenek aerolinkám a dalším znečišťovatelům ovzduší.
EU chce zavedením dovozního poplatku na neekologicky vyráběné produkty zajistit, aby mimounijní firmy neměly konkurenční výhodu kvůli přísnějším unijním klimatickým pravidlům, jejichž postupné zavádění bude mít dopad na evropský průmysl.
"Toto je naše největší šance, jak zůstat pod limitem oteplení o 1,5 stupně Celsia a zároveň tlačit na naše partnery, aby byli stejně ambiciózní, pokud chtějí přístup na evropský trh," prohlásil zpravodaj návrhu Yannick Jadot z frakce zelených. Narážel tím na závazek z pařížské klimatické dohody, který chce EU plnit zavedením přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Z nich plynoucí vyšší náklady pro výrobce se zřejmě projeví v ceně produktů vyráběných v unii.
Podle doporučení schválených 444 ze 695 hlasujících europoslanců by se uhlíkový poplatek měl od roku 2023 týkat zejména produktů jako je ocel, hliník, sklo, chemikálie či fosilní paliva.
"Aby byl nový mechanismus účinný, musíme nyní prověřit, že je také v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO)," připomněla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, podle níž by měl uhlíkový poplatek zejména narovnat pravidla hry pro unijní a ostatní firmy.
Europoslanci naproti tomu vyřadili z doporučení část prosazovanou zejména zelenými, podle níž by od roku 2023 skončilo bezplatné přidělování emisních povolenek. Ty dostávají některá průmyslová odvětví a například také aerolinky, o jejichž konkurenceschopnost má obavy Evropská komise.
"To je podle mě přílišný protekcionismus evropských firem, který navíc nepovede k faktickému snížení emisí," kritizoval odmítnutí návrhu český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který narozdíl od většiny dalších českých zástupců v EP zrušení bezplatných povolenek podpořil.
O konkrétní podobě uhlíkového poplatku bude nyní europarlament vyjednávat se členskými státy. Podle Bruselu by měly příjmy z něj sloužit jako jeden ze zdrojů, který pomůže EU splácet dluh za mimořádný fond obnovy, jehož 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) má pomoci ekonomikám z koronavirové krize.