Evropská strategie pro plasty

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Lidstvo používá plasty něco přes sto let. Život bez nich si nelze ani představit, ostatně oblékáme plastové oblečení. Bydlíme v domech z plastu s plastovým nábytkem. Jíme potraviny z plastových obalů plastovým příborem. Plasty jsou všude, kam se podíváme. Bohužel doslova.

Problémy s plasty

Globální roční produkce plastů překročila 320 miliónů tun. Až 13 milionů tun plastů (4 % světové roční produkce plastů) končí každý rok nekontrolovatelně v mořích. Jen státy Evropské unie vypustí ročně do moří 150 až 500 tisíc tun umělohmotných odpadů. Plovoucí plasty již vytvořily v kontinent. Neustálou fragmentací se zmenšují, takže oceány jsou plné mikroplastů, částeček menších než 5 mm, čímž se z oceánů stává „plastová polévka“. Mikroplasty ale byly nalezeny v půdě, v ovzduší, v pitné vodě, v kuchyňské soli, ale i v medu nebo rybách. Přesto země EU vypouští každý rok do životního prostředí 75 až 300 tisíc tun mikroplastů, tedy množství odpovídající 10 až 35 tisícům plných popelářských aut. Vědci přitom doposud neznají vliv mikroplastů na lidské zdraví, pozitivní však určitě není. Plasty se tak stávají hrozbou, na kterou se Evropská komise rozhodla reagovat. A není sama. Problematiku řeší i na úrovni OSN, G7 i G20. Konkrétní reakcí Evropy je nedávno zveřejněná Strategie pro plasty.

Kořeny Strategie pro plasty

Kořeny Strategie pro plasty jsou již v Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje. Evropská komise si je vědoma, že bohatství a blahobyt evropských zemí je založen na vysoké spotřebě zdrojů. | Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA Lidstvo používá plasty něco přes sto let. Život bez nich si nelze ani představit, ostatně oblékáme plastové oblečení. Bydlíme v domech z plastu s plastovým nábytkem. Jíme potraviny z plastových obalů plastovým příborem. Plasty jsou všude, kam se podíváme. Bohužel doslova. Zároveň je však evidentní, že časy, kdy bylo k dispozici velké množství levných surovin, minuly. V roce 2050 by svět bez transformační strategie potřeboval pro zajištění nynějšího hospodářského růstu zdroje dvou planet. Komise proto pro zachování hospodářského růstu přijala v roce 2011 Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM/2011/0571). Zde byl definován cíl přeměnit do roku 2050 odpady na druhotné suroviny. K naplnění tohoto cíle přijala Komise v roce 2015 Akční plán pro oběhové hospodářství (KOM/2015/0614), kde byly právě plasty identifikovány jako klíčová priorita a Komise se zavázala předložit strategii reagující na výzvy spojené s plasty.

Tak vznikla Strategie pro plasty která obsahuje řadu vizí. Komise chce například zajistit, aby do roku 2030 byly všechny plastové obaly recyklovatelné a polovina všech plastových odpadů vytvořených v EU byla i skutečně recyklována. Aby se tak skutečně stalo, je potřeba, aby vznikly nové obchodní modely. Je nutné zásadně změnit design výrobků, kdy se například přestanou používat látky (například zpomalovače hoření), které znemožňují recyklaci.

Krize s odbytem plastů

Polovina vytříděných plastů z EU se exportuje, z toho více než 85 % vývozu plastového odpadu mířilo donedávna do Číny. Často se přitom stávalo, že odpady vyvezené za účelem recyklace ve skutečnosti vůbec recyklovány nebyly. Nelze se proto divit, že od roku 2018 začalo platit čínské zpřísnění pravidel pro dovoz odpadů. Milióny tun nekvalitně vytříděných odpadů do země draka již nesmí. Je však možné vyvézt kvalitně vytříděné suroviny. Pro ty nekvalitně vytříděné se hledají nová odbytiště. Na světě však neexistuje tak velké odbytiště jako Čína. Konkrétním výsledkem krize odbytu plastů je, že svozové firmy posílají českým obcím faktury požadující po obcích proplacení vyšších nákladů za recyklaci plastů. Jsme tedy v situaci, kdy výrobci uvádí na trh nerecyklovatelné plastové výrobky, a obce platí vyvolané zvýšené náklady.

Strategie pro plasty zde naštěstí posiluje funkci systémů rozšířené zodpovědnosti výrobců a plánuje přenést na ně náklady za jejich výrobky. Zlepšení designu výrobků by podle propočtů mohlo snížit náklady na recyklaci obalů na polovinu. Komise bude proto požadovat, aby systémy zpětného odběru ekonomicky zvýhodňovaly výrobce sázející na ekodesign. Čínské omezení pro dovoz odpadů je velkou příležitostí pro vybudování evropského recyklačního průmyslu a vyšší soběstačnost.

Konkrétní kroky
Evropské komise Strategie pro plasty však nekončí jen u vizí, ale přichází i s konkrétními opatřeními. Komise chce omezit plasty na jedno použití a upřednostnit recykláty ve veřejných zakázkách, a připravuje k tomu podklady. V oblasti mikroplastů chystá Evropská komise omezit jejich používání v kosmetice. Bude podporovat inovativní postupy pro zachycení mikroplastů v čistírnách odpadních vod. Připravuje označování a zvláštní požadavky pro pneumatiky a podobně.

Co je to biodegradabilní plast?

Evropská komise dále řešila problematiku biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů. Tříděný sběr bioodpadů do plastových sáčků vyrobených ze škrobu se ukazuje jako úspěšný. Problematické se pak jeví, pokud se biologicky rozložitelné plasty zamíchají mezi plasty určené k recyklaci. Bude zde potřeba vyjasnit definice a přijmout jasná pravidla pro používání a značení těchto plastů. Komise také zjistila, že oxo-biodegradabilní plasty nepřináší žádné ekologické přínosy. Naopak svým rychlým rozpadem na mikroplasty zatěžují životní prostředí. Komise tedy navrhuje omezit jejich používání v EU prostřednictvím nařízení REACH.

Náklady
Naplnění Strategie si vyžádá vysoké investice do infrastruktury a inovací, přičemž jen splnění ambiciózních cílů pro recyklaci si vyžádá dodatečné investice ve výši 8 až 16 miliard eur. Evropská komise však již v rámci Strukturálních fondů nabízí od roku 2014 do roku 2020 na zlepšení nakládání s odpady více než 5,5 miliard eur.

Varování před nadkapacitami spaloven

Mezi opatřeními však najdeme také opatření, která mohou udělat pouze vnitrostátní a regionální orgány. V této oblasti najdeme opatření, o kterých právě nyní vedeme u nás vášnivou diskusi v souvislosti s chystanou novelou zákona o odpadech.

Komise vyzývá vnitrostátní orgány k zintenzívnění tříděného sběru, podpoře investic do recyklačního průmyslu, ale i k nevytváření nadměrných strukturálních kapacit pro zpracování směsného odpadu. Konkrétně Komise znovu varuje před výstavbou nadkapacit spaloven. A právě před těmi varují i ekologické organizace, když v souvislosti se zákazem skládkování odpadu podle parametru výhřevnosti od roku 2024 upozorňují, že není zodpovězena otázka,na úkor čeho poroste recyklace odpadů mezi roky 2024 a 2035. Na úkor skládkování to nebude, protože skládkování bude již zakázáno. Takže zbývají pouze právě postavená zařízení na energetické využití odpadů. Kdy těmto zařízením bude zvyšující se recyklace nutně odebírat odpady. A máme zde situaci, před kterou Komise varuje: nadkapacity.

Evropská komise také znovu, v souladu s doporučeními ekologických organizací, vyzývá zodpovědné národní orgány, aby zvýšily poplatky za skládkování a zavedly i poplatky za spalování odpadů, aby se recyklace ekonomicky vyplatila.

V oblasti zvýšení spotřeby recyklovaných plastů nejde Komise cestou regulace, ale vyzývá průmysl a veřejnou sféru, aby do června 2018 předložili dobrovolné závazky k využívání recyklovaných plastů. Opět se ukazuje, že Evropská komise má zájem vést otevřený dialog. Do konce roku se ukáže, zda veřejná sféra a průmysl ocení vstřícný krok Komise a předloží dobrovolně dostatečně zásadní závazky v používání recyklovaných plastů.

V tomto směru může být ukázková snaha Karlovarských minerálních vod začít používat zálohované obaly. I k tomu Evropská komise nabádá: „Průmysl se vyzývá k tomu, aby: podpořil stávající alternativy k plastovým předmětům na jedno použití (např. ve stravování a u prodeje „jídla s sebou“), pokud jsou pro životní prostředí prospěšnější.“ Samozřejmě mnohem aktivnější roli by měli hrát národní orgány (MŽP, MPO), jež Komise nabádá, aby „zvážily zavedení depozitně refundačních systémů, zejména u nápojových obalů“.

Ale i mnohé další společnosti se v rámci své společenské zodpovědnosti zavázaly přestat používat nerecyklovatelné obaly (Unilever), nebo začaly vyrábět své zboží z recyklátu (Adidas). Ale příkladů je mnohem víc.

Závěr
Řešení plastového znečištění nebude snadné, ale je příležitostí pro EU a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Evropská unie chce potvrdit vedoucí postavení při řešení tohoto globálního problému. Předložená Strategie pro plasty navrhuje konkrétní opatření, jež by měla naplnit vizi oběhového hospodářství pro plasty. Nicméně řešení neleží pouze na Evropské komisi. Konkrétní kroky musí udělat i národní orgány, kraje, města i průmysl.

Pozitivních příkladů je již celá řada od Buckinghamského paláce, který přestal používat plasty na jedno použití, přes Brno, které již několikátý rok má k dispozici opakovaně použitelné hrnečky v období vánočních trhů, až po rozvíjející se síť bezobalových obchodů nabízející kvalitní nebalené zboží.

Každý ze své funkce může omezit vliv plastů na životní prostředí. Přičemž platí, že kdo není součástí řešení, je součástí problému.

Autor: Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

Zdroj: Odpadové fórum č.3/2018