Evropská komise chce splácet fond obnovy novými emisními povolenkami či uhlíkovým clem

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Komise začala letos vydávat dluhopisy, s jejichž pomocí chce získat kolem 800 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) na financování fondu, který si v příštích letech mezi sebe rozdělí členské země, aby podpořily oživení po pandemické krizi. Zmíněné dva zdroje doplněné podílem na dani pro největší nadnárodní společnosti mají podle odhadů komise přinést na splácení půjčky téměř 20 miliard eur ročně. Dluh má EU splácet přibližně do poloviny století.

Největší pomoc při splácení dluhu si Brusel slibuje od povolenek za emise od dopravců či tepláren, jejichž prodej by chtěl zahájit do roku 2026. Dosavadní příjmy si mezi sebe rozdělují členské země, z těch nových by ale čtvrtina měla putovat na umořování půjčky, což podle odhadů komise dá ročně 12 miliard eur. Takzvané uhlíkové clo (označované zkratkou CBAM), tedy poplatek za dovoz produktů vyráběných v zemích s nižšími ekologickými standardy, by mělo komisi poskytnout ročně zhruba miliardu eur.

EK chce získat i patnáctiprocentní podíl z příjmů, které budou mít země EU z daně pro největší nadnárodní firmy, na jejímž zavedení se dohodly vyspělé světové ekonomiky. Tento zdroj komise odhaduje až na čtyři miliardy eur ročně.

Přinejmenším část plánů však narazí na odpor části členských států. Zástupci zemí východního křídla EU tento týden kritizovali plán na zavádění nových emisních povolenek, který může podle nich mít masivní sociální dopady na část obyvatel. Komise je chce zmírnit vytvořením sociálně klimatického fondu, státy se však obávají, že nebude dostatečný. Jednoznačný názor nemají země ani na uhlíkový dovozní poplatek.

O dnešních návrzích budou země v příštím roce vyjednávat s Evropským parlamentem. Komise chce do společného rozpočtu v zájmu splácení dluhu získat i další příjmy, mimo jiné poplatky za nerecyklované plasty či z digitální daně.