Více času na podstatné
Eurogas požaduje jasné a předvídatelné koncepce pro oblast energetiky a ochrany klimatu
Podle Eurogasu je třeba i v této náročné době podpořit jednotlivé společnosti v efektivním využívání zdrojů i výsledků odborných expertíz. Jde o nedílnou součást jejich obchodních aktivit, přičemž rozsah možností, které tyto společnosti mají, je mnohem širší, než kroky, které mohou učinit jednotlivé vlády. Beate Raabe, generální sekretář Eurogasu, současně upozorňuje na možná rizika v oblasti energetické bezpečnosti a vyzvedává přednosti ekonomiky založené na využití surovin a technologií s nižším obsahem uhlíku.
Politika přijatá v oblasti energetiky a klimatu založená na výše uvedeném principu je důležitá pro budoucnost celé evropské energetiky, v níž by měly být preferenčně využívány suroviny a technologie s nižším obsahem uhlíku. Současně je třeba zajistit, aby dodávky energie byly bezpečné, neměly negativní dopad na okolní životní prostředí a probíhaly v přirozených konkurenčních podmínkách. Pozornost je proto upřena na Evropskou radu, která má ve dnech 23. a 24. října přijmout zásadní rozhodnutí v tomto směru.
Nejvyšší představitelé vlád 28 členských států EU se sejdou ve dnech 23. - 24. října 2014 v Bruselu na vrcholném zasedání, jehož cílem má být prodiskutování energetických cílů pro rok 2030. Jedním z bodů debaty ale má být i návrh, jenž by zemím s energeticky diverzifikovaným portfoliem umožňoval přenést část svých emisních povolenek na země, které jsou na tom naopak. To by znamenalo, že vyspělejší země, jako například Německo či Francie, by prodaly v rámci aukcí pouze 90% svých povolenek, zatímco chudší země by obdržely zbylých 10 % zdarma a následně je mohly prodat, díky čemuž by získaly peníze na investice do nízkouhlíkových zdrojů energie. (Zdroj: CEBRE)
Aktuální události, k nimž dochází na Ukrajině, pochopitelně vyvolávají obavy, které bezprostředně souvisejí také s politickou agendou přijímanou v Evropě. Nemusí to však nutně být na úkor cílů stanovených v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Rámcové cíle stanovené s výhledem do roku 2030 pro oblast energetiky a ochrany klimatu jsou integrální součástí diskuze o energetické bezpečnosti.
V oblasti bezpečnosti dodávek energie je zcela zásadní, aby zemní plyn i nadále proudil přes hranice jednotlivých evropských států. Každá distribuční společnost si přitom sama může svobodně zvolit, zdali dodávky zemního plynu zajistí plynovodní přepravou, v podobě LNG dodávek či s využitím zásobníků, na základě smluv s jasně definovanými podmínkami. Dobře fungující vnitřní energetický trh a investice do infrastruktury (vycházející z potřeb trhu) přispívají ke zvýšení bezpečnosti dodávek. Jakákoli přijatá opatření pro zajištění dodávek energie by přitom neměla podrývat zdravé konkurenční prostředí či negativně ovlivňovat fungující trh.
Ukrajinská krize je pro nás určitým varováním. Je nejvyšší čas, aby byly chybějící návaznosti v plynárenských sítích dobudovány. „Pokud bychom tak neučinili, ohrozili bychom tím konkurenceschopnost a bezpečnost evropského trhu,“ vysvětluje Beate Raabe. Apeluje také na vlády, aby podpořily odstranění bariér, jež brání přeshraničnímu propojení infrastruktur sousedních evropských zemí a tím vytvoření vzájemně propojeného evropského energetického trhu, z něhož by měli prospěch občané EU i jednotlivá průmyslová odvětví.
V oblasti budování a rozvoje energetiky založené na využití surovin a technologií s nižším obsahem uhlíku (při současném budování konkurenceschopné a z energetického hlediska bezpečné ekonomiky) je zapotřebí, aby se Evropa otevřela inovativním a progresivním technologiím, které mohou významně podpořit dosažení stanoveného cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 na úroveň o 40% nižší oproti roku 1990. Součástí této politiky je také reformovaný systém obchodování s emisemi.
Obnovitelné zdroje energie a zemní plyn představují dva základní pilíře energetického mixu založeného na využití surovin a technologií s nižším obsahem uhlíku. Vyšší efektivity a snížení emisí lze dosáhnout díky intenzivnějšímu využívání zemního plynu či zemního plynu v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie v oblastech energetiky, dopravy či vytápění.
„Návrhy založené na intervencích do volného trhu, které vycházejí z předpokladu snížení importu energetických surovin či omezení využívání zemního plynu nejsou odpovídajícím řešením. Je to v rozporu s deklarovaným principem diverzifikace dodávek a podporou využívání surovin a technologií s nižším obsahem uhlíku a mělo by to rovněž negativní dopady v oblasti bezpečnosti dodávek i pro celou evropskou ekonomiku. Evropská unie potřebuje především jasnou a předvídatelnou politiku v oblasti energetiky a ochrany klimatu, v níž budou odpovídající mírou vyváženy důležité atributy jako bezpečnost dodávek, trvale udržitelný rozvoj (šetrný vůči životnímu prostředí) a fungující konkurenční prostředí. Vyzýváme proto čelní představitele evropských zemí, aby dosáhli dohody, která by tyto potřeby respektovala,“ uzavírá Beate Raabe.
Eurogas publikoval dva materiály s detailnějšími informacemi na následující témata:
- koncepce trvale udržitelné bezpečnosti v oblasti energetiky
- rámcová koncepce (s výhledem do roku 2030) v oblasti energetické politiky a ochrany klimatu.
EUROGAS - Evropská unie asociací zemního plynu byla založena v roce 1990 jako nezisková organizace, která reprezentuje zájmy plynárenského průmyslu vůči orgánům Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Základnu 50 členů tvoří společnosti, národní sdružení a mezinárodní organizace podílející se na velkoobchodu, maloobchodu a distribuci zemního plynu v Evropě. Cílem EUROGASu je posílit roli zemního plynu v energetickém mixu a to trvalým dialogem s evropskými průmyslovými subjekty, světovými producenty plynu a příslušnými organizacemi jako je Evropská komise.
Čtěte také:
Zaorálek: Balíček 2030 nesmí jít proti konkurenceschopnosti českého průmyslu (21.10.2014)
Zelená ekonomika? Ano, ale potřebujeme peníze, zní od ČR a sousedů před summitem (21.10.2014, EurActiv.cz)