Mládek: ČR se bude zasazovat pouze o jeden závazný cíl po roce 2020, a to snižování emisí skleníkových plynů.

Ve čtvrtek 20. Února se v Bruselu ministři hospodářství zabývali konkurenceschopností průmyslu a rámcem pro klima a energetiku do roku 2030 s výhledem na březnovou evropskou radu.Ministr Mládek na jednání Rady pro konkurenceschopnost zdůraznil, že témata klimaticko—energetického rámce a průmyslové politiky jsou vzájemně provázána a mají pro evropské podniky zásadní význam.

"Evropská unie se musí poučit z dosavadních zkušeností s dopady své ambiciózní klimaticko—energetické politiky na ceny energií a na průmysl jako celek. Tyto zkušenosti musíme zohlednit v diskusích nad novými cíli do roku 2030," uvedl na jednání ministr Mládek. Současně doplnil, že ČR se bude zasazovat pouze o jeden závazný cíl po roce 2020, a to snižování emisí skleníkových plynů. Zdůraznil také zásadní důležitost provázanosti cílů Evropské unie s plánovanou 21. Konferencí smluvních stran v Paříži v roce 2014, kde by EU měla zejména motivovat další světové hráče ke stanovení podobných cílů, jaké se nyní vytyčuje EU.

Co se týče priorit průmyslové konkurenceschopnosti, které by měla potvrdit březnová Evropská rada, ministr Mládek uvedl, že pro ČR jsou stěžejní rozvoj lidského kapitálu, podpora výzkumu, vývoje a inovací a konkurenceschopné ceny energií.

Ministři byli také informováni o aktuálním stavu modernizace pravidel státní podpory. Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje, že nové požadavky Komise zejména v návrhu nařízení o obecných blokových výjimkách ztíží evropským podnikům přístup k podpoře, což může vážně ohrozit jejich konkurenceschopnost. "Máme vážné výhrady především k navrhovaným limitům pro použitelnost nového nařízení. Navrhované limity jsou diskriminační pro menší členské státy a v rozporu s logikou kohezních cílů EU. Komise by proto neměla do modernizovaných předpisů zavádět jakékoli nové neodůvodněné restrikce, které by plnění těchto cílů ohrožovaly," řekl po jednání Rady ministr Mládek.

V bodě věnovaném iniciativám v oblasti vnitřního trhu a průmyslu v Evropském semestru ministr Mládek zmínil iniciativy, které Česká republika realizuje v oblasti zboží a služeb. Konkrétně upozornil na probíhající reformu regulovaných profesí a na aktivity České republiky při implementaci směrnice o službách. Zdůraznil také nutnost zkvalitňování služeb pro občany a podnikatele na vnitřním trhu a rozšiřování povědomí o možnostech, které tyto služby nabízejí.

Rada se zabývala také dopady systému výživového označování potravin používaného v některých členských státech na evropská pravidla volného pohybu zboží. Konkrétně Itálie zpochybňovala zavedený systém dobrovolného označování potravin červenou, žlutou a zelenou barvou ve Velké Británii. Česká republika považuje podobné systémy za problematické především z toho důvodu, že může docházet k nedomyšlené stigmatizaci potravin na dobré a špatné. "Navíc pokud by bylo bráněno potravinám v přístupu na trh v případě, že nebudou označeny dobrovolnými údaji, považovali bychom takový postup za vytváření překážky na vnitřním trhu," řekl ministr Mládek.

Související článek:

Mládek: Evropského cíle pro CO2 může ČR dosáhnout i pomocí jádra (EurActiv, 20.2.2014)

Zdroj: MPO