EU usiluje o vyvážený postup k dosažení pokroku v oblasti klimatu na konferenci ve Varšavě

Na konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat 11.–22. listopadu ve Varšavě, se EU chystá prosadit vyvážený soubor rozhodnutí, na jehož základě bude možné dosáhnout pokroku v mezinárodním úsilí v oblasti klimatu. Rozhodnutí by měla přispět k lepšímu provádění již schválených opatření v této oblasti, zrychlit další snižování celosvětových emisí skleníkových plynů do roku 2020 a připravit půdu pro novou právně závaznou celosvětovou dohodu o klimatu, která by měla být přijata do roku 2015 a která by měla obsahovat závazky všech zemí k omezování emisí.

Valentinas Mazuronis, litevský ministr životního prostředí, jehož země v současné době předsedá Radě EU, prohlásil: „Zasedání ve Varšavě je důležitým krokem v plnění závazků, které byly až dosud přijaty, v hledání způsobů, jak učinit z krátkodobých opatření ambicióznější cíle, a v přípravě dohody na rok 2015. EU navrhla pro stanovení ambiciózních závazků pro dohodu chystanou na rok 2015 postupný proces, který by zahrnoval fázi hodnocení a který tvoří pevný základ pro rozhodnutí přijatá ve Varšavě.“

Connie Hedegaardová, komisařka EU pro oblast klimatu, k tomu dodala: „Je třeba zdůraznit, že varšavskou konferencí nekončí jednání o celosvětové dohodě o klimatu, která má být uzavřena v roce 2015. Bude to však důležité setkání, jehož cílem je dosáhnout pokroku a vytvořit základ pro jednání v Paříži v roce 2015. Ve Varšavě se musíme dohodnout na stanovení smělých závazků pro dohodu plánovanou na rok 2015 a dalším snižování emisí do konce tohoto desetiletí. Všechny země musí být připraveny předložit své ambiciózní závazky na summitu vedoucích světových činitelů v oblasti změny klimatu, který svolal generální tajemník OSN Pan Ki-moon na září příštího roku.“

Matthias Groote v rozhovoru o konferenci OSN o změně klimatu: “Bude to těžký týden, ale musíme přijít s výsledky"

Konference OSN o změně klimatu, která se koná 11.-22. listopadu ve Varšavě, bude jednat o pomoci zemím při přizpůsobování se klimatickým změnám. Zaměří se také na přípravu následující konference, která v roce 2015 v Paříži vypracuje nové mezinárodní dohody o klimatu. Ty budou po roce 2020 platné pro všechny země. Delegaci Evropského parlamentu povede německý socialista Matthias Groote, kterého jsme se zeptali na cíle a očekávané výsledky konference.

 

Jaké budou hlavní cíle parlamentní delegace?

Naším úkolem, coby delegace Evropského parlamentu, je jednat s tolika stranami, jako jsou nevládní organizace a jiné delegace, jak to jen bude možné. Už máme dohodu o snižování emisí z automobilů a o snížení emisí o 20 % pod úroveň roku 1990 do roku 2020. To je náš vzkaz, který můžeme prodat. Chceme skutečné závazky od všech zemí světa. Chceme posun dopředu hned teď, ne až v roce 2018 nebo 2020. Musíme mít na mysli pařížskou konferenci v roce 2015, a musíme tlačit na závazné cíle, také od nerozvinutých zemí. A potřebujeme také větší finanční podporu od rozvinutých zemí.

 

S jakými výsledky byste byli ve Varšavě spokojeni?

Varšavská konference je přípravou na pařížskou konferenci, kde budeme muset rozhodnout o nových opatřeních a kvótách pro období po roce 2020. Varšavská konference bude doufejme konferencí jasných slibů a závazků. Já bych si přál závazky velkých ekonomik vůči Zelenému klimatickému fondu, jinak nerozvinuté země ztratí důvěru. Bude to těžký týden, tradicí jsou diskuze dlouho do noci, ale musíme přijít s výsledky.

Dohoda z roku 2015

Naléhavě je třeba dosáhnout pokroku v koncepci, oblasti působnosti a struktuře globální dohody, která má být přijata nejpozději do roku 2015 a která má vstoupit v platnost v roce 2020. EU chce, aby varšavská konference potvrdila dosavadní pokrok a naplánovala činnost, kterou je třeba vykonat v roce 2014 tak, aby návrh znění byl k dispozici v dostatečném předstihu před květnem 2015.

Ve Varšavě musí být zejména dohodnout postup, podle něhož všechny strany stanoví pro účely dohody z roku 2015 své ambiciózní závazky ke snižování emisí po roce 2020. Tento postup by měl zahrnovat časový harmonogram pro přípravu jejich závazků v roce 2014, ustanovení o poskytování informací, kterými své závazky zdůvodní, a hodnotící fázi zajišťující, že závazky budou celkově dostatečně ambiciózní na to, aby se globální oteplování udrželo pod hranicí 2 °C ve srovnání s teplotou před industrializací.

Opatření do roku 2020

Třebaže EU i dalších více 80 zemí přijaly závazky ke snížení emisí do roku 2020, v úhrnu nejsou tyto závazky ještě dostatečně ambiciózní, aby svět mohl udržet oteplování pod hranicí 2 °C. EU by uvítala, kdyby se ministři, kteří se zúčastní konference ve Varšavě, zasadili o zvýšení cíle stanoveného pro období do roku 2020, což rovněž přispěje k uzavření ambiciózní dohody v roce 2015.

EU by rovněž uvítala, kdyby země, které tak dosud neučinily, předložily své závazky ke snížení emisí pro rok 2020 ještě před konferencí ve Varšavě. Konference by měla schválit postup, na jehož základě by všechny strany zvážily, jak by v roce 2014 mohly posílit svá opatření ke snížení emisí do roku 2020.

EU také vyzývá k další mezinárodní spolupráci na posílení cílů ke snížení emisí do roku 2020. Existuje značný potenciál k dalšímu snižování emisí, mimo jiné zvýšením úsilí v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie, fluorovaných skleníkových plynů, reformy dotací na fosilní paliva a emisí z letecké a lodní dopravy. 

Konkrétně v případě fluorovaných plynů EU chce, aby varšavská konference vyslala jasný signál vyzývající strany Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, aby přijaly opatření k postupnému snižování HFC, skupiny skleníkových plynů se silným účinkem.

Provádění přijatých rozhodnutí 

Třetí oblastí, v níž je zapotřebí přijmout ve Varšavě rozhodnutí, je dosažení pokroku při provádění opatření schválených na předchozích zasedáních.

Patří sem i otázka, jak postupovat v případě ztrát a škod způsobených změnou klimatu v obzvlášť zranitelných rozvojových zemích. Varšava se musí rovněž zabývat otázkou financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. Jednání ministrů na vysoké úrovni o otázkách financování by mělo přispět k nastolení konsensu o dalším postupu.

K dalším otázkám, o nichž je třeba rozhodnout, patří dokončení přípravy pravidel pro transparentnost u dosud přijatých závazků a podrobných pravidel pro provádění druhého kontrolního období Kjótského protokolu, které probíhá v letech 2013 až 2020.

Financování EU v oblasti klimatu v roce 2013

EU a členské státy jako největší světový poskytovatel oficiální rozvojové pomoci předloží ve Varšavě zprávu o svém pokračujícím poskytování finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země. EU a členské státy se zavázaly, že v období 2010–2012 poskytnou 7,2 miliardy EUR na financování „rychlého startu“ pro rozvojové země, a tento příslib překročily poskytnutím celkem 7,34 miliardy EUR, z toho 2,67 miliard EUR v loňském roce. Ačkoli pro rok 2013 žádná taková povinnost pro financování opatření v oblasti klimatu neplatí, EU a řada členských států oznámila dobrovolné příspěvky pro rozvojové země ve výši 5,5 miliardy EUR a podle posledního hodnocení tuto částku s největší pravděpodobností dodrží.

Další informace:

Stránka GŘ pro oblast klimatu věnovaná varšavské konferenci: https://ec.europa.eu/clima/events/articles/0086_en.htm

MEMO/13/953: Otázky a odpovědi týkající se konference OSN o změně klimatu ve Varšavě