Více času na podstatné
EU schválila nová pravidla pro členské státy na snížení znečišťujících látek
Evropský parlament a Rada včera svým podpisem schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě. Směrnice vstoupí v platnost 31. prosince 2016. Směrnice je ústředním prvkem rozsáhlejšího programu Evropské komise Čisté ovzduší pro Evropu.
Až bude směrnice plně provedena, sníží negativní zdravotní dopady znečištění ovzduší, jako například onemocnění dýchacích cest a předčasná úmrtí, do roku 2030 téměř o 50 %, uvádí Komise v tiskové zprávě. Přestože látky znečišťující ovzduší jsou neviditelné, lidé si stále více uvědomují význam kvality vzduchu, který dýchají, a jsou znepokojeni možnými následky pro zdraví. Dohoda o přísnějších limitech ve směrnici o národních emisních stropech má proto velký význam. Přispěje také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a pomůže řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík. Směrnice je ústředním prvkem rozsáhlejšího programu Evropské komise Čisté ovzduší pro Evropu.
Komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella prohlásil, že nová evropská pravidla pro kvalitu ovzduší představují zásadní mezník v boji proti „neviditelnému zabijáku“ – znečištění vzduchu. "Znečištění ovzduší v Evropě zabíjí přes 450 000 osob ročně. To je více než desetkrát tolik co dopravní nehody. Vlády jednotlivých států nyní musí začít tato pravidla provádět, aby lidé mohli dýchat čistší vzduch. Budeme spolupracovat s členskými státy a podporovat je, aby se jim podařilo takto zlepšit zdraví občanů EU,“ dodal komisař.
Zavedení nových pravidel do praxe
Členské státy budou hrát při koordinaci a provádění směrnice na vnitrostátní úrovni zásadní roli. Do 30. června 2018 musí směrnici provést ve vnitrostátním právu a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise pěti hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl. Musí je také koordinovat s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. To si vyžádá investice, ale tyto výdaje budou mnohonásobně vyváženy přínosem v podobě úspor nákladů, zejména pokud jde o zdravotní péči a pracovní neschopnosti. Návrh nařízení o správě energetické unie, který Komise nedávno zveřejnila, zdůrazňuje význam synergií mezi kvalitou ovzduší, politikou v oblasti klimatu a energetiky a novou směrnicí o národních emisních stropech.
Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, například prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.
Směrnice kromě toho usnadní cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím se sníží znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie, což bude výhodné jak pro tyto státy, tak i pro občany EU, kteří jsou nejvíce vystaveni přeshraničnímu znečištění.
Souvislosti
V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.
Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro pět hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak.
Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení. To pomůže omezit přeshraniční znečištění a koncentrace pozadí v celé Evropě.
Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Bylo vynaloženo veškeré úsilí, aby se zajistila úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.
K účinnému provádění politiky budou muset přispět všechna odvětví, mimo jiné i ta, která se na ní v minulosti podílela méně, jako například zemědělství. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem zajistit příslušné zdravotní a environmentální přínosy.
Emisní limity pro Českou republiku:
Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005. Pokud jde o silniční dopravu, použijí se emise vypočítané na základě prodaných paliv.
- Závazek ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO2) oproti roku 2005:
- 45 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
- 66 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).
- Závazek ke snížení emisí oxidů dusíku (NOX) oproti roku 2005:
- 35 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
- 64 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).
- Závazek ke snížení emisí nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) oproti roku 2005:
- 18 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
- 50 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).
- Závazek ke snížení emisí amoniaku (NH3) oproti roku 2005:
- 7 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
- 22 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).
- Závazek ke snížení emisí jemných částic (PM2,5) oproti roku 2005:
- 17 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
- 60 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).
Další informace:
Otázky a odpovědi k nové směrnici o národních emisních stropech