EU: Rekapitulace za měsíc leden - strategie plasty, snižování emisí a energetika

Komise přijala de 16. ledna evropskou strategii pro nakládání s plasty, Nová strategie by měla položit základ oběhového hospodářství v oblasti plastů a podpořit investice na cestě k němu. Nová strategie má za cíl chránit životní prostředí před znečištěním plastovým odpadem, podpoří růst a inovace. Podle nových plánů budou veškeré plastové obaly na trhu EU do roku 2030 recyklovatelné. Bude omezeno používání plastů na jedno použití a bude zakázáno úmyslné používání mikroplastů. Strategie je součástí přechodu k oběhovému hospodářství. Dále se dočtete o předběžné dohodě ohledně sdílení úsilí v oblasti snižování emisí mimo EU ETS, OZE dosáhly v roce 2016 17% podílu na celkové spotřebě energie a že CEF odsouhlasil finance pro výstavbu energetické infrastruktury.

Strategie pro plasty byla připravena v duchu balíku týkajícího se oběhového hospodářství z prosince 2015. Přijatá strategie pro plasty má ambici změnit způsob, jakým se výrobky v EU navrhují, vyrábějí, používají a recyklují. Cílem je chránit životní prostředí a zároveň položit základy nové ekonomice plastů, ve které se při navrhování a výrobě budou plně respektovat požadavky na opětovné využití, opravy a recyklaci plastů a ve které se budou vyvíjet udržitelnější materiály.

V Evropě se každoročně vygeneruje 25 mil. tun plastového odpadu, ale k recyklaci se ho shromáždí méně než 30 %. Po celém světě tvoří plasty 85 % odpadků na plážích. A plasty se dokonce ve formě mikroplastů, jejichž účinky pro zdraví jsou zatím neznámé, dostávají ve vzduchu, vodě a potravinách až do plic a na stůl lidí.

Klíčové a sporné body

V rámci nové strategie chce EU:

• Zvýšit ziskovost recyklace pro podniky: Dle strategie mají být vypracována nová pravidla pro obaly, aby se zlepšila recyklovatelnost plastů, které jsou na trhu, a zvýšila poptávka po recyklovaných plastových materiálech. Díky většímu počtu nasbíraného plastu by v celé EU mělo vzniknout více kvalitních a větších recyklačních zařízení spolu s lepším a standardizovaným systémem pro oddělený sběr a třídění odpadu. Odhadem se tím ušetří přibližně 100 € na tunu shromážděného materiálu.

• Omezit plastový odpad: Evropská legislativa již v několika členských státech vedla k omezení používání plastových tašek. Nové plány se nyní zaměří na další plasty na jedno použití a na rybolovná zařízení. Rozhodne se o rozsahu nových celoevropských pravidel, která budou na základě konzultace se zúčastněnými stranami a příslušných poznatků navržena v roce 2018. Komise také přijme opatření, kterými se omezí používání mikroplastů ve výrobcích, a určí se, jak se budou označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.

• Zamezit znečišťování na mořích: Nové předpisy o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, které Komise přijala spolu se strategií, se budou zabývat odpadem v mořích pocházejícím ze zdrojů souvisejících s mořem. Cílem je, aby odpad vytvořený na lodích nebo shromážděný na moři v moři nezůstal, ale aby se vrátil na pevninu, kde se s ním náležitým způsobem naloží. Předpisy obsahují i opatření na snížení administrativní zátěže pro přístavy, lodě a příslušné orgány.

• Podpořit investice a inovace: Komise orgánům členských států a evropským podnikům doporučí, jak co nejvíce snížit množství plastového odpadu přímo u zdroje. Zvýší se podpora inovací, v jejímž rámci bude poskytnuto další financování ve výši 100 mil. € na rozvoj inteligentnějších a recyklovatelnějších plastových materiálů, účinnější recyklační procesy a vyhledávání a odstraňování nebezpečných látek a kontaminantů z recyklovaných plastů.

EU bude rovněž spolupracovat s partnery z celého světa na hledání globálních řešení a vypracování nových mezinárodních norem.

Spolu se strategií pro plasty přijala Komise rámec pro sledování, který sestává ze souboru 10 klíčových ukazatelů zaměřených na jednotlivé fáze cyklu. Ukazatele budou měřit dosažený pokrok na cestě k přechodu na oběhové hospodářství na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států.

Předpokládaný další vývoj

Nově navržená směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu bude předložena ke schválení EP a Radě. Podle požadavků na zlepšování právní úpravy předloží Komise během roku 2018 návrh týkající se plastů na jedno použití. Komise rovněž zahájí práci na revizi směrnice o obalech a obalových odpadech a připraví pokyny týkající se odděleného sběru a třídění odpadu, které budou vydány v roce 2019.

Snižování emisí mimo EU ETS:

Coreper 17. 1. 2018 podpořil předběžnou dohodu ohledně nařízení o sdílení úsilí, jíž bylo v prosinci 2017 dosaženo mezi estonským předsednictvím a EP. Komise předložila v červenci 2016 2 návrhy týkající se odvětví, na která se nevztahuje systém obchodování s emisemi, a to návrh o sdílení úsilí a návrh o LULUCF. Vzhledem k provázanosti obou návrhů probíhala jednání souběžně. Nařízení o sdílení úsilí má zajistit, aby bylo v odvětvích, na něž se vztahuje sdílení úsilí, včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy), dosaženo do roku 2030 cíle 30% snížení emisí oproti úrovním z roku 2005, který je stanoven pro odvětví stojící mimo systém ETS. Každý členský stát bude muset splnit závazný roční cíl snižování emisí pro období 2021-2030. Tyto cíle jsou vypočítány na základě HDP na obyvatele v rozmezí od 0 % do 40 % pod úrovněmi z roku 2005. Vytvoří se bezpečnostní rezerva o objemu celkem 105 mil. tun ekvivalentu CO2, jež bude dostupná v roce 2032. Jejím cílem je pomoci těm členským státům, které my mohly mít obtíže s dosažením svých cílů pro rok 2030, navzdory tomu, že své cíle pro stávající období 2013–2020 překročily. Země si také budou moci roční emisní příděly v rámci období 2021–2030 vkládat, vypůjčovat si a převádět mezi sebou či z jednoho roku na jiný. Předběžně dohodnuté znění bude nyní postoupeno EP. Jakmile bude tento legislativní akt schválen EP a následně formálně přijat Radou, bude zveřejněn v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost 20 dnů po zveřejnění.

OZE dosáhly v roce 2016 17% podílu na celkové spotřebě energie

Eurostat 25. 1. 2018 zveřejnil souhrn kompletních dat o podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v roce 2016. Podle těchto dat stoupl podíl OZE na celkové finální spotřebě energie na 17 %, o 0,3 procentního bodu oproti roku 2015. Největší podíl OZE na spotřebě zaznamenalo Švédsko (53,9 %), následované Finskem, Lotyšskem či Rakouskem. Výsledná data rovněž ukazují, že by se mělo podařit dosáhnout celounijního cíle podílu 20 % v roce 2020. Pro splnění tohoto cíle na evropské úrovni byly stanoveny rovněž konkrétní cíle pro jednotlivé členské státy, z nichž většina své cíle už splnila (včetně například ČR), nebo je na cestě k jejich splnění. Problém s plněním cílů má však zejména Francie, Nizozemsko, Lucembursko a také Makedonie. Z různých odvětví se obnovitelným zdrojům nejvíce daří v elektroenergetice, kde OZE v roce 2016 pokryly 29,6 % spotřeby. Nejdůležitějším zdrojem zůstala vodní energie (36,9 %), čím dále větší podíl ale získávají i větrné (31,8 %) a fotovoltaické (11,6 %) elektrárny. V ČR v roce 2016 dosáhl podíl OZE na výrobě lektřiny 13,6 %, což je mimochodem méně než v roce 2014 i 2015. V odvětví vytápění a chlazení dosáhl podíl OZE 19,1 %, oproti 18,7 % v předchozím roce. Jedině v tomto odvětví se v ČR daří už od roku 2013 překonávat unijní průměr, v roce 2016 bylo dosaženo hodnoty 19,9 %, navíc zde nebyl zaznamenán meziroční pokles jako ve výrobě elektřiny nebo v dopravě. V odvětví dopravy narostl podíl OZE z 6,6 % v roce 2015 na 7,1 v následujícím roce, ČR zaznamenala mírný pokles z 6,5 % na 6,4 %. S ohledem na pomalý pokrok je tak otázkou, zda budou členské státy schopny splnit cíl 10% podílu v tomto odvětví v roce 2020 (tato hodnota platí jak na unijní úrovni, tak i pro jednotlivé členské státy).

CEF odsouhlasil finance pro výstavbu energetické infrastruktury

Koordinační výbor CEF (Nástroje pro propojení Evropy) 25. 1. 2018 schválil návrh Komise na investice z prostředků tohoto fondu do projektů v oblasti budování energetické infrastruktury. Jedná se o projekty z tzv. seznamu projektů společného zájmu (PCI), které mají podpořit rozvoj jak plynové, tak elektrické infrastruktury na úrovni celé EU, v rámci CEF bylo na tuto činnost pro období 2014–2020 vyčleněno až 5 miliard eur. Na návrh Komise bylo tentokrát podpořeno 17 projektů celkovou částkou 873 milonů eur. Převážná část prostředků byla věnována na projekty v elektroenergetice (680 mionů eur), a většina z prostředků rovněž směřovala na konstrukční práce (723 milonů), zbytek pak na plánovací činnost. Většinu z prostředků obdržel jediný projekt, a to vybudování elektrického propojení mezi Francií a Španělskem, jež CEF podpořil 578 miliony eur. Kromě to ho směřovaly prostředky na posílení přenosové kapacity elektrické sítě mezi severem a jihem Německa, v Česku pak finance obdrží ČEPS na finalizaci projektové dokumentace nového vedení Vítkov – Přeštice na Karlovarsku (1,3 milionu eur) a také NET4GAS na plánování přestavby kompresní stanice Břeclav (269 tisíc eur).