EU: Rekapitulace za měsíc březen

Evropský parlament podpořil omezení znečišťování rtutí. Rtuť je vysoce toxická a je jednou z 10 nejškodlivějších přirozeně se vyskytujících látek na planetě. Pokud se dostane do ovzduší nebo do vody, dokáže překonat velké vzdálenosti, čímž vzniká globální problém. EP a Rada se dohodly na nové podobě energetických štítků.

Plénum EP 20. 3. 2017 přijalo v prvním čtení novou legislativu omezující používání rtuti, která je dlouho přetrvávající znečišťující látkou s neblahými dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh má za cíl uvést v soulad platné právní předpisy EU s Minamatskou úmluvou OSN o rtuti. Minamatská úmluva o rtuti byla přijata v roce 2013 s cílem ochrany lidského zdraví a životního prostředí před nepříznivými účinky rtuti. Přestože došlo v posledních desetiletích k výraznému poklesu používání rtuti, rtuť uvolněná do ovzduší, vody a půdy zůstává nadále vážnou hrozbou. Právní předpis nahradí nařízení o zákazu vývozu rtuti z roku 2008 a zároveň obsáhne i jeho ustanovení. Taktéž omezí dovoz rtuti, zakáže její používání v řemeslné a drobné těžbě zlata, a postupně ukončí její využití ve výrobních procesech. Cílem legislativy je také postupně ukončit používání rtuti v zubních plombách do roku 2030 a omezit maximální povolenou lhůtu na dočasné skladování odpadní rtuti na pět roků s možností prodloužení na tři roky. Komise bude mít 3 roky na vytvoření seznamu kontaminovaných lokalit na základě údajů poskytnutých členskými státy.

Energetické štítky

EP a Rada 21. 3. 2017 dosáhly dohody v rámci trialogu na podobě revize směrnice o označování energetické účinnosti štítky. Štítkování systémem od A+ do A+++ bude nahrazeno škálou A-G. Systém se bude v budoucnosti revidovat pokaždé, když bude 1/3 prodaných produktů spadat do nejlepší kategorie. Informace o energetické účinnosti by měly být zahrnuty i v propagačních materiálech výrobků.

V roce 2016 mělo dojít podle pracovního plánu Komise k předložení několika nových legislativních i nelegislativních iniciativ v oblasti budování energetické unie. V únoru 2016 se dostal do oběhu balík opatření týkajících se bezpečnosti dodávek plynu a efektivity v oblasti vytápění a chlazení.

V listopadu 2016 zveřejnila Komise balík návrhů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Komise se zaměřila na energetickou účinnost, posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti obnovitelných energií a na posílení postavení spotřebitelů na trzích s elektrickou energií. Podle tvrzení Komise by měla strategie přinést po roce 2021 177 mld. € nových soukromých i veřejných investic, zajistit v následující dekádě růst hrubého domácího produktu o 1 % a vytvořit až 900 000 nových pracovních míst.

Třemi hlavními prioritami balíku byly energetické úspory, globální vedoucí role EU v oblasti obnovitelných zdrojů a zajištění rovných podmínek pro spotřebitele. Právě v souvislosti s první prioritou efektivního využívání elektrické energie byl zveřejněn návrh revize směrnice o označování výrobků energetickými štítky.

Po 20 letech fungování by se měli energetické štítky dočkat zásadní změny fungování, která by do systému měla zapojit nové technologie. Štítky by tak nově mohly být vybaveny QR kódy navádějícími spotřebitele k dalším informacím o produktech.

Hlavním a nejviditelnějším bodem revize je změna dosud fungující škály pro hodnocení energetické účinnosti produktů od A+ do A+++. Tato škála by měla být nahrazena přehlednější stupnicí písmen od A po G. Aby bylo zajištěno, že škála štítků bude držet krok s pokrokem v energetické účinnosti, mělo by v budoucnosti dojít k revizi vždy, když 30 % produktů prodaných v EU bude spadat do kategorie A, nebo pokud 50 % produktů bude spadat do kategorií A a B.

Pro zajištění informovanosti zákazníků by měly být informace o produktu dostupné nejen na jeho obalu, ale rovněž v online podobě. Informace o třídě energetické účinnosti by měly být rovněž zahrnuty do propagačních materiálů.

Podle návrhu nařízení by měla Komise dále zajistit vytvoření online databáze produktů, která by obsahovala informace o energetické účinnosti a umožňovala porovnávání produktů tak, aby byla zajištěna maximální transparentnost.

Kompromisní podoba návrhu musí být nyní schválena na půdě Evropského parlamentu i Rady.

Nová pravidla o uzavírání dohod o plynu

EP 2. 3. 2017 odsouhlasil rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky, jehož podobu dohodl EP a Rada 7. 12. 2016. Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016. Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech (OEZ) Úřadu vlády České republiky