Environmentální přínosy opětovně použitého oblečení

Oblečení je často vyřazováno, když uplyne teprve část doby jeho potenciální životnosti. Řada charitativních organizací pak použité oblečení sbírá a opět prodává v second-handech, např. ve východní Evropě nebo v Africe. V této souvislosti vyvstává otázka, zda opětovné použití skutečně vede ke snížení environmentální zátěže životního cyklu oblečení.

Environmentální vliv oblečení byl zkoumán v řadě studií. Většina z těchto studií se ale soustředila výhradně na aspekty spotřeby energie a věnovala málo pozornosti potenciálním přínosům opětovného použití odloženého oblečení. Účelem prezentované studie bylo zhodnotit čistý přínos opětovného použití oblečení pro životní prostředí za předpokladu, že oblečení ze second-handu do určité míry nahradí nákup nového oblečení.

Metodika

Náhrada nového oblečení second-handovým

Vycházelo se z předpokladu, že second-handové oblečení se od nového liší v ceně, módním stylu a dalších parametrech. V důsledku toho nelze pokládat každý nákup v second-handu za náhradu nového oblečení.

Formou rozhovorů a dotazníků bylo dotazováno 200 respondentů nakupujících v second-handech v Dánsku, Švédsku a Estonsku. Informace byly strukturovány podle metody „teorie praxe“. Tato sociologická teorie se řadí mezi „kulturní teorie“ a opírá se o běžné postupy každodenní praxe.

K pochopení second-handové spotřebitelské praxe byly použity čtyři kategorie: rozum, pravidla, názory a věci. Dále byl zaveden pojem „podíl  náhrady“, kdy např. podíl 50 % znamená, že nákup dvou kusů oblečení v second-handu nahradí nákup jednoho kusu nového oblečení. Každému respondentu byl pak přidělen příslušný „podíl náhrady“. Nejvyšší hodnota tohoto podílu byla stanovena pro Afriku (85 %).

LCA analýza

Při LCA analýze byla použita metodika EDIP. Vlivy životního cyklu oblečení, které je odstraňováno přímým způsobem – spalováním, byly porovnány s vlivy životního cyklu použitého oblečení, které bylo sebráno a vytříděno k opětovnému použití. Použitá metodika zohledňuje všechny činnosti spojené s opětovným použitím oblečení včetně např. recyklace a odstranění sebraných oděvů nevhodných k opětovnému použití.

Byly hodnoceny dva produkty – bavlněné tričko a kalhoty z polyesteru (65 %) a bavlny (35 %). Jako funkční jednotka bylo stanoveno 100 kusů oděvních součástí ve stádiu použití. Byl učiněn předpoklad, že ze 100 sebraných odložených oděvů bude 60 kusů opětovně použito, 30 nějakým způsobem recyklováno a 10 odstraněno.

Výsledky

Bylo zjištěno, že nákupem 100 ks second-handového oblečení se ušetří 60 – 85 ks nového oblečení v závislosti na místě opětovného použití (např. v Africe až 85 kusů). Sběr, zpracování a doprava second-handového oblečení má nevýznamný vliv na životní prostředí v porovnání s úsporou, které se dosáhne náhradou za nové oblečení. Snížení environmentálních vlivů vyplývající ze sběru 100 ks oděvů za účelem opětovného použití dosahuje hodnot od 14 % pro globální oteplení u bavlněných triček až po 45 % pro nebezpečí toxicity pro člověka u kalhot ze směsi polyester/bavlna. Závěr studie potvrzuje významný přínos opětovného použití oblečení ke snížení environmentální zátěže.

Zdroj: Odpadové fórum 9/2011

Autor: Podle L. Farrant, S. I. Olsen, A. Wangel: Environmental benefits from reusing clothes. The International Journal of Life Cycle Assesment, 15, 2010, č. 7 připravila  .Peňázová, upravil (op).

Klíčová slova: oblečení, sekond-hand, LCA, charita, Afrika, environmentální vliv