Energie budoucnosti

¨

V roce 2017 v Astaně, hlavním městě Kazachstánu, proběhne mezinárodní výstava EXPO 2017 s názvem „Energie budoucnosti“. Expo 2017 bude první mezinárodní výstava, která se bude konat na půdě bývalého Sovětského svazu. Hlavním tématem výstavy jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost. O stavu průmyslu této stepní země, potenciálu obnovitelných zdrojů a o úmyslech organizátorů jsme položili otázky velvyslanci Kazachstánu v České republice Serzhanu Abdykarimovovi. 

Jakou roli hraje průmysl v ekonomice Kazachstánu?

Kazachstán je největší ekonomikou ve Střední Asii a druhou největší na celém postsovětském prostoru. Země disponuje všemi minerálními látkami v množství dostatečném k naprosté nezávislosti na vnějších faktorech. Hlavními hnacími prvky současné ekonomiky Kazachstánu jsou ropa a zemní plyn, těžba minerálů a kovů, strojírenství. Hlavním specifickým rysem Kazachstánu je tedy plná zabezpečenost nerostnými surovinami. Na našem území se nachází půlka světových zásob wolframu, zhruba čtvrtina uranu a olova, máme významné zásoby ropy a zemního plynu. Země je proto značně zaměřena na těžbu nerostných surovin.

Průmysl je lakmusovým papírkem hospodářského růstu Kazachstánu. Pokud hospodářský růst země je 5 %, 4,5 % z toho činí průmyslu. Zároveň zhruba pětina populace je zaměstnána v průmyslu.

V čem spočívá specifičnost energetické situace Kazachstánu?

Kazachstán má rozsáhlé zdroje energie a je tedy nezávislý v tomto ohledu. Celková kapacita všech elektráren Kazachstánu je asi 20 000 MW, z nichž je skutečně využívána kapacita zhruba 15 000 MW. Mezi nejrozšířenější typ elektráren patří kondenzační elektrárny, často se vyskytuje kombinovaná výroba tepla a elektřiny. Plynové a vodní elektrárny jsou vzácné.

Alternativní zdroje energie jsou zanedbatelné a jejích podíl nepřesahuje 0,2 %, většinou se jedná o větrné elektrárny. A to i navzdory tomu, že pro to existují vhodné přírodní podmínky. Například v oblasti Džungarských vrat se průměrná rychlost větru pohybuje v rozmezí 5 až 9 m / s.
 Další zajímavostí je, že do roku 2010 Kazachstán exportoval energii, naopak po roce 2010 ji začal dovážet. Problém spočívá v tom, že užití energie u jednotlivých regionů země je nerovnoměrné. Zatímco sever ji exportuje do Ruska, jih ji naopak dováží z Kyrgyzstánu a Uzbekistánu.

Čím je tato zvláštní situace zapříčiněna?
Je především způsobená vysokou energetickou centralizací a poměrně značnými ztrátami energie. Dnes kazašský průmysl spotřebovává více než 50 % vygenerované elektřiny v zemi, zatímco ve Spojených státech spotřeba činí pouhých 27 %. Za tento stav tedy může vysoká energetická náročnosti průmyslu, koncentrovanost výroby elektřiny a nedostatečně rozvinutá infrastruktura umístění zdrojů energetické výroby vůči spotřebitelům. Vzdálenost mezi rozvodnami někdy dosahuje až 800 km.
 
Řekl jste, že podíl zdrojů obnovitelné energie činí 0,2 %. Jaké druhy alternativní energie považujete za slibné?

Větrná energie má v Kazachstánu velký potenciál, ale vyžaduje to mnohem více než jenom přítomnost vhodných přírodních podmínek. Ty ale v Kazachstánu určitě jsou, například v zmíněné oblasti Džungarských vrat. Technicky dostupný potenciál větrné energie v Kazachstánu je teď o několikrát vyšší než je celkový objem produkované energie v zemi.

Kromě toho Kazachstán má významné podmínky pro solární zdroje energie. Asi 70 % území Kazachstánu patří k území s převahou počtu slunečných dnů za rok. Trvání slunečního svitu se zde pohybuje v rozmezí od 2800 do 3000 hodin. Například, v nedávné době byl zkolaudován astaninský závod na výrobu fotovoltaických modulů. Nový závod bude vyrábět solární články na bázi křemíku, který ze 100 % pochází z Kazachstánu.

Jaké faktory podle vašeho názoru naopak brzdí rozvoj zelené energie a zelených technologií v zemi?

Pro přechod k "zelené" ekonomice stále chybějí odpovídající podmínky. Jak ukazuje mezinárodní zkušenost, rychlý rozvoj alternativních zdrojů energie vyžaduje silný průmysl. Například "zelená" revoluce, jejíž průběh můžeme pozorovat v Číně, je doprovázena rychlým (a někdy nuceným) snížením počtu technologicky zaostalých podniků.

Prezident Nursultan Nazarbajev vyzval ve svém projevu "Cesta Kazachstánu-2050" k opatrnému přístupu k "zelené" energetice a k zohlednění chyb EU, kde za dobu čtyř let došlo ke ztrátě 51 GW výrobních kapacit. Právě příprava na EXPO-2017 bude využita za účelem vytvoření centra výzkumu nejlepších příkladů mezinárodní praxe v této oblasti.

Jaké vyhlídky má podle Vás energetické využití odpadu v Kazachstánu?

Podnikání s odpady není dnes rentabilním oborem v Kazachstánu. Ziskové jsou pouze společnosti, které odpad exportují, zpracování odpadu se naopak nevyplácí. Rozvoj těchto technologií se bez státní podpory rozhodně neobejde. Rozvoj zpracovatelského průmyslu naráží, stejně jako v jiných oblastech, na řadu zřetelných překážek. Tento průmysl čelí velkým potížím v získávání pozemků pro výstavbu svých podniků a získání povolení k jejich provozu. Činnost inspekce životního prostředí často přímo ohrožuje jejich existenci. Příčina tkví v tom, že společnostem, které skladují odpad určeny k zpracování, jsou účtovány stejné poplatky jako za ukládání odpadu na skládky.

V jakém rozsahu se zpracovávají a využívají odpady v Kazachstánu dnes?

Objem pevných odpadů nahromaděných v Kazachstánu se dnes odhaduje na 25 až 30 miliard tun, mezitím zpracovává se jen malá část z nich - od 2 do 5 % a jejich převážná část bohužel putuje na skládky.

Zemědělství je důležitým odvětvím kazachstánské ekonomiky. Existují v zemi dlouhodobé projekty pro využití biomasy a bioplynu pro energetické účely?

Nejslibnější projekty na využití biomasy pro energetické účely jsou spojené s využitím slámy.

Vyvíjí se technologie průmyslové výroby bioetanolu. V září 2006 v Severním Kazachstánu byla v rámci programu "30 průlomových projektů" zahájena výroba na závodě "Biochim“. Jednalo se o výrobu etanolu z pšenice, která zvyšuje oktanové číslo benzinu a dělá ho šetrným vůči životnímu prostředí. Další slibnou oblastí je využití bioplynu, který se vyrábí z odpadu pocházejícího z chovu hospodářských zvířat. Ten je často využíván zemědělskými podniky pro vlastní potřebu.

Kazachstán má významné množství hospodářských zvířat a drůbeže. Produkční potenciál výroby metanu z živočišného odpadu činí více než 85 tisíc tun čili více než 52 tisíc tun ropného ekvivalentu.


Povídejme si chvíli o nadcházející výstavě. Výstava proběhne pod názvem "Energie pro budoucnost." Jaké jsou cíle výstavy?

 "Energie pro budoucnost" odráží cíle stanovené pro příští léta a desetiletí. Jednou z výzev strategie "Kazachstán-2050" je globální energetická bezpečnost. Předpokládá se, že do roku 2050 Kazachstán dosáhne až 50 procentního podílu alternativní energie ve své energetice. Kazachstán se zavazuje k dodržování zásad „zelené ekonomiky“ na základě iniciativy „Zelené mosty“. Podle přijaté koncepce přechodu na zelenou ekonomiku do roku 2030 bude 15 % z oseté výměry převedeno na úspornou vodní technologii.

Projekt "Energie pro budoucnost" si pokládá konkrétní cíle: výzkum strategií, programů a technologií zaměřených na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zlepšení spolehlivosti a efektivnosti dodávek energie, podporu využití obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho chceme ukázat návštěvníkům, že jejich aktivní účast na rozvoji a uskutečnění plánu energeticky úsporné výroby a efektivního využívání energetických zdrojů je nepostradatelná.

Jaké množství pavilonů v rámci výstavy chystáte?

Plánuje se postavit 4 pavilony, které budou rozděleny do 4 zón.
První pavilon "World Energy" představí energii jako přírodní fenomén. Prostřednictvím vědeckých pokusů seznámí návštěvníky s možnými řešeními pro udržitelnější energetickou budoucnost.

Druhý pavilon "Energie pro budoucnost" znázorní koncept úsporné energie a energetické účinnosti. Samostatná expozice bude věnována praktickým aspektům takzvaných chytrých měst, v rámci níž bude představen státní program „Smart Astana“.

Další pavilon "Energie pro všechny" představí mechanismy přístupu k energii, studium globalizace energetických trhů a jejich infrastruktur. Poslední pavilon "Moje energie budoucnosti" se zaměřuje na osobní odpovědnosti každého za efektivní a hospodárné využívání energie.

Kazachstánský pavilon je navržen známou architektonickou firmou Adrian Smith + Gordon Gill Architecture. Ve svém portfoliu má řadu takzvaných "zelených" staveb. Jsou v Astaně i další stavby šetrné vůči životnímu prostředí nebo zelené budovy jsou novinkou pro město?

Vývoj zelených stavebních norem v Kazachstánu je stále na úrovni záměrů a plánů. Přitom zelené standardy by se mohly využívat jak soukromými developery, tak i krajskými úřady v zájmu dosažení ekologických a ekonomických výhod bydlení. Jsou také aplikovatelné v rámci národních projektů, například zbrusu nových městských satelitů, jejichž výstavba se teď nachází v předběžném zkoumání Agentury pro stavebnictví a bydlení a komunální služby. Pokud jde o konstrukci těchto norem, šetrné budovy by mohly dostávat energetické štítky podobné americkému «Energy Star label» nebo certifikaci Nejlepší ekologické a energeticky úsporné stavební konstrukce.

Je nutné zdůraznit, že vývoj "zelených norem" - je jen půlka práce.

Světová zkušenost ukazuje, že pro úspěšné zavedení národních stavebních standardů je třeba vytvořit organizaci odpovědnou za jejich propagaci a vývoj – Radu pro šetrné budovy. Vytvoření takové organizace je prvním krokem k vytvoření prostředí pro zavedené národních ekologických norem.

Kazachstán zatím nemá žádný projekt stavby, který by získal mezinárodní certifikát BREEAM nebo LEED. Jinými slovy, v naší zemi zatím neexistují skutečně "zelené" budovy. Nicméně odborníci považují za pozitivní trend zájem o energeticky úsporné domy, který se v posledních letech rozšířil. Efektivní spotřeba energie je totiž jedním z hlavních kritérií pro ekologické stavby.

Jaké vyhlídky vidíte ve spolupráci s Českou republikou?

Kazachstán exportuje do České republiky výrobky ropného, plynárenského a chemického průmyslu, zejména žlutý fosfor a kovy. Česká republika je i nadále významným spotřebitelem kazašských a ruských nerostných surovin, a to zejména energetických. Přibližně 80 % zemního plynu a 70 % ropy v České republice pochází ze zemí EAHU (Eurasijský ekonomický svaz).

Dovozy z České republiky se skládají z různých technických zařízení, jejich součástí, materiálů, čistíren odpadních vod, elektrických přístrojů, farmaceutických výrobků, nábytku, skla, keramiky a jiného spotřebního zboží. Pro kazachstánskou stranu je důležité přilákat strojírenské technologie z České republiky, jelikož se jedná o nejsilnější odvětví české ekonomiky s velkým exportním potenciálem.

Co se týče vzájemných investic, situace je do značné míry dána mírou globální ekonomické aktivity. Na daný moment je patrný pokles české PZI (Přímé zahraniční investice) v zahraničí, včetně trhů SNS, způsobený současnou krizí. Podle posledních údajů, celkový objem českých PZI do ekonomiky Kazachstánu v období let 2005 - 2014 dosáhl 196,2 mil. dolarů. Zároveň hrubý příliv přímých investic Kazachstánu do české ekonomiky za stejné období činil 13,4 mil. dolarů.

Jakou roli v rozvoji alternativních odvětví energetiky Kazachstánu hrají zahraniční investory? Má Kazachstán v úmyslu poskytovat pobídky pro zahraniční investory?

Zahraniční investoři určitě hrají důležitou roli ve vývoji alternativních zdrojů energie. Podle mezinárodních zkušeností tak velké akce jako EXPO dávají silný podnět k rozvoji cestovního ruchu i dalších oblastí ekonomiky. Podle statistik jeden turista utratí v navštívené zemi zhruba 1500 dolarů a poskytne práci 6 až 12 lidem. Už nepřímý vliv výstavy je tedy ohromující - různé oblasti ekonomiky a občané získají dodatečné příjmy v průběhu Expo-2017.

Co se týká investičních pobídek: Kazachstán má zákon, jehož cílem je výrazné zlepšení investičního klimatu v Kazachstánu, a který zavádí nové daňové pobídky pro zahraniční investory. Zákon vstoupil v platnost už v roce 2014 a nabízí příznivé podmínky pro investory podílející se na takzvaných „prioritních investičních projektech. S uplatněním pobídek mohou počítat pouze nové společnosti působící v souladu se seznamem prioritních sektorů, a jejichž výše investic není nižší než 20 milionů amerických dolarů.

Investor, který splní zmíněné požadavky a u něhož 90 % z ročního příjmu tvoří příjem z investičního projektu, obdrží hned několik daňových výhod: osvobození od daně z příjmů po dobu 10 let, nulová sazba daní z pozemků po dobu 10 let, nulová sazba daně z nemovitosti po dobu 8 let.

Autor/zdroj: Kristina Veinbender, Odpadové fórum 10/2016