Energetika očima statistiky

Oblast energetiky je velmi sledovaná a diskutovaná. Připravuje se například aktualizace energetického zákona, ožehavá je otázka prolomení těžebních limitů, výstavba dalších bloků jaderných elektráren, velmi sledovaný je program Zelená úsporám. Také z těchto důvodů Český statistický úřad uspořádal tiskovou konferenci o energetice, kde popsal vývoj v tomto odvětví v průběhu posledních 10 let, s důrazem na roky 2009 a 2010.

Energetická nezávislost
Česká republika patří v rámci Evropské unie mezi první tři země s vysokou energetickou nezávislostí. Lépe je na tom pouze Velká Británie a Dánsko díky vlastním zásobám ropy a zemního plynu. České republice se daří snižovat energetickou náročnost HDP, která mezi roky 2000 až 2009 klesla o 23 %, zatímco v celé EU pouze o 15 %.
Energeticky soběstačná je Česká republika zejména díky zásobám uhlí. Podle České geologické služby máme v těžebních lokalitách 206 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí a 863 milionů tun vytěžitelných zásob hnědého uhlí. Dalších zhruba 900 milionů tun hnědého uhlí je vázáno územně ekologickými limity. V roce 2009 bylo v Česku vytěženo 11 milionů tun černého a 46 milionů tun hnědého uhlí. V roce 2010 byla zastavena těžba lignitu a po 130 letech byla také v České republice ukončena výroba hnědouhelných briket.

Energetická závislost
Jako většina států světa je Česká republika zcela závislá na zahraničních dodávkách ropy a zemního plynu. Ropy bylo v roce 2009 dovezeno 7,2 milionů tun. V roce 2008 byl dovoz ještě vyšší, celkem 8,1 milionů tun. Zásoby ropy a ropných výrobků pro stavy krize a ropné nouze má Česká republika na více než 3 měsíce běžného provozu.
Zemního plynu ročně dovezeme necelých 10 miliard m³, z toho 75 % z Ruska a zbylou část z Norska. Za sebou už máme ostrou zkoušku připravenosti na výpadek dodávky této strategické suroviny. V lednu 2009 při přerušení dodávky zemního plynu se prokázalo, že plynárenská soustava ČR je schopná se vypořádat i s dlouhodobým výpadkem dovozu zemního plynu uprostřed zimy. Kapacita podzemních zásobníků je 2,5 miliard m³ a počítá se s jejím dalším navyšováním.

Elektrická energie
V roce 2009 se vyrobilo 82 250 GWh elektrické energie, naprostá většina v parních a jaderných elektrárnách. Na celkové výrobě elektrické energie se parní elektrárny podílejí 62,8 % a jaderné 33,1 %. Obnovitelné energetické zdroje zajistily zbývajících 4,1 %. Z celkové výroby elektrické energie vyvážíme necelých 18 %.

Obnovitelné zdroje
Solární (fotovoltaické) elektrárny se v roce 2009 na celkové výrobě elektrické energie podílely 0,11 %. Výrazný rozvoj solárních elektráren nastal v roce 2009 a zejména v roce 2010 v důsledku dotací výkupních cen. K 1. lednu 2008 byl instalovaný výkon pouze 3,4 MW. Ke konci listopadu 2010 dosáhl instalovaný výkon 1 394 MW. Celková kapacita solárních elektráren tak již převyšuje výkon největší parní elektrárny Prunéřov 2 (1 050 MW) a přibližuje se kapacitě jaderné elektrárny Dukovany (1 830 MW). Využití instalovaného výkonu solárních elektráren je však velmi nízké a nemůže v žádném případě parní a jaderné elektrárny nahradit.
Podíl vodních elektráren na celkové výrobě elektřiny v roce 2009 byl 3,6 %. Tento způsob výroby elektrické energie je v podmínkách České republiky limitován povětrnostními podmínkami a hydroenergetický potenciál je v současnosti z velké části využit. V Norsku vodní elektrárny zajišťují 95,7 % celkové výroby, v Rakousku 61,4 %. Větrné elektrárny vyrobily v roce 2002 pouze 2 GWh elektřiny, v roce 2009 už 288 GWh. I přes tento výrazný růst dosáhl podíl větrné energie necelých 0,4 % celkové výroby elektrické energie.

Zdrojem údajů o energetice je Český statistický úřad, Energetický regulační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Zdroj: ČSÚ