Energetika 2017: První velké bateriové úložiště i konec Vitáskové

Letošní rok byl v Česku rokem investic do nové energetiky a moderních zdrojů. Na Uherskohradišťsku bylo spuštěno první tuzemské velké bateriové úložiště pro nadbytečnou energií, další podobná zařízení mají následovat. Stále naopak není jasno o způsobu financování potenciálního nového jaderného bloku v Dukovanech. Energetický regulační úřad (ERÚ) vede od srpna nově pětičlenná rada. Nahradila dosavadní předsedkyni Alenu Vitáskovou, které skončil šestiletý mandát.

ČEZ letos zřídil novou jadernou divizi. Její šéf Bohdan Zronek má být mimo jiné zodpovědný za stavbu nových jaderných bloků v ČR. V této souvislosti se spekuluje o možném rozdělení nebo transformaci ČEZ. Dozorčí rada firmy v květnu neschválila prodej hnědouhelné elektrárny Počerady firmě Vršanská uhelná finančníka Pavla Tykače. Vršanská uhelná nabízela za elektrárnu deset miliard korun. Přes pět miliard korun naopak ČEZ zaplatil za německou společnost Elevion, která je poskytovatelem takzvaných energetických služeb. Mezi další akvizice firmy patří například koupě významného minoritního podílu ve francouzské společnosti Vulog, která poskytuje technologie pro sdílení ekologických aut ve městech.

Nakupoval také další významný hráč na trhu, Energetický a průmyslový holding (EPH), jehož majoritním akcionářem se letos stal podnikatel Daniel Křetínský. Firma investovala i do tradiční energetiky, když koupila německou černouhelnou elektrárnu Mehrum. EPH také získal dvě paroplynové elektrárny ve Velké Británii a dvě elektrárny na biomasu v Itálii.

Provozovatel přenosové sítě ČEPS letos v Hradci u Kadaně zahájil provoz takzvaných PST transformátorů. Čtyři obří regulační transformátory pomohou zvládat neplánované nápory elektřiny z Německa, které souvisejí především s nevyrovnanou produkcí elektřiny z německých větrných parků. Jejich výstavba stála téměř 1,6 miliardy korun.

Jedním z největších témat předvolební kampaně před říjnovými sněmovními volbami se stala možná těžba lithia u Cínovce. Kauzu vyvolal podpis memoranda o porozumění, které na začátku října podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou společností EMH. Předseda vítězného hnutí ANO a nynější premiér Andrej Babiš memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Po volbách EMH uvedl, že jeho zájem o těžbu u Cínovce trvá a chce o projektu jednat s novou vládou.

Ve vedení ministerstva průmyslu a obchodu se během letoška vystřídali tři ministři, což je nejvíc od revoluce. Jan Mládek (ČSSD), který resort vedl od roku 2014, byl na konci února odvolán kvůli problémům se zákonem o elektronických komunikacích. Od dubna ho nahradil Havlíček. Od poloviny prosince úřad vede Tomáš Hüner (za ANO), který je členem Babišovy menšinové vlády. Od března do začátku dubna navíc úřad vedl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).