Energetická koncepce a těžební limity byly tématem pořadu Otávky Václava Moravce

Na téma energetické koncepce, prolomení těžebních limitů, budoucnosti těžby uhlí a těžby břidlicových plynů včera v Otázkách Václava Moravce diskutovali Vladimír Dlouhý, bývalý ministr průmyslu a obchodu, ekonom a Petr J. Kalaš, bývalý ministr životního prostředí, člen prezidia, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj. Záznam pořadu ZDE.

Přepis rozhovoru - ČT24, Otázky Václava Moravce II., 13.10.2013

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------Kam míří trh s elektřinou? Elektřiny se v Česku vloni spotřebovalo zhruba stejně jako v roce 2011, tedy asi 70,5 TeraWatthodiny. Největší část z toho připadá na průmyslový sektor, asi 24 Terawatthodin. Rekordní odběr připadá na rok 2006. Pak poptávka průmyslníků klesla a teď stagnuje. Domácnosti, coby druhý největší spotřebitel vloni odebrali asi 14,5 TeraWatthodiny. Třetí v pořadí je samotná energetiky, následují služby a doprava a jen minimálně se na celkové spotřebě podílí stavebnictví a zemědělství. I když aktuálně zájem o elektřinu neroste a to ani v tuzemsku ani v zahraničí, místní stratégové se obávají chvíle, kdy dojde proud, i když v čase tuto chvíli posouvají.

Pavel ŠOLC, náměstek ministra průmyslu pro energetiku /ukázka 4. 10. 2013/
--------------------
My říkáme mezní roky a je to po těch pětiletkách, ve kterých už bychom tam nechtěli být, takže bezpečně v roce 2030 mít 2500 MegaWattů nových výkonů, řádově přes dva tisíce a my říkáme, mělo by to být v jádře v řadě důvodů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mezní hranici, kde by tuzemské elektrárny už nemusely stačit na spotřebu domácností i firem, nejnovější verze státní energetické koncepce znovu oddálila. Spolu s ní i datum spuštění nových reaktorů. Byl to přitom dlouholetý ředitele elektrárenské společnosti ČEZ Martin Roman, kdo na sebe vzal 20 let odkládaný úkol. V roce 2008 požádal o povolení k případné dostavbě. Argumenty měl a byly přesvědčivé.

Martin ROMAN, tehdejší generální ředitel ČEZ /ukázka 15. 3. 2007/
--------------------
Pro nás je fungování Jaderné elektrárny Temelín naprostou prioritou a to nejen z pohledu bezpečnosti, ale i z pohledu ekonomického.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nová verze státní energetické koncepce říká, že pokud Česko nemá být v budoucnu závislé na ruském plynu. Musí se pro jádro rozhodnout během několika let. Strategii ještě posoudí ministerstvo životního prostředí. Připomínky ale mají i ti, podle kterých budou nové bloky zbytečné i v roce 2030.

Michal ŠNOBR, analytik J&T /ukázka 4. 10. 2013/
--------------------
Jasně se ukazuje, že od doby, kdy současný Temelín naběhl do provozu, tak Česká republika fakticky celý výkon této jaderné elektrárny kontinuálně vyváží do zahraničí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ani v zahraničí elektřina z nových temelínských bloků na její dostavbu nevydělá. ČEZ proto požaduje garance podobné těm, které dostaly solární elektrárny. Podnik teď posunuje hranici ukončení tendru na dostavbu Temelína na začátek roku 2015 a politici zase oddalují odpověď na otázku, kdo nové reaktory zaplatí. Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš v uplynuých měsících přitom několikrát zopakoval, že rozhodnutí firmy o investici dostavby Temelína v odhadované hodnotě 200 až 300 miliard korun musí být v souladu s novou energetickou koncepcí. Dalšími hosty Otázek jsou dva bývalí ministři, a to exministr průmyslu a obchodu, ekonom Vladimír Dlouhý, vítejte po čase v Otázkách, hezký dobrý den přeji. A vítám i bývalého ministra životního prostředí, člena prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Petra Jana Kalaše, i vám přeji hezké pěkné odpoledne. Vítejte v Otázkách. Když jste byl, Petře Kalaši před více než sedmi lety ministrem životního prostředí, tak jste tvrdil, a teď budu citovat vaše slova z rozhovoru pro iDnes z 26. září roku 2006: "Příprava strategie budoucího pokrytí energetických potřeb země je dlouhodobou a zodpovědnou záležitostí," konec citátu. Jak si vysvětlujete, že většina návrhů energetických koncepcí usvědčuje v průběhu času jejich tvůrce z toho, že se nadhodnocuje spotřeba energie?

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Problematika té státní energetické koncepce má několik úskalí. A když si vezmeme tu dnešní, tak ona v podstatě je pokračováním úsilí Pačesovy komise, která vytvořila první a myslím si, velmi přínosný pohled na českou energetiku, ale pak došlo k přerušení k pokračování v jiném směru a ta současná je v podstatě pokus o konsolidaci všech těch hlavních aspektů. Ta státní energetická koncepce tak jak je teďka navržená, směřuje správným směrem, to znamená, mění ten mix, výrobní mix a palivový mix, od uhlí směrem k jiným zdrojům, rozšiřuje diversifikaci, zavádí větší roli jaderné elektrárny v jaderné energii, ale současně i plynu a posiluje i roli obnovitelných zdrojů energie. Její slabost podle mého názoru nebo to, co v těchto státních energetických koncepcích není dostatečně prozkoumáno, analyzováno, je strana spotřeby.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč se ptám, jestli ta spotřeba není nadhodnocená.

etr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
My se tady trošku vymykáme tomu srovnání se zahraničím. Když porovnáme, já přijíždím z konference z Paříže, kde ministr financí oznámil, že Francie by chtěla zredukovat spotřebu elektrické energie do roku 2050 o 30 až 50 %. Podobný úkaz vysvětluje energii v Německu, kde také sází na to, mimo změnu mixu v dodávce energie, že chtějí výrazně snížit spotřebu elektrické energie. Anglie už od roku 2008 přijala klimatický zákon, který předpokládá, že do roku 2050 sníží emise o 85 %. To znamená mnohem nižší náročnost energetickou i elektrickou. To znamená, to co já vidím, by stálo zato u nás udělat hloubkovou analýzu, se kterou analýzu vývoje spotřeby elektrické energie obecně tak, aby na straně zdrojů a kapacity a investic se pokračovalo racionálně, to znamená, tam se dá ušetřit spoustu prostředků, poněvadž je známo, že úspory energie jsou zkrátka tou nejefektivnější cestou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, když taková analýza nebude uskutečněna a nebude na ní nová energetická koncepce postavena, tak to bude ne zcela kvalitní energetická koncepce, chápu to správně?

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Takto, ta současná situace té koncepce je v dost pokročilém stavu a má spoustu elementů, které působí správným směrem, ale já bych ji doplnil o právě tu hlubší analýzu té spotřeby, protože my na jednu stranu v mezinárodním srovnání Česká republika má o 50 % větší energetickou náročnost, než průměr evropské sedmadvacítky. Hovoříme o 50 %, které částečně jsou dané vyšším energetickým podílem v našem hospodářství, průmyslovým podílem, ale tam je ještě velký prostor pro efektivitu té energetické spotřeby. S tím souvisí samozřejmě i naše energetické chování. My máme pro na obyvatele 12 tun CO2 za rok, když průměr Evropy je 8, 50 %. Ale v Evropské unii předpokládá, že tato zátěž se sníží v České republice až na tři, čili my musíme o řekněme 75 % v průběhu 40 let snížit energetickou a klimatickou náročnost. To jsou obrovské úkoly a měly by začít právě u té spotřeby.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Souhlasíte, Vladimíre Dlouhý s tím, že by se v Česku při tvorbě energetické koncepce ti, kteří tvoří, protože o energetické koncepci jste mluvili i v NERV svého času, že se nehledí právě na úspory a jen se hledí na výrobu elektřiny jako takové?

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Samozřejmě ta odpověď je, že s tím nemohu souhlasit. Všichni se zaklínáme, když mluvíme o energetice a energetické politice a koncepci, že samozřejmě na ty úspory myslíme, to vám nikdo neřekne, že nemyslí, neboť to byl byla i politická sebevražda.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale málo s činí v těch úsporách.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Já bych byl trochu, já bych souhlasil s panem Kalašem že ta současná verze té aktualizované státní energetické koncepce, ona ta poslední verze není veřejná. Já také ji celou nemám, jen její určité části. Zdá se mi, že jde také správným směrem. Jsem rád, že pan Kalaš ocenil Pačesovu komisi, protože to bylo práce jak na kostele s tím, ale stejně tak jako ten citát z roku 2006, stejně tak jako ukončení práce Pačesovy komise v září 2008 vlastně přišlo z hlediska předvídání, jak krátkodobých tak dlouhodobých trendů, hrozně špatný, de facto na začátku ve stejném měsíci, kdy Pačesova komise 24. září 2008 dělala takovou tu velkou tiskovku na akademii věd, kde definitivně oznámila výsledky, vlastně ve stejném měsíci, došlo k pádu Lehman Brothers a dostavila se nejhlubší finanční a následná ekonomická krize po roce, po druhé světové válce, následovaná v našem regionu i krizí eurozóny od roku 2010. To znamená, všechny ty.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale tím si to jenom zdůvodnit nedá.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Nechte mě dokončit, i z tohoto důvodu všechny ty předpoklady, na nichž byly ty další trendy odvozovány, vzaly vniveč. Ale když se podíváme do budoucna, tak já si myslím, že ten předpoklad, který ty státní energetické koncepce v sobě mají zabudované, to znamená zhruba 2% růst HDP z hlediska dlouhodobého trendu, je to minimum, které ze sociálně politického pohledu generace jak současné,tak následující očekávají, čili z tohoto hlediska zase já bych byl opatrný říkat, že pořád vyvážíme víc, než potřebujeme doma, ano, v současnosti až ke 20 % naší výroby elektrické energie se vyváží, ale platí také to, co říkal pan náměstek Šolc v tom šotu na úvodu, že někdy kolem roku 2025 a následně do roku 2030, 2500 megawatt až další tisíc ještě megawatt v podstatě vypadnou díky tomu,že budeme narážet na nějaké územní limity a bude docházet uhlí v naší zemi, předpokládám, že se o těch limitech ještě pobavíme, ale prostě to je fakt, který to nezmění, ale když do toho započteme ten relativně mírný očekávaný nárůst HDP a od toho odvozovanou spotřebu, tak i při započítávání rozumných dlouhodobých trendů úspor, tak jak je vidíme ze srovnatelných zemí, jako ten výpadek je tak velký, že se spíš musíme ptát ne, jestli něco vyvážíme nebo nevyvážíme, ale čím ten výpadek na té straně palivoenergetických zdrojů po roce 2025 nahradíme, protože jedna z největší síly naší energetiky je soběstačnost. Na tom se shodneme všichni, každá ta energetická koncepce na začátku se tím zaklíná a jako dostat se do závislosti na dovozech, malá ekonomika, politicky ve složitém regionu střední obdoby, dlouhodobě by nebylo dobře a nechci strašit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na dovozech jsme závislí u těch zdrojů například jaderné energie, když budeme důslední, že i palivo se do Jaderné elektrárny Temelín dováží. Vy jste mluvil o těch přebytcích elektřiny. Vloni se v Česku vyrobilo víc než 81 tisíc Gigawatthodin elektrické energie. Jde údaj po odečtení energetických nákladů na samotnou výrobu. Drtivá většina elektřiny vznikla v parních elektrárnách necelých 43 tisíc GigaWatthodin, energie z jádra bylo asi 28 tisíc GigaWatthodin podle údajů Energetického regulačního úřadu vloni Česko zhruba stejný objem elektřiny vyvezlo, dovoz se pohyboval kolem 11,5 tisíce GigaWatthodin. Česká elektřina je tedy na prodej, loňský vývoz překonal dosavadní rekordy. Země patří mezi evropské energetické velikány. V posledních dvou letech vyvážíme v čistých číslech přes 17 TeraWatthodin ročně, připomeňme, že většina elektřiny se vyrábí v uhelných elektrárnách zásobovaných z tuzemské těžby a zásoby nejsou nekonečné. Vy byste tedy, Vladimíre Dlouhý, jako neřekl, že ta spotřeba je i tak nadhodnocená, protože se dostatečně neberou v potaz úspory a že nutně 2 % růstu HDP neznamená adekvátní nárůst spotřeby energie v těch desetiletích budoucích, protože se ještě nepočítá s daleko čistějšími technologiemi, které mohou přijít a které už se teď aplikují?

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Já musím vycházet z těch podkladů, které mám. Já bych chtěl především divákům jasně říci, že vůbec nezlehčuji otázku úspor. Ale současně jsem velmi citlivý na to, abychom nezaložili pohled, který může vést k nárůstu dovozní závislosti naší energetiky po roce 2030, protože se rozhodujeme opravdu, ta energetika je taková, že rozhodnutí dnes nebo za tři, pět let mohou ovlivnit něco po roce 2030. Já nevím, jestli to uvidíme. Tohle už je z té nějaké předcházející verze energetické politiky. Já nevím, jestli je ten obrázek vidět. Tohle ukazuje vývoj a strukturu dovozu primárních energetických zdrojů. To fialové je ropa, to žluté je zemní plyn a jen to zelené nahoře je jaderné palivo. To vidíme, jak malinká, i když rostoucí, poněvadž tohle už je opřené o předpoklad, že budou dostavěny další bloky, sice rostoucí podíl, ale ve srovnání se zemním plynem a ropou, které také dovážíme, neboť jsme země, která to nemá, je to minimální podíl. Čili z tohoto hlediska, když už dojde to uhlí a kdybychom nepostavili ty jaderné zdroje, ještě se dostaneme k tomu, jestli teď je možné je stavět, ale zvýšili bychom závislost na těch velkých sloupečcích a té ropě a tom plynu, a to nevím, jestli z dlouhodobého strategického hlediska je správné.

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Já s tím v zásadě souhlasím, už ten posun, že ze 60 % podílu uhlí na současné energetické bilanci v energetickém sektoru, se blížíme v tom rozpětí roku 2040 na 20 %, je zkrátka výrazný posun, který bude doplněn tím jádrem. Nabízí se samozřejmě i plyn a zvýšený podíl obnovitelných zdrojů energie, který tato současná koncepce dokonce znázorňuje, že poroste téměř třikrát v porovnání s dneškem. Čili to je ta posunutá bilance těchto zdrojů. My máme výhodu, jak pan kolega Dlouhý zmínil, že máme poměrně nízkou závislost na dovozech, ta je podprůměrná, zhruba přes 40 %, ovšem proste časem. Tomu se neubráníme s rostoucím vlivem i plynu. Jádro k tomu nepatrně přispěje, relativně nepatrně přispěje.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Výroba elektřiny a její spotřeba se v hrubých číslech v letech 2011 a 2012 takřka nelišily, celkem se vyrobilo 88 Terawatthodin, spotřebovalo se 70,5 Terawatthodin, žebříček stále vedou parní či uhelné elektrárny, i když vloni výroba poklesla, na vrcholu byly v roce 2007, tady se měníme v rámci toho energetického mixu, jak o tom Vladimír Dlouhý mluvil. Naopak rostla produkce v jaderných elektrárnách. Temelín byl vloni na svém rekordu, ostatní zdroje se na celkové výrobě podílejí minimálně u vodních u větrných nebo fotovoltaických elektráren jsou loňské výsledky srovnatelné s předloňskem, růst se zpomalil. Na vzestupu jsou ovšem bioplynové stanice, výroba elektřiny v kategorii plynových a spalovacích elektráren se vloni podle energetického regulačního úřadu, ze kterého čerpám tato data, zvýšila významně. Obnovitelné zdroje, o ně se v uplynulých měsících vedly a vedou a asi budou vést i nejnovější spory a to kvůli solárnímu boomu. Neukazuje se právě u těch obnovitelných zdrojů, jak jsme v mnoha ohledem nekoncepční a neracionální, že nejdříve se něco podporuje, vyrábí se tady solární tunel, jak to nazývají kritici tohoto projektu a pak dojde k úplnému zaříznutí obnovitelných zdrojů, Vladimíre Dlouhý.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Solární tunel je silné slovo vzhledem k tomu významu slova tunel v české společnosti v posledních 10 až 15 letech. Já bych řekl, protože jaksi nechci také protože to neumím a neznám detaily, sahat někomu do svědomí, jak to bylo s tou podporou OZE a jenom to co vím, tak ve mně vyvolává podezření jako asi v každém. Nicméně pojďme od solárních tunelů a tunelářů v Čechách k Německu, které asi bychom řekli, že je střízlivější, že netuneluje, ale přesto obávám se, že díky podpoře OZE a Německo je obraz, který bude určovat i situaci pro nás v té energetice, i tam dochází podle mě k absurditám. V podstatě ceny elektřiny jsou na nejnižší úrovni za mnoho posledních let ne jen proto, že poklesla spotřeba nebo poptávka v důsledku krize, ale také proto, že je tady velká podpora těm obnovitelným zdrojům. Navíc jsou tam vysoké ceny plynu díky dlouhodobým kontraktům, které mají německé Utility s Gazpromem, navíc v důsledku břidlicového plynu ve Spojených státech, levné dovozy amerického uhlí do Evropy. To vede všechno k paradoxu, že když se podíváte, tak v Německu, ale i u nás, vy jste se o tom zmínil, Václave, je tendence odstavovat spíše ty daleko ekologicky efektivnější plynové elektrárny, naopak se co nejvíce využívají elektrárny uhelné, které daleko více škodí životnímu prostředí. Dokonce v Německu se zavírají i kogenerační cykly. Vím o případu, kdy konkrétní kogenerační cyklus byl rozmontován a odvezen do Turecka v rámci nějakého podnikatelského rozhodnutí. A navíc ještě nikdo nev a ani v Německu se táží, kdo přesně zaplatí obrovské investice do přenosové soustavy, což bude vyžadovat ta podpora obnovitelných zdrojů. Asi všichni si dovedeme přestavit, že ten vítr v tom Severním moři fouká jen někdy, i když čím dál tím více, co to dokáže technicky a logisticky zvládnout. Čili nejen u nás, ale jaksi k absurditám vede ta dlouhodobá podpora obnovitelných zdrojů i v takové zemi, jako je Německo, i když tam to jistě souvisí s tím, než že tam bylo rozhodnuto odejít definitivně od jaderné energetiky.

V

áclav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale u nás to.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Zeptáte-li se lidí na E.ON nebo na RWE, ty opravdu já tady za ně nechci mluvit, že by byli zoufalí, ale většina z nich opravdu z těch špičkových manažerů prožívá těžké časy.

V

áclav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale v Německu to přece nevede k tomu, že tam kde obnovitelné zdroje dávají jasnou ekonomickou racionalitu u malých zdrojů jako jsou rodiny a domácnosti, tak to je dál podporovaná. Zatímco u nás dojde k tomu, že všechny tyto zdroje.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Václave, ale víte, nesmíme tu energetiku vidět jen prizmatem konkrétního hříchu české politiky a českých těch co rozhodují, to asi byl v té oblasti především té solární energie hřích, se kterým nechce příslušné orgány včetně těch činných s trestním řízením buď vypořádají nebo nevypořádají. Já jen mluvím o tom, že ta energetika není ovlivněna jen tím, co s děje na našem českém dvorku, ale je ovlivněna celkovými přímo evropskými, ale středoevropskými souvislostmi a tam je rozhodující ty některé absurdity, o kterých jsem mluvil, protože ty se prosazují jako trendy bez ohledu na to, že tady s prominutím děláme tu či onu blbost.

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Já bych se zmínil o tom, vy jste začal o obnovitelných zdrojích, o solární energii. Já bych se rád zmínil o biomase. Ve všech těchhle bilancích, které máme o Pačesově komise i po tu poslední, je v obnovitelných zdrojích nevýraznější podíl biomasy. A tam se mi líbilo, že strategie, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, se časově i obsahově shodlo s prací na téhle té aktualizované energetické koncepci a v podstatě ta biomasa, kterou máme a kterou potenciálně umíme a doufám, že to budeme umět využít, nám umožní zdvojnásobit i současnou spotřebu, výrobu a tím přispět výrazně k tomu podílu obnovitelných zdrojů, zvláště teplárenství, to je jedna oblast, která nás trápí a která bude potřebovat řešení a kde ta biomasa může částečně přispět k jednomu z řešení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se bavíme o energetické koncepci, spotřebě, tak logicky věc, na kterou je vázána dostavba Temelína, tak je právě energetická koncepce. V čase se posouvá i pohled na to, kdy Česko bude potřebovat elektřinu z dostavěného Temelína. Jak si myslíte, že budoucí vláda a budoucí politická reprezentace, co vlastně postaví k těm zárukám, které jsou nejčastěji zmiňovány v souvislosti s dostavbou Temelína, tedy že by stát, respektive zákazníci měli garantovat cenu dostavby Temelína, pane Kalaši?

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Tak já bych se rád zmínil o tom časovém náběhu Temelína. Elektrická spotřeba v roce 2012 byla na výši 2008. To znamená, došlo asi ke čtyřletému zpoždění ve vývoji spotřeby elektrické energie. To samozřejmě se projeví i v očekávaném náběhu Temelína, to znamená, někde kolem roku 2025. Tak tohle to je první údaj, kde tu energii do té doby budeme mít k dispozici v dostatečném množství, případně i trošku s přebytkem. To, že ČEZ jako polostátní organizace se snaží najít řešení k současně neekonomické realizaci Temelína, je pokus, který samozřejmě je dost neobvyklý. Ale můj kolega se zmínil o tom, že v současné situaci ekonomická návratnost Temelína je nejistá, protože přicházíme do období nízkých energetických cen, nízkých povolenek, které byly předpokladem za dostatečnou návratnost tohoto projektu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy byste nesl odpovědnost za to rozhodnutí a byl, dejme tomu, generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ, tak jak byste rozhodoval, jestliže politici tady logicky nejsou příliš nakloněni těm zárukám na garantovanou cenu elektřiny z Temelína.

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Poněvadž jsem odpovědný jako generální ředitel ČEZ za pozici správného hospodáře za svěřený majetek, tak do tohoto projektu za těchto okolností bych opravdu váhal vstoupit. Jenže my nepracujeme, ale v rozmezí 60 let životnosti tohoto projektu a předpokládáme, že ceny, kterou jsou nyní nízko, můžeme očekávat, že se posunou směrem vzhůru. Čeká se, že by zásahy do trhu s povolenkami zvýší cenu povolenek na tu úroveň, která by přiblížila tu ekonomickou návratnost tohoto projektu, to znamená, my hovoříme o řadě aspektů, které souvisí, že to není jen jednoduché řešení, nýbrž souhrn všech těchto aspektů dohromady a já bych chtěl zdůraznit, že jeden z těch aspektů bude i jak se dovede Evropská unie vypořádat s klimatickou politiku, poněvadž ona vstupuje jako rovnocenný partner priorit mezi energií a řekl bych, plánováním nových zdrojů. V současné době cena povolenek je dost nízko, ale očekává se mezinárodní dohoda. To znamená, vzpamatování se z této ceny povolenek v průběhu pěti, deseti let. Otázka je samozřejmě, kdo ponese riziko za tu přechodnou dobu této neekonomičnosti.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Já jsem člověk, který proslul v této zemi podporou jaderné energetiky a začnu tím jako prvním bodem, že skutečně si nepřeji, aby byla apriorně na základě nějakých jiných než čistě ekonomicko-společenských a energetických důvodů vylučována. Za druhé, ptal jste se, Václave, jestli politici by měli vzít odpovědnost. Vezměme si Angelu Merkelovou. Angela Merkelová je silná kancléřka a byla před rokem, když rozhodla nebo její vláda ovšem ona za to nese tuto plnou odpovědnost, rozhodla o odchodu od jaderné energetiky, mně osobně se to rozhodnutí nelíbí, já ho považují za špatné, ale musím říci: Ano, ona vzala na sebe tu odpovědnost. Za třetí, doufejme, i když mám o tom bohužel velké pochybnosti, ale dejme tomu, že vznikne tady po volbách vláda s premiérem, který bude mít poměrně silný mandát, s nějakou tou čtyřletou perspektivou a pak si prostě myslím, že by takový premiér, bude-li mít takový silný mandát, bohužel opakuji, jsou o tom pochybnosti, by měl na sebe tuto odpovědnost vzít, protože jaderná energetika tady je, já si nepřeji a nemyslím si, že by Česká republika od něj měla apriorně odstupovat, a pak je to ekonomický kalkul, máme tady ČEZ, který je ze 70 % vlastněn státem, čili ten stát jako vlastník k tomu musí zaujmout stanovisko, a pokud ten ekologický kalkul nevychází, tak pak si musíme říct dvě věci, za prvé, když ne jadernou energetiku, tak čím ty zdroje, které vypadnou, nahradíme a tady já říkám, že spoléhat se na OZE a na úspory, a nato, že to bude ještě nějaký zázrak z nebes, prostě nelze. Pak musíme říct, když ne z jádra, tak z čeho? A pak je tady další věc, kterou musí politici vzít v úvahu, že ta jaderná energetika je jedna už dneska z mála oblastí, kde my máme dlouhodobé komparativní výhody pořád ještě z hlediska jaksi strojírenského zázemí, intelektuálního zázemí, inženýrského zázemí, i když to není už takové, jako před těmi 20 lety, tak pořád kdykoliv se zeptáte na českou ekonomiku po světě, tak tato oblast energetiky podobně jako automobilový průmysl je něco, o čem se hovoří a jsou zde podniky, ať čistě vlastně ne česky nebo ne ze zahraničí, ale působící u nás, kde rozhodnutí ve prospěch jaderné energetiky, bude mít určitě nepominutelný dopad do pracovních příležitostí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybyste tedy jako premiér měl tu politickou odvahu, že byste vedení ČEZ garantoval.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Nemám pocit, že zrovna Vladimír Dlouhý má 14 dní před volbami v televizi říkat, co by dělal jako premiér. Tam nepomýšlím.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když říkáte, že obdivujete Angelu Merkelovou.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
A jéžiš, zase Dlouhý obdivuje Angelu Merkelovou, titulek. Z tohoto hlediska to že vzala tu politickou odvahu, byť je to konkrétní rozhodnutí, se kterým já naprosto nesouhlasím. Ale vy jste se ptal na to, jestli by tady budoucí vláda měla tu odpovědnost na sebe vzít a já říkám ano, jednoznačně. A pokusil jsem se vysvětlit, jaké různé aspekty toto rozhodnutí mít, ale ano, víc dokonce ještě než management ČEZ. Management ČEZ se k tomu může nějak vyjádřit tak jak říkal kolega Kalaš z hlediska jaksi toho, že vykonávají správu svěřenou majetku, ale kdo je hlavní akcionář - stát. A kdo má spoluzodpovědnost za vytváření dlouhodobého společenského a podnikatelského prostředí v zemi - stát.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prolamování limitů, při útlumu energie vyráběné z uhlí, ukazuje se, že je racionální, když většina politických stran teď před volbami jasně říká: Je zbytečné limity prolamovat, protože právě uhlí nebude hrát tak velkou roli v energetickém mixu, pane Kalaši?

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Roli uhlí proniká všemi energetickými koncepty od Pačesovy komise a do té dnešní. A já bych ji rád zasadil do toho rámce přechodu, dlouhodobého přechodu od energetiky, která byla založena na uhlí v minulých letech, minulých desetiletí a která od roku 1980 a 1990 tradičně a klesá a my jsme teď zhruba na těžbě, která je poloviční než byla v roce 1990. To znamená, my hovoříme s trendem, který odráží jednak omezení zásob a na druhou stranu i přesuny v energetice. My sledujeme v podstatě podobný trend jako je v Polsku. Já, když jsem byl ve Světové bance, tak se připravoval obrovský program dvacetiletý restrukturalizace polských dolů a tam je problém zaměstnanosti, kde zkrátka půjčka 700 milionů dolarů měla pomoci během období 10 až 20 let to množství polských horníků přeškolit na jinou oblast. Německo podobně. Čili my jsme tady někde součástí trendu i v daných českých specifických podmínkách. Otázka limitů je v současné době podle mého názoru není nutná. Protože my máme několik tak jak jsme se zmínili, odstavování v elektrárenství těch starších bloků, my máme ovšem i fenomény v teplárenství, kde to uhlí je relativně víc potřeba, že vlivem programu jako je zelená úsporám, klesá náročnost domů a to se projevuje opravdu v regionech a když hovoříme s teplárníkama, tak docela citelně. Je tady i rezerva v tom, že v podstatě ty teplárenské procesy, tak jak jsou, pracují v létě dost nehospodárně, na kondenzační systém, který má velmi nízkou činnost. Čili máme tady řadu efektů, které spíš působí ke zmenšení náročnosti na to uhlí při daných limitech a my máme zhruba podle odhadů současná produkce uhlí ročně je zhruba kolem 42 milionů tun, a dá se zajistit víceméně na příštích 10, 15, 20 let pro elektrárny dokonce to je 25 let. Čili já necítím potřebu, že bychom měli okamžitě měnit a prolamovat limity, ovšem je tady varování pro teplárny zvláště menší, které by měly včas začít, řekl bych s alternativním pokrýváním palivové základny, ať je to třeba přechod na plyn, ať je to biomasa.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je klíčovější soustředit se na tyto menší teplárny a jejich zdroje budoucí než debata o prolamování limitů.

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Pane redaktore, já bych viděl v teplárenství hlavní prioritu pro velké teplárny, poněvadž ony zásobují komunity desetitisícové, statisícové, mají výkonnější a řekl bych kombinovanou výrobu, která je velmi efektivní a účinná ve vztahu ke spotřebě a využití uhlí a navíc mají ekologická opatření, která zkrátka tuto výrobu tepla a elektřiny dělají i ekologicky přínosnou. Na druhé straně ty menší teplárny stojí před velkou výzvou, že zpřísňování limitů na emisních limitů budou postaveni velmi brzy před otázku, investovat do ochranných zařízení a řekl bych, investiční náročnost se může projevit na ceně uhlí a to je velká výzva, co tyhle menší teplárny, které tvoří vekou část našeho systému, který je jeden z nejvyvinutějších v Evropě a správně, takže tyhle ty důsledky tam je třeba promyslet a uplatnit.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Já nemám příliš, co bych k tomu dodal, snad jen dvě poznámky, protože souhlasím s většinou s tím co kolega Kalaš říkal, za prvé, opravdu všechny ty koncepce, i ta aktualizovaná současná apriori nepracují s prolomením limitů a ani po tom roce 2025 a ta druhá poznámka, aniž bych chtěl nějak jako tady vznešeně mluvit o detailech, tak to řeknu tak jaksi lidově. Ano, ale zaplatíme také za to, prostě limity neprolomíme, tak ten zdroj to hnědé uhlí pro ty teplárny nebude a jakýkoliv zdroj další bude dražší. To je nutno si uvědomit, ale asi je v současném okamžiku správné a dobré, že ty koncepce zatím s prolomením limitů nepočítají.

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Já bych rád dodal ještě jeden aspekt. Jestli ty limity neprolomíme, tak pro stát se vytváří dlouhodobá strategická rezerva pro časy, kde toto uhlí může být potřeba. A podle mého názoru hodnota toho uhlí za těmi limity časem bude stoupat, protože budou technologické a řekl bych, pokrokovější metody na zpracování využití toho uhlí, které mohou s větší účinností toto uhlí a tím využít a ty rezervy prodloužit, pak je tam ještě jeden aspekt uhlí pro průmysl. To je zkrátka pro naši průmyslově založenou zemi velmi důležitý zdroj pro chemii, pro jiné oblasti, to znamená, že i když neprolomíme limity, tak na druhé straně máme určitou rezervu do budoucnosti a já to mohu nazvat, jako energetické blanické rytíře, které tam máme někde pro případ, že nám bude zle.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Já s tím souhlasím ale zase se to váže k té vaší otázce o úloze státu. Vlastně stát by měl být schopen a přiznávám se, v dlouhodobém hledisku o tom uhlí za limity, je to hrozně těžké, alespoň trochu si udělat analýzu nákladů a výnosů, kde samozřejmě ten výnos neprolomení také je ta budoucí cena toho uhlí,které tam bude, ale to je hrozně těžké. Navíc představte si, že by sem za 50 za 100 let někdo mezitím tam bude osídlení, to chtěl začít těžit a bude to mít všechny ty sociálně politické důsledky, o kterých víme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkují dalším hostům Otázek, kterými byli dva bývalí ministři, někdejší ministr průmyslu a obchodu, ekonom Vladimír Dlouhý a exministr životního prostředí, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Petr Jan Kalaš. Děkuji vám oběma a přeji hezký zbytek neděle.

Vladimír DLOUHÝ, ekonom, bývalý ministr průmyslu a obchodu
--------------------
Děkujeme za pozvání, na shledanou.

Petr Jan KALAŠ, člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj
--------------------
Děkujeme.