Energetici, průmyslníci a zástupci EP a EK diskutovali nad budoucností energetiky a konkurenceschopností průmyslu

Po snídani s nevládními organizacemi se ČEZ sešel na půdě Evropské unie i se zástupci průmyslu, vybranými poslanci Evropského parlamentu a s představiteli Evropské komise v čele s jejím místopředsedou Ollim Rehnem. Hlavním tématem byla otázka, jak propojit klimaticko - energetický rámec Evropy do roku 2030 s posilováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Energetika a průmysl se shodují zejména v tom, že by měl být stanoven pouze jeden závazný cíl v oblasti snižování emisí CO2 spolu s reformou fungování systému obchodování s povolenkami. „Právě skrze flexibilní systém EU ETS by mohlo dojít k bližšímu propojení energetiky a průmyslu, pokud by objem vydávaných povolenek byl přímo navázán na průmyslovou produkci, aby se předešlo jejich přebytku, a tudíž snížení ceny vlivem hospodářské recese,“ vysvětluje Ivo Hlaváč, ředitel útvaru Public Affairs společnosti ČEZ.

Současně odmítají závazný cíl pro obnovitelné zdroje. Masivní podpora obnovitelných zdrojů totiž již v minulosti vedla nejen k výraznému růstu nákladů pro domácnosti, ale také ke snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „V důsledku subvencí do OZE vzrostly ceny elektrické energie pro průmysl v Evropě od roku 2008 o 38 %, zatímco ve Spojených státech se snížily o 4 %. Obávám se, že důsledkem ambiciózních cílů nerespektujících tři dlouhodobé strategické priority evropské klimaticko-energetické politiky – bezpečnost dodávek, udržitelnost a konkurenceschopnost - může být odchod průmyslu z Evropy,“ upozorňuje Jakub Vít ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s poukazem na skutečnost, že jen od roku 2008 zmizelo z Evropy 3,5 milionu pracovních míst v průmyslu. Řešením navíc není ani přístup řady, převážně tradičních, členských států EU, jež stanovené cíle plní formou výhradně národního, nekoordinovaného přístupu s využitím často kontroverzních subvenčních a úlevových schémat. Ty totiž v konečném důsledku v rámci EU zavádějí nerovný, nespravedlivý přístup a významně podkopávají základní principy jednotného trhu jako základního pilíře EU.

Průmyslníci i energetici proto vyzývají k ponaučení z rámce pro rok 2020. Vzájemně se překrývající cíle vedly kromě poklesu konkurenceschopnosti průmyslu a celkové přeregulovanosti, k pokřivení energetického trhu a paradoxně k nárůstu emisí. „Původní odhad Evropské unie dopadů zavedení cílů do roku 2020 například bylo, že cena povolenky CO2 se bude pohybovat v rozmezí 22 až 24 EUR. Dnešní cena je pod 5 EUR, takže nejvýhodnější je provozovat staré uhelné elektrárny,“ uvádí Ivo Hlaváč. Průměrná hodnota obnovitelných zdrojů je oproti původnímu odhadu dvojnásobná.

Včasné přijetí aktualizovaného klimaticko – energetického rámce pro rok 2030 je podmínkou ke znovuoživení energetického i průmyslového sektoru a především pro poskytnutí právní jistoty z hlediska jejich budoucnosti. Jednat by o něm měla Evropská rada ve dnech 20. a 21. března.

Čtěte také:

Pozice České republiky a ostatních států ke klimaticko-energetické politice EU po roce 2020

Zdroj: ČEZ