Europarlament schválil úpravu systému obchodování s emisními povolenkami

Po obchodní dohodě mezi EU a Kanadou teď poslanci Evropského pralamentu schválili také návrh na úpravu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Počet emisních povolenek bude po roce 2020 klesat o 2,2 procenta ročně. Založit by se měly také fondy, které by sloužily k modernizaci energetického systému v EU a na podporu obnovitelných zdrojů energie. Parlament nyní začne jednat s maltským předsednictvím o finální verze legislativy.

Do poslední chvíle nebylo zcela jasné, jak hlasování dopadne, i přesto, že zásadním výboru ENVI panovala shoda. Podle návrhu tohoto výboru má procento dostupných povolenek každý rok klesnout o 2,4 %. Původní návrh EK obsahoval postupné roční snižování emisního stropu od roku 2021 od 2,2 % a zachování současného podílu dražených povolenek. V současnosti se snižuje o 1,74 %. Dle právě odhlasovaného návrhu by se cena povolenek měla zvýšit ze současných 5 na 25 eur.

Europoslanci žádají, aby se tzv. lineární korekční faktor, tedy roční míra snižování povolenek, zvýšil ze současných 1,74 % na 2,2 % od roku 2021, přičemž nejdříve od 2024 by se dále navýšil na 2,4 %. Poslanci dále odhlasovali, aby se množství volných povolenek pro letecký sektor snížilo o 10 % oproti průměru v letech 2014-2016.

„Z hlediska globálního není globálnější produkt na světě než oxid uhličitý. Takže jestliže posunete tuto výrobu do Ruska, do Číny, do Indie, tak nedojde ani trošku ke snížení výskytu tohoto plynu. Naopak víme dobře, že ve srovnání s Evropou mají jak čínští, tak obecně asijští výrobci o 50 procent větší emise oxidu uhličitého.“ Jan Czudek, generální ředitel, Třinecké železárny

Technologie na snížení oxidu uhličitého podle ocelářů neexistují. „Požadavky EU nesplňuje v současnosti ani deset procent těch nejlepších a nejekologičtějších hutí v Evropě technologie na snižování oxidu uhličitého vůbec neexistují, takže je nemůžeme koupit, nemůžeme je nainstalovat a jako takové nám to přijde nefér, že máme být penalizováni za něco, čeho nemůžeme dosáhnout,“ sdělila mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Evropský parlament také schválil zrušení 800 milionů nadbytečných povolenek z rezervy pro stabilizaci trhu od 1. ledna 2021.

Zřízeny mají být dva fondy. První, fond modernizace, má přispět k modernizaci energetických systémů v členských státech s nižšími příjmy, a nově bude fond poskytovat finanční podporu pro obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání uhlíku a na projekty nízkouhlíkových inovací. Druhý fond "just transition fund" má sdílet výnosy z aukcí k podpoře přesouvání pracovních sil v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Dnes odhlasovaná zpráva bude teď projednána v tzv. trialogu, tedy mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem.

Místopředseda EP Pavel Telička, který se jako člen parlamentního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) na výsledné podobě zprávy také podílel, k tomu uvedl: „Jsem rád, že výsledek dnešního hlasování dopadl rozumně, pozměňovací návrhy, které byly velkým rizikem pro evropský a český průmysl byly zamítnuty. Jsem zvědavý na další vyjednávání v trialogu."

Pod systém ETS spadají výrobní podniky a energetická odvětví v celé EU. Podle informací serveru EU Observer je v Evropě zhruba 11 000 podniků a elektráren, kterých se toto opatření týká, tedy jež si musejí zajišťovat povolenky na každou tunu oxidu uhličitého, kterou vyprodukují. Hlavní myšlenkou návrhu je poskytnout podnikům pobídky k investicím do ekologičtějších provozů a minimalizaci emisí skleníkových plynů.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005. Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, po jejichž překročení už je nutné kupovat povolenky. V červenci 2015 vydala Evropská komise (EK) návrh na revizi systému ETS, který by měl platit v tzv. čtvrtém obchodovacím období od roku 2020. Návrh vychází z potřeby reflektovat nově vymezený a Evropskou radou schválený klimatický cíl do roku 2030 (snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030) a také výsledky takzvané Pařížské konference o změně klimatu z roku 2015.

Související článek:

Evropský parlament bude řešit systém obchodování s emisemi (ETS) (14.2.2017)