Emise za posledních deset let velké průmyslové podniky snížily, naopak z lokálních topenišť i dopravy rostly

První mezinárodní konference „Ovzduší bez hranic“ prohlubuje spolupráci mezi českým, polským a slovenským pohraničím. Představitelé těchto zemí se chtějí vzájemně inspirovat v ochraně životního prostředí a najít společné řešení pro zlepšení kvality ovzduší ve slezském regionu. Sloužit k tomu má sdílení zkušeností, zavádění úspěšných řešení a také společná komunikace mezi zeměmi, ale i navenek vůči EU. Moravskoslezský region například úspěšně snížil průmyslové emise, polští sousedé zase nalezli účinný nástroj pro kontrolu domácího vytápění. Na tzv. lokální topeniště jako významný zdroj emisí prachu a benzo[a]pyrenu (B[a]P) se chce i nadále zaměřovat Moravskoslezský kraj.

„Za největší úspěch z pohledu ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji považuji regulaci emisí u průmyslových zdrojů a úspěšně nastartovanou kotlíkovou dotaci, kterou inicioval Moravskoslezský kraj v roce 2012. U průmyslových podniků jsou nastaveny emisní limity na úroveň nejlepších dostupných technik a patří mezi nejpřísnější v Evropské unii. Kotlíková dotace se nám podařila nastavit tak atraktivně, že první výzva byla rozebrána během několika hodin,“ uvádí Marek Bruštík, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence MSK.

Trend snižování emisí u průmyslových zdrojů v MSK potvrzují data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která ukazují, že za poslední sledované desetiletí (2003-2012) velké průmyslové podniky snížily své emise o více než 3 tisíce tun, ale emise z lokálních topenišť i dopravy za stejnou dobu rostly, a to o 260 resp. o 245 tun.

Z vyjádření polské strany vyplývá, že největším problém pro kvalitní ovzduší představují lokální topeniště, ve kterých se spaluje nekvalitní palivo. Na společném území Slezska je 1,9 milionů domácností, z toho 420 tisíc v malých obcích do 10 tisíc obyvatel, a celkem se zde eviduje 250 tisíc kotlů na tuhá paliva . Podle sčítání lidu v ČR disponuje MSK nejvyšším počtem kotlů na plochu v celé ČR.

V obou zemích fungují tzv. kotlíkové dotace: na straně české se díky nim od roku 2012 vyměnilo šest tisíc ekologických kotlů, na straně polské za posledních deset let deset tisíc. Pokud jsou nové kotle správně provozovány, přispívá toto opatření ke snížení emisí prachu i B[a]P.

Společné memorandum zatím nevzniklo

Výsledkem konference tří států mělo být společné memorandum. Účastníci se však na místě neshodli na obsahu. Na základě připomínek text dokončí a potvrdí během několika týdnů. Konference ovzduší by se měla konat opět příští rok, tentokrát v Polsku.

Přesto podle celoročních statistik pochází přibližně jedna čtvrtina vypuštěných emisí prachu v MSK z komínů rodinných domů nebo bytovek, na polské straně Slezska přispívají lokální topeniště dokonce více než polovinou k ročním prachovým emisím. V topné sezoně význam rodinných domů vytápěných tuhými palivy vzrůstá, v MSK se v této době podílejí jednou třetinou na celkových emisích, přičemž v malých horských obcích mohou být příčinou až 90 % prachu.

„Výsledky spalování uhlí a biomasy v malých spalovacích zařízeních ukazují na skutečnost, že kromě kvality spalovacího zařízení je množství vypouštěných emisí znečišťujících látek ovlivněno kvalitou paliva, obsluhy a údržby. Každý malý provozovatel může zásadně ovlivnit množství emisí, které vyletí jeho komínem do ovzduší,“ upozorňuje na potřebu správné obsluhy kotle a kamen Jiří Horák, vedoucí zkušebny spalovacích zařízení z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské. „Lokální topeniště jsou například významným zdrojem prachu a B[a]P. Jedna vesnice o cca 700 domech, ve kterých se spaluje uhlí či dřevo, může vyprodukovat řádově podobné množství B[a]P jako jedna průměrná koksovna,“ doplňuje expert. Podle dat ČHMÚ se lokální topeniště v roce 2012 podílely na emisích B[a]P v ČR 90 %.

Kvalitu ovzduší ve slezském regionu ovlivňuje hned několik zdrojů a faktorů současně, a to na české i polské straně hranic. Kromě soustředění těžkého průmyslu a nejvyšší koncentrace lokálních topenišť v tomto regionu sehrává svou roli také nevhodná dopravní infrastruktura. Výslednou kvalitu ovzduší pak určují i meteorologické podmínky. Problematika ovzduší se řeší na různých úrovních a poslední výsledky studií ukazují, že další zlepšení bude možné, jen pokud se zavedou prověřená a účinná opatření z jedné země i do další.

„Na konferenci přijali pozvání zástupci všech tří států a vzájemnou komunikaci podporují jak místní správy, tak ministerstva. Vysoká účast na akci potvrzuje zájem všech stran o tuto problematiku a my věříme, že konference Ovzduší bez hranic pomůže sdílet know-how jednotlivých zemí a přispěje k nekonfliktnímu řešení,“ říká Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MSK, které chce do budoucna zřídit web pro sdílení informací a iniciovat druhý ročník konference v Polsku. „Zlepšení ovzduší můžeme dosáhnout jen komplexním řešením – v rámci celého dotčeného území a zapojením všech zemí,“ dodává Bartoš.

Inspirace z konference Ovzduší bez hranic:
Mezi hlavní úkoly, které mezinárodní konference ukázala, bude patřit třeba legislativní sladění emisních limitů, které nejsou ošetřeny legislativou EU ve všech zemích na stejnou úroveň.  Například v České republice musí průmysloví výrobci plnit emisní limity dané BAT nejpozději od března 2016, zatímco polští výrobci železa a oceli nejdříve od roku 2018, a to díky výjimce sjednané před vstupem do EU.

K transparentní komunikaci mezi zainteresovanými stranami a veřejností by také přispělo průběžné zveřejňování integrovaných povolení ve všech třech zemích.

Česká republika zase nemá efektivně nastavený systém kontroly lokálních topenišť, kdy zákon neumožňuje prohlídku a vstup do domu. V Polsku kontrolu provádí městská policie, která se zaměřuje na zjištění stavu kotle i kvalitu používaného paliva.

Reportáž ČT24: