Emise CO2 se v Německu loni zvýšily a země neplní ani závazek pro rok 2020

Německo v roce 2021 vypustilo o 4,5 procenta více oxidu uhličitého (CO2) než v předloňském roce. Nepříznivá bilance znamená, že země ani loni nesplnila svůj závazek snížit do roku 2020 emise tohoto skleníkového plynu ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Na tiskové konferenci to oznámil Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA). Zatímco v roce 2020 Německo emisní plán díky výraznému hospodářskému útlumu vyvolaném pandemií nemoci covid-19 splnilo, postupné oživování ekonomiky v loňském roce situaci opět změnilo.

"Snížení emisí skleníkových plynů z roku 2020 je takřka z poloviny opět ztraceno," řekl šéf UBA Dirk Messner. Německo loni vypustilo 762 milionů tun oxidu uhličitého, což je o 33 milionů tun více ve srovnání s rokem 2020. Emise CO2 tak loni oproti roku 1990 klesly o 38,7 procenta. Oproti stavu z roku 2020 je to výrazné zhoršení, protože tehdejší poměr k roku 1990 ukazoval snížení o 41,3 procenta.

Zhoršení emisní bilance Německu komplikuje cestu za klimatickou neutralitou. Země chce dosáhnout rovnováhy mezi emisemi CO2 a opatřeními na jejich neutralizaci do roku 2045. Komplikace si vláda uvědomuje, protože německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck v lednu prohlásil, že Německo za klimatickými cíli značně zaostává a že do roku 2030 je nutné oproti současnému stavu ztrojnásobit roční tempo snižování škodlivých emisí. Habeck rovněž uvedl, že se možná nepodaří splnit klimatické plány ani pro nadcházející rok.

"Naše čísla jasně ukazují, že cíle spolkové vlády je nutné řešit co nejrychleji. Musíme rychle budovat více solárních a větrných zdrojů energie," řekl dnes Messner. Vytápění budov podle něj musí přejít na tepelná čerpadla, aby bylo možné vyhřívání plynem a topným olejem co nejrychleji odstavit. "I energetickými úsporami u našich domů můžeme mnohého dosáhnout," řekl. "Každý z nás může přispět k ochraně klimatu. O něco méně topit, občas nechat stát auto a když už budeme muset vyjet, tak řídit o něco pomaleji," dodal Messner.

Za loňský nárůst emisí CO2 je zodpovědný především energetický sektor, který vypustil meziročně o 27 milionů tun oxidu uhličitého více. Důvodem je mimo jiné větší spalování uhlí kvůli vysoké poptávce po elektrické energii, kterou nedokázala uspokojit omezená výroba z obnovitelných zdrojů a ani drahý plyn. Výroba energie z obnovitelných zdrojů loni dokonce klesla o sedm procent kvůli špatným povětrnostním podmínkám.

Německo se navíc potýká s pomalou výstavbou větrných elektráren. Loni vybudovalo 484 pevninských větrných elektráren s instalovaným výkonem 1925 megawattů, což je sice ve srovnání s předchozím rokem nárůst nově instalovaného výkonu o 35 procent, ale podle strojírenského svazu VDMA je tempo nedostatečné. Na moři loni Německo nevytvořilo žádné nové větrné elektrárny.

Habeck nyní slibuje co největší podporu obnovitelným zdrojům, aby z nich Německo do roku 2030 získávalo 80 procent energie. Podle něj je nezbytné odpoutat se od fosilních paliv nejen z klimatických důvodů, ale také bezpečnostních. Německo je totiž závislé na ruské ropě a především na ruském plynu, což chce Habeck rychle změnit.

Emise CO2 se loni zvýšily nejen v energetickém sektoru, ale také v dopravě, která vypustila o tři miliony tun oxidu uhličitého více než v roce 2020. V průmyslu se meziročně emise zvýšily o devět milionů tun, čímž se vrátily na úroveň roku 2019. Snížení naopak hlásí sektor vytápění a energetické úspornosti budov, kde emise poklesly o čtyři miliony tun, zemědělství s minus 1,2 milionem tun a odpadové hospodářství.