Elektroodpad s pozitivní a negativní ekonomickou hodnotou

V úvodním díle našeho seriálu o zpětném odběru elektroodpadu jsme se věnovali vymezení jednotlivých pojmů a popisu funkce kolektivních systémů. Jak jsme minule slíbili, dnes se podíváme na jeden důležitý a u nás málo diskutovaný aspekt zpětného odběru – problematiku elektroodpadu s pozitivní a negativní ekonomickou hodnotou.

I elektroodpad může být cenný (nebo také ne)

Elektroodpad může být občas zajímavým zdrojem druhotných surovin a jako takový mít velmi vysokou pozitivní ekonomickou hodnotu. O pozitivní hodnotě mluvíme v situaci, kdy výnos z prodeje surovin vyseparovaných z elektroodpadu pokryje nebo dokonce převýší náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu. Tak je tomu zejména u malých domácích spotřebičů, mobilních telefonů, počítačů nebo dalších zařízení z oblasti IT a telekomunikací, jež představují typické příklady elektroodpadu s tzv. pozitivní ekonomickou hodnotou. Tyto typy elektrozařízení často obsahují drahé kovy jako je zlato, stříbro nebo např. měď. Jejich sběr a recyklace je tedy velmi výhodná a výnosná.

Zářivek a jiných světelných zdrojů se to ovšem netýká - slouží za příklad elektrozařízení s tzv. negativní ekonomickou hodnotou. Náklady na jejich sběr a recyklaci jsou enormní, a bohužel neobsahují žádné zajímavé suroviny, které by se daly zpeněžit. Většina kolektivních systémů o zářivky z těchto důvodů nejeví zájem. Podle míry sběru zářivek lze proto poznat opravdu odpovědný a kvalitní kolektivní systém, který skutečně prospívá životnímu prostředí.

Sběr elektroodpadu s pozitivní a negativní hodnotou v EU a v ČR

V Evropské unii se sběrem elektroodpadu zabývá řada subjektů. Jedná se zejména o obce, odpadové firmy (soukromé i obecní) a kolektivní systémy. Obce a odpadové firmy většinou sbírají elektroodpad s pozitivní hodnotou. Výnosy potom slouží k vylepšování obecních rozpočtů a hradí se z nich např. stavby parků nebo dětských hřišť. Na sběr elektroodpadu s negativní hodnotou se zaměřují zejména kolektivní systémy. Zapojení více účastníků do sběru elektroodpadu pomáhá plnit náročné cíle sběru a recyklace elektroodpadu, které si EU stanovila.

Současná platná právní úprava v České republice bohužel nestanovuje pro kolektivní systémy cíle sběru za jednotlivé kategorie elektroodpadu. Může tedy docházet k situaci, kdy kolektivní systém preferuje sběr odpadu s „pozitivní hodnotou“ místo sběru elektroodpadu s negativní hodnotou. Jedním z řešení může být požadavek stanovit kolektivním systémům jasné cíle sběru pro elektroodpad s negativní hodnotou nebo důsledné oddělení následného zpracování odpadu od kolektivních systémů.

V praxi se bohužel setkáváme i s tím, že pod dojmem boje některých kolektivních systémů a recyklátorů o elektroodpad s  pozitivní hodnotou si stále některé subjekty myslí, že i použité zářivky obsahují zlato nebo nějaké jiné cenné kovy a chtěli by nám je prodávat. Jsou pak velmi překvapeni, když jim běžná odpadová firma sdělí, že nedostanou nic. Naopak, že si za odvoz a likvidaci zářivek musí připlatit 20 Kč za kus. Oproti tomu kolektivní systém jim zajistí svoz a recyklaci zdarma.

Petr Číhal

Autor je obchodním ředitelem společnosti Ekolamp

S využitím studie společnosti EEIP „Analýza tržních a institucionálních charakteristik trhu zpětného odběru elektrozařízení s ukončenou životností ve vybraných evropských zemích“

Čtěte také:

Zodpovědný kolektivní systém pomáhá lidem i přírodě (25.10.2017)