Ekologické dopady zateplování budov

V současné době, kdy neustále narůstají ceny energií, je nutno omezovat zbytečné energetické ztráty staveb jak okny, tak nedostatečně tepelně izolujícím pláštěm budov. Toto omezení ztrát se obvykle provádí u novostaveb použitím nových zdících systémů (např. Heluz nebo Porotherm) s tepelně technickými vlastnostmi vyhovujícími pasivním nebo energeticky úsporným domům, u rekonstrukcí výměnou oken za okna moderní konstrukce s kvalitně utěsněným dvojitým či trojitým zasklením, vyrobená většinou z PVC nebo dřeva a zateplením fasády nejčastěji deskami z pěnového polystyrénu EPS, případně vláknitými izolacemi.

O přínosech zateplování toho již bylo napsáno dost a není třeba se o nich zde dále rozepisovat. Zde se chceme věnovat zateplování budov z pohledu budoucího vzniku odpadů.

Zateplovací systémy

Nejčastěji používaný systém zateplení fasád je kontaktní systém (ETICS), při kterém je tmelem či lepidlem izolační deska uchycena ke stávající fasádě. Kromě toho je uchycení desek k fasádě zesíleno ještě pomocí plastových hmoždinek. Na desku se natáhne plastová či drátěná síťovina, která chrání konečnou povrchovou vrstvu stěrkové omítky před praskáním. Kontaktní systém vyžaduje, aby zateplovaný povrch měl dostatečnou soudržnost a pevnost a aby nebyl vlhký. Kontaktní zateplovací systém vytvoří se zateplovaným povrchem kompaktní celek.

Alternativou je bezkontaktní systém zateplení, při kterém je mezi zateplovaným povrchem a izolační deskou vzduchová mezera. Izolační deska je z vnější strany chráněna proti povětrnosti a mechanickému poškození zavěšeným opláštěním. Izolační deska je uchycena bez použití tmelů a lepidel buď pomocí hmoždinek nebo nosných profilů. Požadavky na soudržnost a suchost zateplovaného povrchu nejsou při použití bezkontaktních systémů tak vysoké, jako při použití kontaktních systémů.   

Objemy odpadů

Největší problém s kontaktně zateplenými domy nastává při jejich rekonstrukci nebo demolici. Na území ČR byla první kontaktní zateplení prováděna cca před třiceti lety s deklarovanou životností 50 let. Proto se dosud vzniklé odpady z kontaktního zateplení týkaly zejména zateplení, které vykazovalo vady (především z důvodu provedení zateplení na neudržovaných površích, které nebyly před zateplením sanovány).

Podle řídícího pokynu EU s označením ETAG 004 z roku 2000 je nutno uvažovat životnost těchto systémů pouhých 25 let, takže na části zateplených budov již izolace dožila a je nutno ji vyměnit. Tento předpis však neuvádí jak provést sanaci nebo odstranění této izolace po jejím dožití, nebo jak tuto vrstvu sanovat.

Trvale slepené souvrství je nesnadno separovatelné. U panelových domů, ve kterých žije cca 40 % obyvatel ČR, představuje téměř 30 % z celkového objemu obvodových konstrukcí. Pokud by se jednalo o běžný minerální stavební odpad nebyl by problém s jeho využitím. Směsný stavební odpad však je stále velkým ekologickým problémem, který ještě naroste díky podpoře zateplování z dotačního programu „Zelená úsporám“. Jak každoročně narůstá počet zateplovaných objektů, dá se předpokládat, že obdobným způsobem bude narůstat s určitým časovým zpožděním i výskyt odpadů ze zateplení. Očekává se, že jen shora zmíněný dotační program vyvolá cca 200 000 žádostí o dotaci.

Druhy odpadů

Při opravách nebo likvidaci kontaktních systémů zateplení fasád dochází ke vzniku směsného odpadu tvořeného izolačním materiálem (obvykle pěnovým polystyrénem) znečištěných lepidly a tmely, dále stěrkovou omítkou s výztužnou síťovinou jakož i plastovými hmoždinkami. Kromě toho bývá odpad často znečištěn i určitým množstvím zatepleného povrchu.

Bezkontaktní systémy jsou snadno separovatelné a jejich jednotlivé složky nejsou znečištěny lepidly, stěrkami a tmely. Z tohoto hlediska se bezkontaktní zateplovací systémy při demontáži snadněji než systémy kontaktní roztřídí na jednotlivé složky k jejich následné recyklaci.

Plastová okna obsahují kromě rámu z PVC i sklo, pryžové či plastové těsnění a kovovou výztuhu včetně kování. 

Nakládání se vzniklými odpady

Směsný odpad z kontaktního zateplení není separovatelný na jednotlivé složky tak, aby mohly být využity jednotlivě a může tedy být recyklován pouze podrcením a následným využitím jako kamenivo do lehčených betonů pro podřadnější účely, pokud bude pro tyto betony zajištěn odbyt. V opačném případě je možno tento odpad energeticky využít ve spalovně, v případě nízké hořlavosti při silném znečištění nehořlavými omítkami bude nutno odpad uložit na skládce odpadů.

Při demontáži bezkontaktního zateplení je nutno vytřídit jeho jednotlivé složky – izolační desky (obvykle z pěnového polystyrénu), hmoždinky PVC, nosné plastové nebo kovové profily a opláštění ať již keramické, plastové nebo kovové. Vytříděné složky je možno odprodat jejich jednotlivým zpracovatelům k recyklaci. Separovatelné odpady bez chemického znečištění je možné opakovaně recyklovat zpět do podoby izolačních a výplňových komponentů. V současné době takovou recyklaci  v ČR provádějí firmy SEPAS, a. s. a FANA, s. r. o.

Pro recyklaci plastových oken vzhledem k vysokým nákladům na manuální separaci jednotlivých okenních komponentů (sklo-kování-těsnění-ocelová výztuž) byla již vyvinuta a zprovozněna automatická zařízení na zpracování starých plastových oken. Sklo, ocel a těsnění jsou oddělena, zbylé PVC vyčištěno, zkontrolováno a dále děleno na menší kusy (granulát). Takto získaný PVC recyklát je potom u výrobců plastových okenních profilů zpracováván na plnohodnotné plastové profily. 

Stejně jako je nutno z důvodu vyčerpatelnosti fosilních energetických zdrojů omezovat plýtvání energií a hledat alternativní energetické zdroje tepla i pohonných hmot pro provoz vozidel, je nutno omezovat plýtvání s plastovými odpady, které jsou převážně ropnými produkty. Proto je třeba se snažit o maximální míru jejich recyklace a o omezení jejich spalování nebo dokonce skládkování. Ropa i uhlí by měly sloužit co nejvíce jako chemické suroviny a měly by se využívat pouze v případě, že je nelze nahradit např. recyklovanými odpady. Odpady ze zateplování, které se dosud vyskytly ještě před uplynutím životnosti zateplení, jdou většinou na vrub nekvalitně provedených zateplovacích prací, zejména u kontaktních systémů, které byly lepeny na nesanované povrchy a které produkují směsné odpady, které končí většinou na skládkách.

Ing.Dagmar Sirotková, Ing.Karel Svoboda

Centrum pro hospodaření s odpady VÚV T.G.M., v. v. i.

E-mail: dagmar_sirotkova@vuv.cz

Zdroj: odpadové forum 1/2010