EK: Zpráva o stavu energetické unie 2024 ukazuje pokrok EU při zajišťování bezpečné, konkurenceschopné a cenově dostupné energie pro všechny

Komise dnes zveřejnila zprávu o stavu energetické unie 2024, která popisuje, jak EU během svého mandátu řešila bezprecedentní výzvy v oblasti energetické politiky, vybavila EU regulačním rámcem pro pokračování přechodu na čistou energii a položila základy pro obnovený hospodářský růst a konkurenceschopnost.

Zásadní je, že v posledních letech se EU podařilo odolat kritickým rizikům ohrožujícím bezpečnost dodávek energie, znovu získat kontrolu nad trhem s energií a cenami energie a urychlit přechod ke klimatické neutralitě:

• Výroba energie z obnovitelných zdrojů prolomí nové záznamy o kapacitě. V první polovině roku 2024 pocházela polovina výroby elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů.
• Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl ze 45 % v roce 2021 na 18 % do června 2024, zatímco dovoz od důvěryhodných partnerů, jako je Norsko a USA, vzrostl.
• Mezi srpnem 2022 a květnem 2024 jsme snížili poptávku po plynu o 138 miliard metrů krychlových.
• EU dosáhla svého cíle pro zimní skladování plynu ve výši 90 % dne 19. srpna 2024, tedy s dostatečným předstihem před lhůtou 1. listopadu.
• Ceny energií jsou stabilnější a zůstávají výrazně pod vrcholem energetické krize v roce 2022.
• Emise skleníkových plynů v EU klesly od roku 1990 do roku 2022 o 32,5 %, zatímco hospodářství EU ve stejném období vzrostlo přibližně o 67 %.
• Na mezinárodní úrovni vedla EU globální iniciativu, jejímž cílem je ztrojnásobit kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit zlepšení energetické účinnosti v rámci přechodu od fosilních paliv, který byl potvrzen všemi smluvními stranami na konferenci COP28 v Dubaji.

Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Větrná energie předčila, aby se plyn stal druhým největším zdrojem elektřiny v EU za jadernou energií, a v první polovině roku 2024 se z obnovitelných zdrojů v EU vyrobilo 50 % elektřiny. V roce 2022 spotřeba primární energie v EU obnovila sestupný trend a klesla o 4,1 %. Aby však EU splnila cíl snížení konečné spotřeby energie o 11,7 % do roku 2030, bude třeba dále zvýšit úsilí v oblasti energetické účinnosti. Je zapotřebí dalšího zlepšení, v neposlední řadě pokud jde o celkovou elektrifikaci topných zařízení a míru renovace budov. K řešení vysokých cen energie je zapotřebí zvýšeného úsilí. To je klíčové pro zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a urychlení investic do evropských integrovaných infrastrukturních sítí, které mají zásadní význam pro elektrifikaci evropského hospodářství.

Zpráva připomíná, že všechny členské státy musí co nejdříve předložit své konečné aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, aby bylo zajištěno společné dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Z posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zveřejněných v prosinci 2023 vyplývá, že členské státy učinily krok správným směrem, to však zatím nestačí ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a musí zohlednit doporučení Komise pro své konečné plány. Komise dnes rovněž zveřejnila zprávu o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, v níž dospěla k závěru, že toto nařízení hraje důležitou úlohu při udržování EU na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2030 tím, že činí plánování a podávání zpráv soudržnějším, integrovanějším a jednodušším.

V budoucnu bude třeba řešit nové a vznikající výzvy, jako jsou stávající rozdíly v ambicích v oblasti obnovitelných zdrojů energie a cílů v oblasti energetické účinnosti, nárůst energetické chudoby, rozdíl v cenách energií ve srovnání s ostatními globálními konkurenty a riziko nových strategických kritických závislostí. Budou vyžadovat rozhodnou politickou reakci a zásadní změnu v úsilí na úrovni EU a členských států prostřednictvím větší koordinace, integrace trhu a společných opatření.

EU nadále stojí za Ukrajinou tváří v tvář neúnavným ruským útokům na její energetický systém. Synchronizace ukrajinských a moldavských sítí s evropskou kontinentální sítí pomohla stabilizovat ukrajinskou elektrizační soustavu a kapacita pro obchodování s elektřinou nyní dosáhla 1,7 GW pro komerční obchod. Umožňuje rovněž Ukrajině těžit z nouzového dovozu. Do 31. července 2024 bylo více než 40 % všech darů od členských států věnováno odvětví energetiky, přičemž celkový příspěvek mechanismu civilní ochrany Unie se odhaduje na více než 900 milionů EUR. Z Fondu na podporu energetiky pro Ukrajinu (UESF) bylo do června 2024 rovněž uvolněno více než 500 milionů EUR. Kromě toho nástroj EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur poskytne konzistentní financování na podporu oživení a udržitelného hospodářského růstu Ukrajiny do roku 2027.

Zvýšení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti

Výrobci v EU čelí rostoucí konkurenci v oblasti technologií pro nulové čisté emise na světových a domácích trzích. Zpráva připomíná význam aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a aktu o kritických surovinách spolu s reformou uspořádání trhu s elektřinou pro řešení těchto výzev. Dnešní zpráva rovněž uznává, že je třeba navázat na partnerství s průmyslem s cílem urychlit rozvoj technologií pro nulové čisté emise a posílit výrobní základnu EU. Důležitou úlohu budou hrát průmyslové aliance, jako je Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro čistý vodík, Aliance pro solární fotovoltaický průmysl, průmyslová aliance pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva a Aliance pro malé modulární reaktory. Dialogy Komise o přechodu na čistou energii s průmyslem a sociálními partnery podpoří provádění Zelené dohody pro Evropu.

Klíčovou úlohu hraje rovněž Inovační fond s odhadovaným rozpočtem ve výši přibližně 40 miliard EUR do roku 2030. Evropská vodíková banka, financovaná z Inovačního fondu systému EU pro obchodování s emisemi, funguje a uskutečnila první úspěšné kolo aukcí v EU, na jejichž základě bylo v Evropě přiděleno téměř 720 milionů EUR sedmi projektům v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů.

Posílení postavení spotřebitelů při přechodu na čistou energii

Díky novým právním předpisům o trhu s energií, jako je reformované uspořádání trhu s elektřinou, budou nejzranitelnější osoby lépe chráněny před odpojením. V případě krize cen zemního plynu mohou členské státy zavést opatření na ochranu spotřebitelů a zajistit přístup k cenově dostupné energii a základním sociálním službám. To zahrnuje zásahy do stanovování cen na maloobchodní úrovni s cílem chránit spotřebitele před nadměrně vysokými cenami.

Klíčovým nástrojem bude rovněž Sociální fond pro klimatická opatření, který na období 2026–2032 zmobilizuje nejméně 86,7 miliardy EUR a bude financován z příjmů ze systému obchodování s emisemi a z nejméně 25 % spolufinancování členskými státy. Fond bude podporovat strukturální opatření a investice do renovací zaměřených na energetickou účinnost, přístupu k cenově dostupnému a energeticky účinnému bydlení, čistého vytápění a chlazení a integrace energie z obnovitelných zdrojů, jakož i do mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi. Existuje rovněž možnost poskytovat dočasnou přímou podporu příjmů.

Pozadí

Tato zpráva se každoročně zveřejňuje s cílem zhodnotit pokrok EU při plnění cílů energetické unie. V návaznosti na loňskou zprávu o stavu energetické unie zabývající se výzvami a úspěchy v letech 2020–2023 poskytuje letošní zpráva aktuální informace o tom, jak EU úspěšně reagovala na bezprecedentní vývoj a výzvy v posledním roce mandátu této Komise.

První část zprávy ukazuje, jak vysoké ambice v oblasti energetiky a klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu poskytly základ pro strategii EU pro reakci na krize a plán REPowerEU. Rovněž nastiňuje kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Druhá část analyzuje aktuální stav provádění energetické unie ve všech jejích pěti rozměrech: 1) bezpečnost, solidarita a důvěra; 2) plně integrovaný vnitřní trh s energií; 3) energetická účinnost; 4) opatření v oblasti klimatu a dekarbonizace hospodářství; a 5) výzkum, inovace a konkurenceschopnost. K letošní zprávě je připojena příloha obsahující informace o dobrovolných a vnitrostátních systémech v oblasti bioenergie v členských státech.

Pro více informací

Zpráva o stavu energetické unie 2024

Informativní přehled Zpráva o stavu energetické unie 2024

Příloha o bioenergii

Stav energetické unie 2024 – informační přehledy o jednotlivých zemích

Internetové stránky věnované zprávě o stavu energetické unie (s úplným souborem dokumentů a zpráv)

Zpráva o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu

Internetové stránky o energetické unii

Plán REPowerEU

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Realizace Zelené dohody pro Evropu