EEA: Klimatická změna, její dopady a zranitelnost v Evropě

Změna klimatu již nyní zřetelně postihuje celou Evropu a lze předpokládat, že její vliv na životní prostředí a lidskou společnost bude dále narůstat. Pokud společnost nepřistoupí k účinným adaptačním opatřením, bude čelit rostoucím škodám, konstatuje zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Klimatická změna, její dopady a zranitelnost v Evropě“. Zpráva uvádí, že v celé Evropě jsou zaznamenávány vyšší průměrné teploty, dále pokles srážek v jižní části Evropy a naopak jejich nárůst v severní části kontinentu.

Zaznamenaná změna klimatu a projekce do budoucnosti – některá hlavní zjištění

Poslední dekáda (2002–2011) byla tou nejteplejší, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána. Teplota zemského povrchu je v Evropě o 1,3°C vyšší, než byl průměr v předindustriální době. Různé modelové projekce ukazují, že v posledních desetiletích 21. století by mohla být teplota v Evropě o 2,5–4°C vyšší, než jakých hodnot dosahovala průměrně v období let 1961–1990.

Vlny veder jsou častější a delší, což v uplynulé dekádě způsobilo desetitisíce úmrtí. Zpráva uvádí, že pokud se společnosti nepřizpůsobí, mohl by podle projekcí v nadcházejících dekádách nárůst veder způsobit další nárůst počtu souvisejících úmrtí. Na druhou stranu však z projekcí vyplývá, že v mnoha zemích ubude úmrtí souvisejících s chladem.

Srážek podle údajů zprávy v jižních oblastech ubývá, zatímco v severní Evropě jich přibývá. Podle projekcí budou tyto trendy pokračovat. Z projekcí vyplývá, že vzhledem k tomu, že vyšší teploty zvyšují intenzitu koloběhu vody, bude zejména v severní Evropě rozvodňování řek stále častějším jevem. Z údajů o povodních v minulosti je však obtížné určit roli, kterou hraje v tomto jevu změna klimatu.

Pokud jde o vysychání říčních toků, zdá se, že se v jižní Evropě zvyšuje jeho intenzita a frekvence. Podle projekcí budou minimální stavy vody na říčních tocích v jižní Evropě v letním období významně klesat, ale v různé míře k tomu bude docházet také v mnoha jiných částech Evropy.

Arktida se ohřívá rychleji než jiné oblasti. V letech 2007, 2011 a 2012 byl v Arktidě zaznamenán rekordně nízký stav mořského ledu, který se propadl zhruba na polovinu svého minimálního stavu z osmdesátých let 20. století. Rychlost tání grónského pevninského ledovce se od devadesátých let zdvojnásobila, když mezi lety 2005 a 2009 došlo každý rok průměrně k úbytku 250 miliard tun hmoty. Ledovce v Alpách ztratily od roku 1850 přibližně dvě třetiny svého objemu. Podle projekcí budou tyto trendy pokračovat.

Hladina moří stoupá, což zvyšuje při silných bouřkách riziko záplav v pobřežních oblastech. Průměrná celosvětová úroveň hladiny moře ve 20. století stoupala o 1,7 mm za rok, zatímco v posledních dekádách o 3 mm za rok. Projekce do budoucnosti se v tomto bodě významně liší, avšak je pravděpodobné, že ve 21. století bude nárůst hladiny moří výraznější než v průběhu 20. století. U evropských pobřeží je však nárůst hladiny moře různý, a to například v důsledku místních pohybů země.

Zpráva uvádí, že kromě dopadů, které má na lidské zdraví vedro, existují i jiné významné dopady na lidské zdraví. Změna klimatu má vliv na přenos některých onemocnění. Umožňuje například, aby se klíště obecné (Ixodes ricinus) šířilo dále na sever, a v důsledku dalšího oteplování se může stát, že se některé části Evropy stanou příhodným stanovištěm bodavého hmyzu přenášejícího různé choroby. Pylová sezóna je delší a začíná o deset dní dříve než před 50 lety, což má na lidské zdraví také vliv.

Mnoho studií obsahuje měření rozsáhlých změn v typických znacích rostlin a živočichů. Rostliny například rozkvétají v rámci roku dříve a vodní květ, spůsobený přemnožením rostlinného i živočišného sladkovodního planktonu, se taktéž objevuje dříve. Jiné živočichy a rostliny se přesouvají severním směrem a do vyšších nadmořských výšek, neboť jejich stanoviště se ohřívají. Jelikož u mnoha druhů není schopnost migrace tak velká, aby se mohly přesouvat stejným tempem, jakým pokračuje změna klimatu, mohly by být v budoucnu odsouzeny k vyhynutí.

Zatímco v jižní Evropě může být méně vody pro využití v zemědělství, podmínky pro pěstování plodin v jiných oblastech se mohou zlepšit. Sezóna pro pěstování některých plodin se v Evropě prodlužuje a podle projekcí bude tento trend pokračovat, přičemž bude zároveň docházet k šíření teplomilných plodin do severnějších zeměpisných šířek. U některých plodin ve střední a jižní Evropě však projekce předvídají pokles výnosu, a to vzhledem k vedrům a suchům v těchto oblastech.

Jelikož teplota roste, klesá poptávka po vytápění, čímž dochází k úsporám energie. Proti tomu je však nutno postavit vyšší nároky na energii, které jsou spojeny s provozem klimatizace v horkých letních měsících.

Další informace najdete na stránkách EEA.

Zdroj: CENIA, EEA