E15: EU čeká tvrdý boj o ochranu klimatu a průmyslu

Jednání o reformě trhu s emisními povolenkami míří do finále. Ochránci průmyslu hodlají brzdit zastánce rychlého snižování skleníkových emisí.

O reformu trhu s emisními povolenkami se v EU svede ještě tuhý boj. Změny jsou nutné, aby povolenky po roce 2021 konečně začaly plnit svou funkci, tedy aby díky vysoké ceně motivovaly firmy k přechodu na nízkouhlíkové technologie. V úterý se devítka členských států postavila v Radě EU proti kompromisu ostatních členů. Jejich hlas byl však příliš slabý, aby reformu shodili ze stolu. „Polsko se cítí podvedeno. Ohrožena je naše energetická bezpečnost,“ uvedl po prohraném hlasování ministr životního prostředí Jan Szyszko. Rozdělený je také Evropský parlament, který v půlce února odhlasoval svou vizi poměrem 379 ku 263.

Teď se europoslanci a zástupci států budou muset shodnout na konečné podobě emisního obchodování. Účastníci úterních vypjatých jednání připouštějí, že potíže mohou nastat už při schvalování mandátu rady. V něm členské státy řeknou, nakolik jsou ochotny poslancům ustoupit, a co si naopak nenechají vnutit. „Parlament navrhuje několik prvků, které jsou pro nás silně problematické,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Europoslanci se i přesto s radou v několika bodech shodnou. Chtějí vyškrtnout z trhu část přebytku dvou miliard povolenek, které drží jejich cenu u dna, nejlépe rovnou osm set milionů povolenek. Státy hodlají škrtat povolenky, které budou tři roky ležet ladem ve stabilizační rezervě. Do té chtějí poslanci i členské státy převádět nadbytečné povolenky dvakrát rychleji než komise. Cena tuny CO2 by tak mohla vystřelit na více než dvacet eur.

„Trh jsme posílili, ale zároveň jsme řekli, že musíme ochránit také průmysl, který čelí mezinárodní konkurenci,“ prohlásil německý státní tajemník Jochen Flasbarth. Státy se dohodly, že pokud by  nebylo pro firmy dost povolenek zdarma, uříznou se až dvě procenta z přídělu, který prodávají členské státy. Europoslanci chtějí tento převod zvýšit až na pět procent. „Balík stále poškozuje emisně nejúčinnější hutě v Evropě. Průmysl bude trpět, ale životní prostředí se nezlepší,“ postěžoval si šéf ocelářské asociace Eurofer Axel Eggert.

Polsko – Zpochybnilo samotný systém ETS. Pokrývá prý jen 4 procenta celosvětových skleníkových emisí. „Jde nám o klima, nebo o ETS?“ ptal se ministr životního prostředí Jan Szyszko.

Maďarsko - Hodlalo přijetí reformy zdržet a požadovalo, ať o nejcitlivějších otázkách jednají šéfové států a vlád na březnovém summitu a ministři ať se k reformě vrátí v červnu.

Švédsko - Ani navržená reforma nebude stačit na splnění závazků z Pařížské dohody. Aby systém začal fungovat, musí se část přebytečných povolenek zrušit.

Francie  - „Náš průmysl nás žádá, abychom zvedli cenu povolenky, aby se nastartovaly investice do nízkouhlíkové ekonomiky,“ uvedla francouzská ministryně životního prostředí Segolene Royalová.

Německo - Průmysl, který čelí mezinárodní konkurenci, je třeba před dopadem zdražování povolenek ochránit. Třeba po ocelářství se razantní snižování emisí bude požadovat obtížně.

Česko - „Od začátku jsme podporovali stabilní trh. Česko podpoří převedení většího podílu povolenek z aukcí na bezplatný příděl pro ohrožený průmysl,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Související článek:

Ministři EU dali zelenou pro reformu obchodování s emisními povolenkami (1.3.2017)