Duel Deníku: Pomůže zpřísnění limitů k ochraně životního prostředí?

Jiří Koželuh, ředitel Hnutí Duha a Bohuslav Čížek, ze Svazu průmyslu a dopravy, se vyjádřili k otázce, zda zpřísnění těžebních limitů přispěje k ochraně životního prostředí.

ANO: JIŘÍ KOŽELOUH (programový ředitel Hnutí DUHA)

Limity chrání zdraví

Asi největší zlepšení životního prostředí přineslo této zemi odsíření uhelných elektráren a tepláren na začátku devadesátých let. Během několika let zmizely katastrofální smogové situace, které hnaly tisíce lidí do ordinací. Nebylo to díky velkorysosti firem, ale díky tomu, že byl schválen zákon o ochraně ovzduší s limity pro vypouštění znečištění z komínů i pro jeho koncentrace ve vzduchu. Limity se dále zpřísňovaly, ale průmysl se zvládá bravurně přizpůsobovat a zároveň roste.

Ovzduší v České republice však stále není dostatečně čisté, hygienické limity jsou porušovány a znečištění způsobuje nemoci od astmatu po infarkt. Uhelné elektrárny a doprava jsou hlavními zdroji oxidů dusíku, který škodí zdraví nejen sám, ale navíc se v ovzduší mění na polétavý prach. Domácí topeniště jsou zase hlavním zdrojem rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. A dieselové motory vyrábějí nejnebezpečnější ultrajemný prach.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

NE: BOHUSLAV ČÍŽEK (ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy)

Zlepšovat by se měli i ostatní

Diskuse o vlivu škodlivých látek v ovzduší na zdraví obyvatel je mimořádně důležitá. Svaz průmyslu a dopravy se jí bude vždy účastnit, aby podpořil hledání co nejefektivnějších řešení. Ochrana lidského zdraví je prioritou i pro průmyslové podniky, které do ochrany životního prostředí investovaly od 90. let stovky miliard.

Za posledních 25 let se díky tomu snížily emise oxidů dusíku o 77 %, oxidů síry o 93 %, a prachových částic dokonce o 98 %. Právě poslední zmiňované představují riziko pro lidské zdraví. Nadpoloviční podíl těchto částic v ČR produkují ale domácnosti, zejména kvůli zastaralým kotlům na uhlí.

Medializované limity na škodliviny v ovzduší se ale výhradně týkají tzv. velkých spalovacích zdrojů, především elektráren a tepláren. Ty ovšem zapříčiňují pouze 7,1 % celkových emisí. Z toho je patrné, že debata o ochraně ovzduší musí být vedena celoplošně. Zaměření jen na energetiku není příliš efektivní.

Kvalita ovzduší i života a zdraví obyvatel prošla v posledních dekádách i v těžce industrializovaných oblastech dynamickým zlepšením. Pomohly tomu především průmyslové investice.

Firmy v nich budou pokračovat i nadále, aby splnily v roce 2020 limity vyplývající ze Směrnice o průmyslových emisích. Nyní by do snížení emisí měly investovat i další sektory hospodářství a všichni producenti emisí by se měli podílet na hledání řešení.

Pokud se tedy podaří státu odolat tlaku elektrárenských společností a nebude udělovat výjimky z nových evropských limitů, postupně zakáže provoz kotlů a kamen nesplňujících nejpřísnější normy a dá městům pravomoce a povinnosti snižovat znečištění (tak aby mohly například zakázat vjezd dieselových aut), dojde k výraznému zlepšení ovzduší, ubude nemocných a předčasných úmrtí. A to díky zpřísňování limitů, které je umožněno lepšími technologiemi.

Zdroj: DENÍK