Druhý život vysloužilých solárních panelů: stane se z nich cenná surovina, ale budeme si muset počkat

Kolem fotovoltaiky existuje celá řada mýtů. Jedním z nich je například představa, že solární panely jsou nebezpečným odpadem a po skončení životnosti zůstanou ležet ladem na polích. Opak je totiž pravdou – studie ČVUT ukázala, že likvidace v Česku běžných křemíkových solárních modulů se zaplatí ze získaného hliníku, mědi, stříbra a řady dalších využitelných ušlechtilých kovů, které tyto panely obsahují.

„Recyklací krystalických a tenkovrstvých solárních modulů získáme mnoho materiálu pro následné zpracování a opětovné použití při výrobě fotovoltaických modulů nebo jiných výrobků. Mezi tyto materiály patří hliník, měď, sklo, plasty, křemík, vzácné kovy, jako jsou stříbro, indium, galium, germanium, molybden a další. Pro sklo platí, že recyklací lze získat až 95 % skleněného materiálu s čistotou 99,99 %. Pro hliník tato hodnota dosahuje téměř 100 % a nízká energetická náročnost procesu ušetří až 70 % energie nutné pro výrobu nového hliníku,“ říká Ladislava Černá z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů ČVUT v Praze.

Studie dále potvrdila, že celkový výnos z prodeje surovin získaných recyklací fotovoltaických panelů v České republice by se pohyboval ve výši 1,7 miliardy korun. Likvidace panelů si tedy v budoucnu vydělá sama na sebe. Na to si však budeme muset ještě počkat - životnost solárních panelů se totiž podle ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové odhaduje na více než 40 let. Druhým faktorem toho, proč se trh s recyklací panelů nerozvíjí, je nejasný přístup Energetického regulačního úřadu k výměnám panelů a komponent na solárních elektrárnách. Proto je třeba najít jednoznačné řešení pro odstranění legislativní nejasnosti bránící provozovatelům solárních elektráren měnit panely v obavě, že by jim mohlo hrozit riziko ztráty nároku na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V České republice je ekologická likvidace panelů uvedených na trh před 1. lednem 2013 zajišťována kolektivními systémy, které díky příspěvkům vybraným od provozovatelů fotovoltaických elektráren zajistí recyklaci panelů po uplynutí jejich životnosti. Největším kolektivním systémem, který dnes zajišťuje recyklaci panelů po uplynutí jejich životnosti, je REsolar sdružující 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren. REsolar na trhu funguje od roku 2013 a je leaderem v oblasti ekologického zpracování odpadů z fotovoltaických modulů s téměř třetinovým podílem na trhu. Úspěšnost tohoto kolektivního systému ilustruje i to, že Radek Brychta, jeden z jeho zakladatelů a současný předseda dozorčí rady, byl nedávno vyhlášen v prestižní soutěži Manažerem roku 2016 v kategorii Energetika - obnovitelné zdroje.