Doporučení pro přechod k oběhovému hospodářství

Přechod k oběhovému hospodářství je jednou z hlavních cest, jak úsporně využívat omezené přírodní zdroje, které musí Evropská unie ve velké míře dovážet. Asociace pro mezinárodní otázky a zpravodajský portál EurActiv.cz v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament“ uspořádaly 30. ledna 2017 v Plzni kulatý stůl na téma „Oběhové hospodářství: Výzvy pro Plzeňský kraj“. Výstupem z debaty se stala níže uvedená doporučení adresovaná evropským institucím i domácím politikům a státní správě.

Doporučení k politice oběhového hospodářství:

• Při plnění evropských cílů je potřeba porovnávat porovnatelné: Do roku 2030 by měly členské země EU podle Evropské komise recyklovat 65 % komunálního odpadu. Evropský parlament by mohl navrhnout dokonce cíl ve výši 70 %. Než budou tyto cíle schváleny, musí být zajištěno stanovení jasných, celoevropsky platných definic klíčových termínů včetně samotné „recyklace“, tak aby bylo možné údaje vykazované jednotlivými členskými státy vzájemně porovnávat a výsledky tohoto porovnání vypovídaly o skutečné míře recyklace v daných zemích. Na národní úrovni je pak potřeba sjednotit statistiky ministerstva životního prostředí a Českého statistického úřadu, a proto je aktivita vyvíjená v tomto směru vítána.

• Evropské cíle by měly reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy: Jednotlivé země EU se mezi sebou výrazně liší v produkci komunálního odpadu, a z toho také vyplývají rozdílné možnosti pro plnění evropského recyklačního cíle. Státy produkující méně odpadu – mezi které patří i Česká republika – jsou při zvolení jednotného celoevropského přístupu postaveny před přísnější podmínky. Nárůst produkce komunálního odpadu tvoří například obaly, které je relativně jednoduché separovat a dále zpracovávat. Evropský cíl by se měl tedy spíše zaměřovat na dosažení určitého maximálního podílu nerecyklovatelného směsného odpadu.

• Důležitější než zákaz skládkování jsou poplatky: Podle návrhu Evropské komise by se mělo skládkování v EU do roku 2030 omezit na maximálně 10 % veškerého odpadu. Evropský parlament by mohl navrhnout ještě přísnější – pětiprocentní – cíl. V České republice se počítá s koncem skládkování využitelného odpadu po roce 2024. Tento cíl má být realizován prostřednictvím zákazu skládkování. Samotný zákaz ale situaci nevyřeší. Motivací by pro české obce měly být postupně se zvyšující poplatky za skládkování, které budou pobízet k vyšší míře separace a recyklace odpadu.

• Účinná ZEVO mohou být součástí oběhového hospodářství, ale je třeba se vyhnout vytváření nadkapacit: Energetické využívání odpadu v účinných spalovacích zařízeních je z hlediska životního prostředí přínosnější než jeho ukládání na skládky, a pozitivní roli může sehrát i jako náhrada uhelných zdrojů. Recyklace však stojí v hierarchii nakládání s odpady výš a vzhledem k ambiciózním navrženým evropským cílům je nutné vyvarovat se vytváření nadkapacit spalovacích zařízení. V České republice (i dalších zemích) proto bude potřeba pečlivě uvážit, kde je vhodné další zařízení budovat, a to i vzhledem k rozdílným podmínkách v jednotlivých krajích. Výhodou je umístění zařízení s napojením na soustavu centrálního zásobování teplem či dalším využitím energie na lokální úrovni s maximálním zajištění energetické soběstačnosti.

• Každý stát by měl zvolit vhodný mix pro různé druhy nakládání s odpady: Jednotlivé stupně hierarchie nakládání s odpady by tedy měly ve členských státech získat prostor odpovídající domácí ekonomické situaci a dosavadnímu vývoji odpadového hospodářství, tak aby byla zvolená opatření nákladově efektivní a vedla k účinnému využívání veškerých zdrojů.

• Legislativa týkající se oběhového hospodářství musí být stabilní a předvídatelná: Pokud je nastaven mix opatření pro nakládání s druhotnými surovinami a odpady, je následně potřeba zachovávat stabilitu a předvídatelné prostředí, ve kterém se mohou investoři bez zbytečných komplikací orientovat.

• Druhotné suroviny musí být vnímány jako významný zdroj pro evropské hospodářství: Evropské země by měly být schopny samy zpracovávat druhotné suroviny, které vznikají v procesu nakládání s odpadem. Evropa by se měla vyvarovat situace, kdy jsou druhotné suroviny exportovány zejména do asijských zemí, odkud jsou naopak importovány produkty vyrobené z těchto druhotných surovin. Proto by měla v Evropě vznikat nová zařízení pro zpracování odpadu. Pozitivním krokem by bylo i daňové zvýhodnění druhotných surovin oproti surovinám primárním.

• Přechod k oběhovému hospodářství je potřeba vnímat jako příležitost pro celou ekonomiku: Česká republika musí mít připravenou strategii pro přechod k oběhovému hospodářství. Ta by měla určovat role, jaké může hrát široké spektrum odvětví napříč ekonomikou, a dávat jasnou představu o tom, jak je možné využívat materiály získané díky vyššímu podílu separace a recyklace. Je třeba klást důraz na to, aby přidaná hodnota vznikala na území České republiky. Transformace byznysových plánů musí být vnímána jako příležitost a je třeba k ní přistupovat inovativně. Česká republika by měla hledat oblasti, ve kterých se může stát lídrem i v mezinárodním srovnání.

• Státy EU by měly využívat individuálně nastavené investiční pobídky pro inovativní firmy: Aby k něčemu takovému mohlo dojít a oběhové hospodářství se pro Česko stalo naplněnou příležitostí, je potřeba hledat nové obchodní modely. Ty sice v některých případech vyžadují relativně vysoké počáteční náklady, ale dlouhodobě ekonomice prospívají. Stát by proto například mohl inovativní firmy podporovat finančními pobídkami. Pro inovativní projekty, které jsou mezisektorové, by také měla být podporována aktivní mezirezortní spolupráce.

• Oběhové hospodářství se týká celé společnosti: Výchozím předpokladem pro přechod k oběhovému hospodářství je informovanost a akceptace ze strany veřejnosti. Důležitou roli proto hraje osvěta, která veřejnosti vysvětluje jednotlivé aspekty a termíny spojené s problematikou oběhového hospodářství a vede společnost k tomu, aby začala o odpadech uvažovat jako o potenciálních zdrojích.

• Nejde pouze o nakládání s odpady: Oběhové hospodářství se ovšem netýká pouze nakládání se vzniklými odpady. Zásadní roli hraje samotné předcházení vzniku odpadů. Své chování by měl proto změnit průmysl, který musí své produkty vyrábět tak, aby byly snadno recyklovatelné. Důležitá je podpora mezinárodního přenosu znalostí a technologií pro rychlejší přestup z lineárního na cirkulární systém.

Zdroj: EurActiv.cz