Více času na podstatné
Dopady novely stavebního zákona
Novela stavebního zákona nabyde účinnosti 1. ledna příštího roku. O její prosazení se zasloužila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která na ní spolu s odborníky pracovala téměř tři roky. Stavební zákon patří do skupiny zákonů, které mají dopad na nejširší skupiny obyvatel. Každý stavebník, ať už se jedná o občana, který si chce na svém pozemku postavit domek, nebo stát budující dálnice, se s ním dostává do kontaktu.
Jde o poměrně složitou a komplexní normu, což dokazuje i skutečnost, že spolu s novelou stavebního zákona byla schválena změna dalších 44 souvisejících zákonů. Hlavním smyslem novely bylo zejména zjednodušení a ulehčení povolování staveb i procesu jejich vlastní realizace.
Informace pro malé stavebníky
U malých stavebníků dojde k několika zásadním změnám. Na stavbu rodinného domu bude místo stavebního povolení nově stačit jednodušší ohlášení stavby, které bylo doposud možné použít jen pro menší domky zabírající maximálně 150 m2. Díky novele dojde ke snížení čekání na úřadech pro drobné stavebníky. Ohláška sice vyžaduje téměř stejné množství dokumentů jako stavební povolení, nicméně v případě ohlášky dané úřady rozhodují rychleji. Zjednodušená pravidla budou platit také pro zahradní stavby, mezi něž patří například bazény nebo skleníky.
Ty menší, které byly postaveny na pozemcích rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, nepotřebují povolení od stavebního úřadu už dnes. Všechny ostatní, buď větší než 40 m2 zastavěné plochy nebo vyšší než 5 m nebo umístěné blíže než 2 m od hranice pozemku, se nyní budou pouze umisťovat. Stavebník je tak bude moci realizovat na základě územního rozhodnutí, nebo územního souhlasu, a nebude již potřebovat žádné další ohlášení, nebo stavební povolení. Stavebník nebude muset dokládat souhlasy ostatních vlastníků bytových jednotek. Bude-li se žádost týkat nemovité věci rozdělené na jednotky, nyní postačí, když stavebník předloží souhlas správce, nebo Společenství vlastníků jednotek.
Jednou z hlavních úlev je, že díky novele bude možné svépomocí provést několik výstaveb. Nejen stavbu všech rodinných domů, ale i realizaci dalších drobných staveb např. bazénů nebo skleníků. I tak ovšem bude muset mít stavebník řádně provedeny a zdokumentovány všechny zkoušky požadované zákonem pro příslušný druh stavby. Další novinkou, se kterou přichází novela stavebního zákona, je vynechání povinnosti hlásit stavbu plotu stavebním úřadům, pod podmínkou, že nesmí hraničit s veřejným prostranstvím nebo s veřejně přístupnou pozemní komunikací a přesáhnout výšku 2 m. Stavebník v tomto případě nebude muset informovat stavební úřad.
Změny v územním plánování
Změny postihnou i úsek územního plánování. Jednou z nich je doba pořizování aktualizací zásad územního rozvoje krajů a změn územních plánů a regulačních plánů. Pokud nebude vyžadováno variantní řešení, doba se zásadně zkrátí. Díky tomu dojde k úspoře cca ¾ roku až rok. Druhá změna se týká liniových staveb, jako jsou např. pozemní komunikace, dráhy atd. Pokud tyto stavby nebudou moci být z prokazatelných objektivních důvodů umístěny do koridoru pro tyto stavby vymezené v územním plánu, bude možné tzv. vybočení z tohoto koridoru.
Podmínkou však bude, že stavba nevybočí z koridoru, který je pro ni vymezen v zásadách územního rozvoje, tedy v nadřazené dokumentaci. Tím odpadne nutnost změny územního plánu a příprava stavby se tak urychlí až o 2 roky. Dále se zavádí povinnost zveřejňovat veškeré územně plánovací dokumentace a územní studie způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na webových stránkách, aby se s nimi mohla seznámit nejširší veřejnost. Dosud tato povinnost byla zákonem vyžadována pouze v průběhu projednávání, ale nikoliv u výsledné schválené dokumentace. Docházelo tak k paradoxní situaci, že se na internetových stránkách daly nalézt dokumentace v různých fázích jejich přípravy, už ale ne výsledný stav. Novela tuto skutečnost napravuje.
Územní plánování pro obce
V souvislosti s výše uvedenými změnami novela také jasně odpovídá na následující často zmiňované otázky. Jaké budou hlavní přínosy územního plánování pro obce a co to přinese v praxi? Jednou z důležitých skutečností je, že územní plán obcí bude moci obsahovat prvky regulačního plánu a to v případě, že pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu jednoznačně schválí zastupitelstvo obce. Pro obce je územní plán základním koncepčním dokumentem pro usměrňování jejich rozvoje. Stanovuje mimo jiné podmínky pro využití ploch nebo základní koncepci rozvoje území obce. Regulační plán pak řeší podrobnosti, které stanovují například to, za jakých podmínek je možné na vymezené ploše stavět.
I když má územní plány většina obcí, regulační plány mnoho z nich nemá. Jedná se zejména o menší obce, u nichž se vydání regulačního plánu ani nedá předpokládat. Pořízení tohoto druhu dokumentace může být pro ně náročné jak po časové, odborné, tak i finanční stránce. Mimo tohoto problému může územní plán s prvky regulačního plánu přinést nejen finanční úsporu obecním pokladnám, ale i větší jistotu pro místní stavebníky. Proto odpadá riziko dodatečných nedorozumění a regulačních požadavků tam, kde obce mají pouze územní plán.
Co se týče platnosti územních plánů, které byly pořízeny před rokem 2007, koncem roku 2022 končí. Díky tomu se naskytne mnoha obcím možnost využít výhod pořízení územního plánu s prvky plánu regulačního. Pokud si ale obce včas nepořídí nový územní plán, mohou mít komplikace při další výstavbě na svém území. V podstatě by se mohly rozvíjet pouze v rámci zastavěného území, resp. tzv. intravilánu, neboli území, které bylo vymezeno v roce 1966.
Dojde také ke zkrácení lhůty pro podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy ze tří let na jeden rok. Opatřením obecné povahy se vydávají zásady územního rozvoje, územní plány a regulační plány. V praxi to znamená, že např. proti konkrétnímu územnímu plánu jakékoli obce může podat například správní žalobu kterýkoli občan, bez ohledu na to, zda je jejím obyvatelem, či nikoliv. Dosavadní tříletá lhůta pro podání správní žaloby dávala stěžovatelům možnost zpochybňování územního plánu obce po dobu i několika let, což je nepříjemné nejen pro obec, ale i pro všechny stavebníky v ní. Zkrácení lhůty by mělo přinést stabilnější prostředí a větší právní jistotu pro starosty i občany nebo firmy, které chtějí v obci stavět. Celkově lze předpokládat, že tyto kroky budou mít i pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu.
Dalšími důležitými koncepčními změnami na úseku územního plánování je prodloužení lhůt pro úplnou aktualizaci územně analytických podkladů. Její cyklus bude prodloužen ze dvou na čtyři roky a větší důraz bude kladen na průběžné aktualizace. Dále bude mimo jiné umožněno využití údajů o území pro veškeré činnosti veřejné správy.
Orgány územního plánování budou nově zodpovídat za koordinaci území a záměrů v něm plánovaných. Za tímto účelem budou vydávat závazná stanoviska orgánu územního plánování z hlediska souladu záměru s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací. Dále pak také z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Nově budou totiž v jednom území rozhodovat a stavby umísťovat různé stavební úřady od ministerstev až po stavební úřady v obcích. Jelikož je území jen jedno, je nutné zajistit koordinaci záměrů.
Jednou z dalších již zmiňovaných změn je zveřejnění úplného znění územně plánovací dokumentace, jež je nově podmínkou nabytí účinnosti její aktualizace nebo změny. Skutečnost, že se po několika změnách stala územně plánovací dokumentace nepřehlednou, díky čemuž bylo velice sporné, podle jakého právního stavu se vlastně rozhoduje, bylo nutné tento stav řešit.
Změna se dotkne také územní studie, kterou si bude moci nechat zpracovat a uhradit žadatel/investor sám, ovšem pokud dodrží schválené zadání. Zadání i schválení možnosti využití této územní studie však bude i nadále ponecháno orgánu územního plánování, aby řešení nebylo navrženo v rozporu s veřejnými zájmy.
Územní rozhodování a stavební řád
Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dojde ke spojení dvou hlavních řízení v podobě propojení územního a stavebního řízení. Výsledkem bude vydání jednoho povolení. Z toho vyplývá, že oproti dnešnímu stavu bude výhodou pouze jedno odvolání a pouze jedna správní žaloba. A kdo bude oprávněn vést společné řízení konkrétních staveb?
U obecných staveb bude kompetentní obecný stavební úřad. Pro stavby pozemních komunikací bude příslušný k vedení společného řízení silniční správní úřad, tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, nebo Ministerstvo dopravy. Pro stavby drah povede společné řízení příslušný drážní úřad. Vodoprávnímu úřadu budou náležet stavby vodních děl. Do tohoto okruhu patří obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad. Pro vybrané energetické stavby bude oprávněný pro vedení společného řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Novela stavebního zákona i nadále zachovává současnou právní úpravu samostatného územního řízení a samostatného stavebního řízení. Investor si bude moci vybrat. Buď si zvolí cestu samostatného postupu, nebo požádá o vydání jednoho – společného povolení. Co by mělo podle novely přispět ke zrychlení, zefektivnění přípravy a realizaci staveb, je zavedení územního a společného řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Tento postup spočívá v tom, že do územního a společného řízení bude integrován dnes samostatný postup posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko příslušného posuzujícího úřadu, tzn. krajského úřadu, nebo Ministerstva životního prostředí, nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až během daného řízení.
Čtěte také v Odpadovém fórum č.11/2017:
Autor: Ing. Karla Šlechtová
Zdroj: Odpadové fórum 11/2017