Dohoda ADR

Mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí upravuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – Dohoda ADR. Znění Dohody ADR bylo vyhlášeno MZV již v roce 1987 pod č. 64/1987 Sb. Česká republika ji ratifikovala po svém vzniku v roce 1993 a od téhož roku tak platí i pro vnitrostátní přepravu na území ČR.  Podstatnou částí dokumentu jsou přílohy A a B, které představují konkrétní pravidla pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, včetně klasifikace nebezpečných věcí, značení, používání obalů, používání cisteren, postupů před odesláním, používání dopravních prostředků (včetně nakládky a vykládky) atd. Tyto přílohy se každé dva roky  novelizují (vždy v lichý rok).

Povinnosti vyplývající z Dohody ADR musely být provázány a zakotveny v legislativě ČR, což bylo učiněno zákonem o silniční dopravě, který řeší mj. definici nebezpečných věcí a vymezuje základní povinnosti jednotlivých účastníků přepravy - odesílatele, dopravce a příjemce.

Je potřeba zdůraznit, že každý článek přepravy nebezpečných věcí má své povinnosti, nejenom dopravce, ale i osoba předávající nebezpečné věci a osoba provádějící vykládku. Odesílatel tak musí zajistit, aby dopravce obdržel nebezpečné věci s řádně vyplněnými průvodními doklady a ve schválených obalech s předepsaným značením. Musí zajistit proškolení ostatních osob podílejících se na přepravě a ustanovit bezpečnostního poradce.

Osoba zajišťující vykládku nebezpečných věcí (příjemce) musí stejně jako odesílatel proškolit ostatní osoby podílející se na této přepravě a ustanovit bezpečnostního poradce.

Nejširší spektrum povinností však připadá na samotného dopravce, který může převzít nebezpečné věci pouze do způsobilého dopravního prostředku vybaveného předepsanými doklady a výbavou, označeného bezpečnostními značkami. Musí zajistit proškolení osádky dopravního prostředku a ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí. Garantuje přítomnost řádně vyplněných průvodních dokladů přepravovaného zboží a dodržení povinností při nakládce, vykládce, manipulaci, zajištění nákladu, vč. zabránění úniku látek nebo poškození přepravovaných věcí.

Co si mnoho firem neuvědomuje, a jak z výše uvedeného vyplývá, je skutečnost, že společnost, která se podílí na balení, nakládce, plnění nebo vykládce nebezpečných věcí, je jedním z článků silniční přepravy nebezpečných věcí a je i ona povinna ustanovit bezpečnostního poradce v ADR. Tato osoba je pak odpovědná za pomoc při zabránění rizikům při přepravě, a to s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí. Hlavním úkolem s ohledem k výše uvedenému je usnadnit podniku provádět činnosti v souladu s platnými předpisy.

Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, čehož dosáhne složením zkoušky po absolvování příslušného školení.

Jsou však i situace, kdy se lze přepravě v režimu ADR vyhnout. Dle správného zařazení přepravované nebezpečné věci se dále odvíjí jednotlivé povinnosti a náročnost samotné přepravy. Za určitých podmínek lze přepravu nebezpečných věcí zcela vyjmout z ADR, popř. ji lze provádět v tzv. podlimitním množství, tedy s  úlevami z povinností z ADR.

Jiné podmínky se vztahují na fyzické osoby a jiné na podnikatelské subjekty. Některé látky jsou zcela vyjmuty z Dohody ADR, např. přepravované nádoby o objemu 60 l hořlavé kapaliny, resp. 240 l kapaliny na dopravní jednotku, fyzickými osobami pro vlastní potřebu.

Jiné látky jsou vyňaté částečně, jedná se o tzv. podlimitní množství, které se odvíjí od přepravní kategorie uvedené u jednotlivých látek a směsí. Každá kategorie má stanoveno nejvyšší povolené celkové množství nebezpečné věci na jednu dopravní jednotku, tedy maximální množství, které je tzv. podlimitní. V současné době je zařazeno do jednotlivých přepravních kategorií cca 3000 látek a směsí, které jsou jednoznačně identifikovány charakteristickým čtyřčíslím tzv. UN kódem. Soupis všech UN kódů je součástí Dohody ADR.

Návodem jak začít s přepravou nebezpečných věcí by mělo být uvědomění si, kdo přepravu realizuje, co a v jakém množství. A pozor pod samostatnými UN kódy lze najít i nebezpečné odpady, které se ve smyslu Dohody ADR řadí mezi nebezpečné věci.

Specifickou agendou je  tak přeprava nebezpečných odpadů, která se řídí legislativou na úseku odpadového hospodářství a částečně i Dohodou ADR. Novinkou v této oblasti je elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, které se řídí ustanovením § 40 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Ohlášena prostřednictvím systému ISPOP, resp. SEPNO = systém evidence přepravy nebezpečných odpadů, musí být každá přeprava NO před jejím zahájením, a to i za podmínky, že množství přepravované látky, v tomto případě odpadů, nedosahuje limitu stanoveného dle Dohody ADR.

Je třeba si uvědomit, že jedno nenahrazuje druhé. Platí tedy, že přepravovaná látka musí být vybavena doklady dle ADR (osvědčení o školení řidiče, přepravní doklad, písemné pokyny apod.) a stejně tak doklady dle zákona o odpadech (doklad obsahující údaje v rozsahu přílohy č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb. – ohlašovací list pro přepravu NO po území ČR).

Pokud potřebujete znát odpovědi na otázky, které aktuálně řešíte a my jsme je zde neuvedli, neváhejte využít služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí pro řádné plnění legislativních povinností v oblasti jednotlivých složek životního prostředí. Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se spolu s námi. Více najdete na: https://www.inisoft.cz/skoleni.

Autor: Ing. Jitka Lochovská, INISOFT s.r.o.