Do roku 2030 by měl mít CNG/LNG v ČR asi 10 % podíl

Dnešní podíl CNG na veškeré spotřebě paliv pro dopravu v ČR činí jen asi 0,27 procenta. Do roku 2030, kdy by mělo být v ČR více než 300 stanic, by měl mít CNG asi deseti procentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot v ČR. V roce 2030-2040 by pak mohlo po českých silnicích jezdit více než 300 000 vozidel na zemní plyn. Jeho roční spotřeba by se měla pohybovat mezi 600 až 700 miliony metrů krychlových.

• Podíl CNG na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě v ČR činil v roce 2013 jen 0,27 procenta

• Do roku 2030, kdy by mělo být v ČR více než 300 stanic, by měl mít CNG v ČR asi 10 procentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě

• Cena nafty a benzinu by se musela pohybovat pod 20 korun, aby se cena klasických PHM srovnala ceně CNG

• Od 1. ledna 2015 do konce roku 2017 činí spotřební daň na CNG již 0,72 Kč/m³

Již téměř před 10 lety (11. května 2005) schválila vláda svým usnesením „Program podpory alternativních paliv v dopravě – zemní plyn“ na jehož základě byla uzavřena Dobrovolná dohoda plynárenských společností a ČR. Tímto usnesením vláda rozhodla o využití zemního plynu v dopravě v ČR s cílem nahradit do roku 2020 minimálně 10 procent celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě zemním plynem. Podle dat MPO dnešní podíl CNG na celkové spotřebě paliv pro dopravu činil v roce 2013 jen 0,27 procenta. „Do roku 2030, kdy by mělo být v ČR více než 300 stanic, by měl mít CNG/LNG asi deseti procentní podíl na celkové spotřebě pohonných hmot v ČR. V roce 2030-2040 by mohlo po českých silnicích jezdit kolem 300 000 vozidel na zemní plyn. Jeho roční spotřeba by se měla pohybovat mezi 600 až 700 miliony metrů krychlových," řekl Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). V Česku loni činila spotřeba CNG 29,9 milionů metrů krychlových, meziročně již druhý rok po sobě to bylo o dalších 36 procent více.

Poslední měsíce sice klesla cena ropy, ale vozy na CNG se stále vyplatí „Rozdíl mezi cenou nafty nebo benzinu a CNG je stále výrazný. Cena nafty a benzinu by se musela pohybovat pod 20 korun, aby se cena klasických PHM srovnala ceně CNG, protože provoz vozidel na CNG vychází navíc levněji, vozy mají také nulovou silniční daň atd.,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „V posledních letech se navíc rozdíl v ceně naopak spíše zvětšoval ve prospěch zemního plynu. Cena CNG je přitom dlouhodobě stabilní, za posledních 7 let se zvýšila pouze o cca 2-4 koruny za kubík zejména v důsledku zvýšení spotřební daně,“ dodává Jiří Šimek z ČPS. Kromě toho mají CNG vozidla i jiné výhody - vykazují také i sníženou hladinu hluku, jsou z hlediska paliva bezpečnější než vozy na benzin, mají největší dojezdovou vzdálenost ze všech vozů, nikdy nemůžete natankovat nekvalitní palivo a CNG nelze z vozidla ani zcizit, … a mnoho dalších předností, díky kterým je o ně v současné době velký zájem,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Od 1. ledna 2015 do konce roku 2017 činí spotřební daň na CNG již 0,72 Kč/m3 (+ DPH). „Spotřební daň na CNG je u nás stanovena do roku 2020. Byli bychom rádi, aby daňové zvýhodnění, alespoň na nejnižší hranici dovolující směrnice EU, zůstalo zachováno,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Spotřební daň je nepřímá daň, pomocí které stát reguluje cenu a poptávku určitých komodit na trhu, které považuje za vhodné pro jednotlivce i společnost. „EU schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2 o 40 procent a vozy na CNG mají o 25 až 30 procent méně CO2, podporovat zemní plyn pro dopravu je tedy to nejjednodušší, jak tyto emise snížit,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Podle SDA podíl všech aut jezdících i na jiná paliva než naftu či benzin stoupl v ČR za rok 2014 dvou a půl násobně. „CNG má ale dnes z alternativních paliv nejvíce vyřešených problémů dávno za sebou, jako je cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezdová vzdálenost, úlevy na spotřební i silniční dani aj.,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

„My jsme jako petrolejářská společnost Benzina vsadili na plyn. I když bude dominance fosilních paliv, CNG bude dvojkou a v roce 2030 na českém trhu bude mít podíl odhadem 15 procent,“ řekl Václav Loula, ředitel pro jakost ze společnosti Benzina. „Automobilky musí plnit přísné emisní předpisy a CNG velice dobře vyhovuje z pohledu spalin,“ dodal Loula. „Fandíme CNG, ale nechte nám ještě trochu těch fosilních paliv do roku 2030,“ řekl s humorem zástupcům plynárenství Václav Loula.

K obměně velké části vozů v ČR musí nezbytně dojít. Přestárlá vozidla v ČR (starší 20 let) tvoří přibližně 1/4 vozového parku. Podle údajů TŰV SŰD činí průměrný věk osobních automobilů v EU 8,3 roku, v ČR ale dokonce 14,2 roku. Tato přestárlá vozidla sice mají velmi malý proběh kilometrů (cca 6 procent z předpokládaného celkového proběhu všech osobních automobilů), ale imitují 40 procent nebezpečných škodlivin (oxid uhelnatý, uhlovodíky, oxidy dusíku apod.), jimiž je zatěžováno ovzduší v ČR. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (z roku 2011) byl například v hlavním městě ČR Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo[a]pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 činil dokonce 95 procent.

Navíc automobilové benziny, používané v osobních automobilech, znečišťují ovzduší dokonce ještě před tím, než jsou v motoru spáleny, protože při všech manipulacích se z benzinu odpařují nejtěkavější složky. „S tím, jak se ve městech a dálnicích zavádějí nízkoemisní zóny a dražší známky, je koupě vozidla na CNG nejlepší volbou, protože splňují ty nejpřísnější normy, opět ušetříte a nebudete mít žádná omezení,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. I Německo plánuje vyšší dálniční známku pro vozidla s naftovým pohonem, protože vnímají spaliny naftových motorů jako velký problém.

Podle Zprávy o životním prostředí ČR 2013 (schválené vládou v listopadu 2014) třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro suspendované částice frakce PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo[a]pyrenu. „Koncentrace benzo[a]pyrenu, který se nachází v automobilových výfukových plynech, jsou dlouhodobě překračovány u 60 procent populace ČR. Benzo[a]pyren je silně karcinogenní. Představuje nejvýznamnější riziko znečištěným ovzduším u nás. A největší zátěž benzo[a]pyrenu ve velkých městech způsobuje právě doprava,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Dnes, 21. ledna, je mimo jiné na pořadu jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) EU projednávání návrhu směrnice Evropského parlamentu (EP) a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES. Směrnice EP a Rady 2001/81/ES stanovila pro každý členský stát roční národní emisní stropy pro emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), nemethanických těkavých organických látek (NMVOC) a amoniaku (NH3), kterých bylo zapotřebí dosáhnout do roku 2010. Cílem těchto stropů bylo snížit znečištění ovzduší a jeho negativní dopad na zdraví občanů a životní prostředí a splnit mezinárodní závazky vyplývající pro EU z Göteborského protokolu. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 došlo k revizi Göteborského protokolu a k zakotvení nových emisních stropů, nyní se právní předpisy EU slaďují s těmito novými mezinárodními závazky. Návrhem nové směrnice se ruší směrnice 2001/81/ES a nahrazuje se systém národních emisních stropů pro látky znečišťující ovzduší, které tato směrnice stanovila. Národní emisní stropy pro SO2, NOX, NMVOC a NH3 stanovené směrnicí 2001/81/ES pro období od roku 2010 však budou platit až do roku 2020. Zároveň se stanoví nové národní závazky ke snížení emisí SO2, NOX, NMVOC, NH3, jemných prachových částic (PM2,5) a methanu (CH4), které se použijí od roku 2020, respektive 2030 a průběžné úrovně emisí pro tyto znečišťující látky do roku 2025.