Diskuze o možnosti srovnání podmínek při kácení v ochranném pásmu se dala opět do pohybu

Jak jsme Vás informovali v březnu letošního roku pan poslanec Kott se svým pozměňovacím návrhem k zákonu o ochraně přírody a krajiny snaží srovnat postavení vodohospodářské infrastruktury vůči ostatním „síťařům“. Tedy alespoň z pohledu možnosti kácení dřevin v ochranném pásmu stanoveném zákonem.

V současné době jsou, na rozdíl od plynařů či energetiků, vodohospodáři odsouzeni k dlouhé diskuzi a čekání na rozhodnutí, zda mohou či nemohou kácet. Nikoliv však kácet jen tak, ale v situaci, kterou vyhodnotili jako problematickou a hrozící havárií. V mnoha případech se sice snaží využít možnosti bezvýkopových technologií, ale jsou situace, které prostě tuto eventualitu nepřipouští. Oblast vodního hospodářství je tedy podle všeho jedinou oblastí veřejných síťových služeb, která nemá zákonnou možnost řešit v rámci stanoveného ochranného pásma odstranění dřevin bez administrativně náročného řízení.

Města a obce jsou z více jak 91 % vlastníky veřejných vodovodů a kanalizací a tudíž argument, že nastane škoda pro obce je zavádějící. Je zcela racionální a plně v zájmu obcí a měst hájit možnost trvalého a bezproblémového přístupu k této infrastruktuře ve vybraných místech jejich ochranných pásem, a to zejména tam, kde existuje reálné riziko havárie s následkem přerušení dodávek pitné vody či odkanalizování. Není jasné, z čeho vyplývá často zmiňovaná obava, že by navržený institut měl být ze strany měst a obcí (ať již provoz zajišťují samostatně, prostřednictvím svazků či provozovatele) zneužíván a měl by hrozit katastrofický scénář úbytku 85 % stromořadí. Co však stojí za úvahu, zda při upřednostňování ochrany zeleně na úkor zajištění plynulého provozu strategické infrastruktury nemůže docházet k porušování principu péče řádného hospodáře. Odpůrci uvedené změny si možná (záměrně) neuvědomují, že v extrémních případech může nefunkčnost vodohospodářské infrastruktury až ohrožovat lidské životy (např. dialyzační jednotka v nemocnici), v případě narušení kanalizační stoky pak k významně ohrožovat životní prostředí.

Poněkud překvapeně jsme sledovali průběh projednání pozměňovacího návrhu na výboru pro životní prostředí po 2. čtení. Je minimálně nestandardní přizvat na takovou debatu (i když online) pouze představitele „zelených organizací“ bez toho, aby v rámci vyváženosti argumentů zazněly argumenty také z tábora vlastníků či provozovatelů vodovodů a kanalizací. Možná i z důvodu jednostranné obhajoby nakonec výbor nedoporučil plénu schválení pozměňovacího návrhu. Uvidíme tedy jak ono 3. čtení dopadne. Zda zvítězí logika a selský rozum, a nebo fake news.

Zdroj / autor:

www.prumyslovaekologie.cz / Pavel Mohrmann

Mohlo by vás zajímat:

Věstník MŽP: Nová metodika k povolování kácení dřevin mimo les a další pokyny