Digitální zálohování? Nevyzkoušené, drahé a neefektivní řešení, jaké svět ještě neviděl

Zákon o zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v České republice zamíří v dohledné době ke schválení na vládu. Zálohování funguje již v 16 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout opravdové cirkularity cenných materiálů a zabránit tomu, aby se z PETu a hliníku stával odpad. Zastánci současného systému třídění, převážně spojení s odpadovým byznysem, se tuto změnu snaží zastavit. Aktuálně se pokoušejí prosazovat takzvaný digitální zálohový systém, který však není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený, má mnoho nedostatků a reálně by neměl žádný pozitivní efekt.

Diskutovaný systém takzvaných „digitálních záloh“ by měl fungovat na základě individualizovaných QR kódů pro každý nápojový obal. Jen samotná výroba etiket by výrazně zpomalila výrobní linky a zvýšila nákladovost výroby nápojů, která by se musela projevit na jejich cenách. Následně by se kódy musely ve všech fázích skenovat, tedy při distribuci výrobcem, při naskladnění prodejcem i při samotném nákupu spotřebitelem. V poslední fázi by spotřebitelé, vybaveni chytrým telefonem s aplikací nebo speciálním ručním skenerem, vraceli obaly do „digitalizovaných“ žlutých kontejnerů opatřených QR kódem a při vrácení každého obalu by museli načíst jak obal, tak kontejner.

„Největší problém takzvaného digitálního zálohování je fakt, že jde jen o současný systém třídění nalakovaný narůžovo, ve kterém se materiály vesměs třídí ručně, málo se recyklují a obaly končí na jedné hromadě často na skládce nebo ve spalovně. Jde pouze o chiméru, která doposud nikde nefunguje a všechny pokusy doposud dopadly neúspěšně a jen potvrdily praktickou neproveditelnost této myšlenky. Digitální zálohy vůbec nezajistí cirkularitu, tedy opakované využití materiálu pro stejný účel, což je hlavním přínosem a cílem zálohového systému všude v Evropě: z PET lahví vyrábět opět PET lahve a z plechovek znovu plechovky,“ varuje Kristýna Havligerová, manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

„Tento systém by navíc výrazně zvýšil náklady na výrobu nápojů, jelikož by výrobci byli nuceni na každý obal natisknout unikátní kód. V Česku se přitom na trh ročně dostane přibližně 1,65 miliard PET lahví a 820 milionů plechovek. Dle odhadů by to mohlo současné výrobní linky zpomalit na polovinu, u plechovek až na třetinu,“ dodává.

Odborníci se shodují na tom, že by systém nebyl dostatečně efektivní, a nejen spotřebitelům by přinesl starosti navíc. Digitální kódy by nijak nezměnily současný netransparentní systém třídění, ve kterém je většina obalů tříděna ručně s nízkou efektivitou a rizikem kontaminace. To potvrdil i Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v INCIEN: „Systém tzv. digitálních záloh je pro použití k zálohování nápojových obalů zcela nevhodný. Oproti osvědčenému systému záloh, který funguje ve většině zemí EU, nedokáže systém digitálních záloh zajistit čistotu sebraných nápojových obalů, nezabrání litteringu, navíc je méně uživatelsky přívětivý a náchylný k poruchám a podvodům. V porovnání se systémem záloh navrženým MŽP se v systému digitálních záloh ztrácí hlavní výhody zálohování a nevýhody pro spotřebitele jsou větší.“

Rizika podvodů i vyloučení spotřebitelů

Digitální zálohy využívající miliardy různých kódů rovněž nemají dostatečně propracované zabezpečení a kontrolu, bylo by tak velmi jednoduché systém zneužít a připravit spotřebitele o zálohy. „Méně poctiví zákazníci by mohli v obchodě pouze naskenovat unikátní kódy nápojů, které si následně nekoupí a ani nevrátí, a dostat za ně zálohu, kterou v první řadě nezaplatili. Opravdoví zákazníci by tak o své peníze přišli,“ komentuje Kristýna Havligerová.

Další překážkou systému jsou i vysoké technologické požadavky, které by mohly vyloučit některé uživatele. Účast v systému vyžaduje chytrý telefon, ovládání aplikací a internetové připojení. Statistiky ukazují, že 18 % Čechů  nemá chytrý telefon, což ztěžuje univerzální dostupnost sytému. Alternativa v podobě speciálních skenerů vyvolává otázky ohledně toho, kdo zaplatí za jejich pořízení. Digitální zálohy tak vyloučí ty nejzranitelnější skupiny obyvatel včetně seniorů a osob s nízkými příjmy.

S debatovaným systémem se pojí i velké bezpečnostní hrozby. „Navrhovaný digitální systém sbírá osobní data, jako je nákupní chování občanů a jejich pohyb, zároveň má přístup k bankovnímu účtu. Bez zajištěné ochrany těchto údajů mnoho lidí z obav ztráty soukromí nebude chtít systém používat,“ doplňuje manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

Digitální zálohový systém nefunguje nikde na světě

Neúčinnost digitálního zálohového systému je patrná z toho, že nebyl zaveden v žádné zemi, a to i přes různá pilotní testování. Testy proběhly v různých částech Velké Británie, v Irsku, v Srbsku nebo sousedním Rakousku, ve všech případech bylo od projektu následně odstoupeno a tyto země se zaměřily na osvědčený zálohový systém s vracením obalů do obchodů.

„Všechny pokusy zahrnovaly pouze malé množství obalů i domácností. Například experiment v Irsku se týkal jen 200 domácností a ve Walesu pouze 263 domácností, z nichž každá dostala šest lahví. Velmi omezený testovací vzorek byl také v Belgii, konkrétně 100 tisíc nápojových obalů, tedy množství, které se v Česku prodá přibližně za 20 minut. Všechny piloty se navíc zaměřily pouze na zkušenosti spotřebitelů, nikoliv na dopad na celkový systém recyklace nebo proveditelnost v dalších fázích procesu. Často zahrnovaly ruční lepení kódů na obaly,“ uzavírá Kristýna Havligerová.

Dokument ke stažení:

Final_RELOOP_Factsheet_Digitální zálohový systém.pdf (1392192)