Designem proti odpadu

Průmyslový odpad je celosvětový problém. Zatímco odborníci na nakládání s odpadem hledají optimální technologická řešení, designéři bojují svým důvtipem a kreativitou. Mezi nimi je firma Contiqua v čele s Jindřichem Fialkou. A právě tohoto bojovníka se nám podařilo získat na konferenci PVO 2016.

Když slyšíte slovní spojení „zpracování průmyslových odpadů“, napadne vás cokoliv, ale rozhodně ne designové studio. „Děláme věci z bordelu,“ usmívá se šestadvacetiletý mladík jménem Jindřich Fialka z pódia ostravské konference TED. Heslo konference „myšlenky, které stojí za šíření“ by mohlo sloužit jako heslo firmy Contiqua, jejímž zakladatelem Jindřich je. V základě firmy leží dvě myšlenky. Dělat hezké věci z odpadu – zachraňovat materiály, které by jinak někdo zlikvidoval – a tvořit věci s příběhem. Jindřich a jeho tým designérů proto spolupracují s velkými výrobci aut, oblečení, nábytku, dopravních značek a navrhují nové produkty tak, aby využili to, co výrobci už využít neumí.

 „Celý život jsem chtěl něco tvořit, něco, na co si můžeš sáhnout, co za mnou nebo za námi zůstane. Bavil mě design, bavila mě kreativita a bavilo mě hledat inovativní řešení ve využívání materiálů, což je přesně tohle. Za Contiquou stojí dvě motivace: zaprvé věcí z odpadu, což má smysl, a za druhé děláme věci s příběhem. A ty dvě motivace jsou pro mě úplně rovnocenné. U některých produktů převažuje příběh, u jiných zase ekologie,“ vysvětluje Jindřich.

Contiqua funguje jako velký organizmus, rozprostírající se po celé republice i za její hranice. Srdce firmy – tým o třech lidech v čele s Jindřichem – leží v Praze, ovšem partnerské výrobce má firma po celé republice: sklo foukají v Novém Boru, elektroniku dělají v Brně, titan ve Valašském Meziříčí a tak dále. Své produkty navrhují s globálními firmami a pro globální firmy jako Skanska nebo 3M. Skrz ně se práce studia dostává i za hranice Evropy. Vloni Contiqua dodávala světla na světovou výstavu EXPO 2015 v Miláně.

Co je materiál?

Otázka definice materiálu je stejně náročná jako otázka definice odpadu. Materiálem se může stát vše, co disponuje potřebnými kvalitami pro určitý výrobek. Po nalezení té správné kombinace vlastností zbývá pouze počkat, až se začne plýtvat v průběhu průmyslové výroby.

Důvod, proč je firma materiálově zaměřena na průmyslový odpad, je jednoduchý. Materiály získané jako zbytky z průmyslové výroby mají o hodně vyšší kvalitu, než ty, co by se našly v komunálním odpadu. Předpokladem vzniku kvalitního výrobku je totiž kvalitní materiál.

V prvopočátcích Jindřich oslovil a navštívil více než dvacet firem, od nichž získal vzorky více než stovky zbytkových materiálů od „palet přes plastové odřezky z výroby aut až po technické tkaniny z oděvního průmyslu“. „Objevil jsem třeba lidi, kteří dělají kabelky z plachet kamionů nebo šperky z vyřazených zbraní. Jenže všichni mají značku postavenou na jednom konkrétním materiálu, takže nemůžou začít jednoduše tvořit něco nového," popisuje začátky Jindřich.

Průmyslový odpad nabízí široké spektrum rozmanitých materiálů a je ho neuvěřitelné množství. Kromě toho průmyslový odpad tvoří velké procento z celkové produkce odpadu v ČR, designéři si skutečně mají z čeho vybrat. Contiqua disponuje rozsáhlou databází zbytkových materiálů z několika firem. Jejich databáze dnes čítá kolem 200 materiálů k tvorbě nových designových kousků. Počet materiálů v seznamu i partnerů, kteří je poskytují, stále roste. „Máme zkušenosti s klasickými i těmi nejpodivnějšími surovinami a baví nás to. Naše budoucnost se ale začíná ubírat i jinudy, směrem k technologiím a internetu věcí,“ říká mladý vizionář.

S cílem sledovat aktuální dění ve vývoji materiálů firma aktivně spolupracuje s mezinárodní knihovnou materiálů MatériO, což je další unikátní projekt. Knihovna materiálů slouží jako styčná plocha mezi tvůrčími obory, jako jsou architektura, design, móda, výtvarná umění, a vědou a výzkumem, ale také mezi výrobci materiálů a jejich uživateli. Materiály, které jsou něčím zajímavé, ať už to je některá jejich technická vlastnost, vzhled, technologie výroby nebo třeba ekologický přínos.

Světlo

Světlo je samostatnou kapitolou v tvorbě studia. Je jednou ze základních podmínek života na Zemi. I pro Contiqua světlo znamenalo velký vývojový krok. V roce 2015 ve spolupráci se společností 3M Contiqua vymyslela, jak najít nové využití pro odřezky odrazného materiálu, které vznikají při výrobě dopravního značení. Během výroby značek se spotřebuje jen něco přes 80 procent materiálu. Zbytek cenných reflexních plastů, do kterých se značky vykrajují, se bez užitku vyhodí. Recyklovat je by totiž bylo příliš náročné. Takto se zrodilo „Nekonečné světlo“ (Infinite light), které rozzářilo výstavu EXPO 2015 v Miláně. Třímetrová svítidla organických tvarů Infinite Light byla prvním produktem značky. Ve výsledku využití reflexních fólií při výrobě dopravního značení vzrostla z 85 na 96 %. „Když jsem se dozvěděl, že Expo bude v Miláně, což není tak daleko, a byla by to pro nás úžasná příležitost, rychle jsem nastudoval koncept české expozice. Oslovil jsem Ondru Chybíka, jednoho z architektů českého pavilonu, a shodli jsme se, že naše světla barevně i kompozičně zapadají, jak do konceptu stavby, tak i do jednoho z tematických sdělení, jímž je ekologie a voda. Naší prezentaci ovšem museli ještě posvětit další lidé, jako je například Maxim Velčovský, který je kreativním ředitelem pavilonu. Naštěstí se všechno podařilo,“ vzpomíná Jindřich. Díky kolekci svítidel se Contiqua dostala do finále řady soutěží jako 10 Innovative products in EU, Česká inovace a Vodafone nápad roku.

Zachrání design svět?

Designové zpracování zachrání před osudem odpadu pouze zlomek materiálů z jejich celkového množství. Má to potom vůbec smysl? „Naším cílem nikdy nebylo zachránit svět od odpadu,“ říká Jindřich. Důležité je podle něj získat mediální pozornost, upozornit na množství odpadu vznikajícího už během výroby. Firmám chybí nejen materiálová optimalizace primární výroby, ale i sekundární nápady, jak odpadu předcházet. Chybí tu zkrátka hlavy designérů.

„Umíme navrhnout řešení, které by v původním procesu nikdy nevzniklo,“ vytyčuje svou přednost mladý designér. „Firmu na výrobu dopravních značek nenapadne z ničeho nic dělat ze zbylých reflexních fólií designová svítidla. Nemají na to technologie, know-how, ani zákazníky. Nemají ani komu by je ukázali, kdyby je náhodou vytvořili. My jsme dokázali přijít s myšlenkou, světla navrhnout, certifikovat a dostat na EXPO do Milána.“

Společnost již má za sebou řádu úspěšných projektů. Kromě výše zmíněné kolekce světel Contiqua má zkušenost s velkým počtem rozmanitých materiálů. Na rozdíl od většiny společností věnujících se designovému zpracování odpadu Contiqua se neomezuje pouze na jeden druh surovin. V roce 2014 Contiqua zažila spolupráci s renomovanou rakouskou značkou Wiesner Hager, která se zabývá zařizováním kancelářských objektů. Kožené sedačky je první, co člověka napadne, když si představuje luxusní kancelář. Ovšem kde je výroba, tam jsou odpady. Contiqua za pomocí Mili Havrlantové navrhla kolekci luxusních vizitkářů, peněženek a obalů na telefon ze zbytku kůže. V roce 2014 se firmě podařilo zpracovat 450 kg zbytkového materiálů, které by jinak bylo spáleno nebo šlo na skládku.

Spolupráce s Petrofem je příběh sám o sobě. Společnost Petrof existuje už víc než 150 let, má svou vlastní vývojovou laboratoř a vlastní lesy. Legendární klavíry Petrof se vyrábějí z vysoce kvalitních stopadesátiletých evropských buků a smrků. Kde jinde by člověk hledal dřevo s příběhem? Při složitém výrobním postupu vznikají malé odřezky vysoce kvalitního materiálu. Contiqua se v spolupráci s výtvarnicí Lucií Houdkovou tyto možnosti ujalo a vytvořilo kolekci náušnic s celkovým počtem 300 kusů. Stejně jako klavíry i náušnice mají své unikátní sériové číslo. Metafora proměny hudebního dřeva „pro uši“ na dřevo „do uší“ je tu zpečetěna v podobě jedinečného šperku ve tvaru kapek, jejichž lesku bylo docíleno pomocí nanotechnologické úpravy povrchu. Náušnice z klavírů byly představeny na řadě českých designových akcí a sklidily úspěch i v zahraničí. To vedlo mimo jiné k navázání spolupráce firmy s festivalem Struny podzimu.

Zapomenout na všechna omezení

Činnost firmy by kdekdo pojmenoval „upcyklační“. V definici upcyklingu na Wikipedii se dočtete, že se jedná o “proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty lepších kvalit“. „Je to z mého pohledu nonsens. Až na vzácné výjimky je snížení kvality materiálů nevratné a to, že z nich uděláte jiný produkt, na tom nic nemění. Víte, proč jsou palety z toho dřeva, z jakého jsou? Je to materiál tak mizerné kvality, že už se na nic jiného nehodil, tak z něj udělali aspoň tu paletu. Nikdy neměl potenciál stát se dobrým produktem, proto mi celý trend paletového nábytku přijde absurdní,“ vyjadřuje se k tématu Jindřich. Vzápětí dodá: „Tím neříkám nic proti Paletkám, vím, že pečlivě vybírají své dřevo, aby právě do téhle pasti nespadli. V principu ale platí, že kvalitu produktu určuje mj. kvalita materiálů. Začněte s mizernými materiály, skončíte s mizerným produktem.“

Poslední otázka, která redakci trápí, je nejdůležitější. Co je tajemstvím dobrého designu? „Aby člověk dělal skutečně dobrý design, potřebuje v první fázi zapomenout úplně na všechna omezení a fungující řešení a navrhovat opravdu od nuly,“ prozrazuje Jindřich. Před očima se nám znovu promítá mladík se zasněným pohledem ptající se publika: „Baví vás to? Mě jo!“

Nenechte si ujít:

Zdroj: Odpadové fórum č. 6/2016

Autor: Kristina Veinbender