Desatero moderního odpadového hospodářství pro lepší recyklaci a méně skládek

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb představují Desatero moderního odpadového hospodářství – soubor opatření, která zajistí účinnější recyklaci a separaci odpadu a zároveň povedou ke snížení jeho množství na skládkách. Zástupci českého odpadového hospodářství zároveň apelují na zákonodárce, aby změny v české odpadové legislativě činili pouze na základě systémového vládního návrhu s otevřeným veřejným připomínkováním.

Desatero vyjadřuje postoj více než 90 % firem, které se v České republice zabývají odpadovým hospodářstvím. Plně podporuje cíle Evropské unie usilující o redukci skládkování směsných komunálních odpadů a posilující roli třídění. Coby členská země Evropské unie by Česká republika měla v roce 2030 (případně 2035) separovat a recyklovat 65 % komunálních odpadů. Na skládky by mělo být v roce 2030 (2035) odkládáno maximálně 10 % odpadů. Navrhovaná opatření mohou zajistit, aby Česká republika cíle splnila.

Firmy působící v odpadovém hospodářství navrhují dále zefektivnit sběrný systém na třídění odpadu do barevných popelnic, umožnit fungování třídicích linek, a také vytvořit lepší podmínky pro odbyt recyklovaných materiálů a výrobků. „Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, podpořit také konkrétními činy. Recyklované produkty by měly být daňově zvýhodněny a také by měly mít své místo ve veřejných zakázkách a nákupech státu. Velmi dobře se mohou uplatnit například při výrobě protihlukových bariér, které lemují dálnice,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Zároveň se odpadové firmy spolu s obcemi a městy staví proti navrhovanému čtyřnásobnému zvyšování poplatku za skládkování, který platí obce a města. Zdražení ano, ale v rozumné míře. Poplatek za skládku se za posledních osm let nezvýšil, a přesto míra skládkování odpadu v České republice od roku 2009 každoročně klesá. Ke čtyřnásobnému zvýšení poplatku, které opakovaně prosazují zastánci spalování odpadů, není žádný důvod. „Jsme pro jeho mírné navýšení. Případný nárůst poplatků však musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a musí odpovídat evropskému cíli omezení skládkování. EU podporuje třídění a recyklaci, podporu spaloven odmítla. Separace a recyklace čtyřnásobné zdražení nepotřebují. Pro obce, města a peněženky občanů je Evropou doporučovaná cesta levnější a dává větší smysl,“ uvádí Petr Havelka.

Čtěte také:

Jak může stát podpořit recyklaci? Firmy navrhly odpadové desatero (24.1.2018, iDNES.cz)

Dopis odpadového sektoru na obce a města (23.1.2018)

Obce odmítají zvýšení poplatků za odpad (19.1.2018)

Hnutí Duha vyzvalo ministra Brabce ke zvýšení poplatků za skládkování odpadů (18.1.2018)

DESATERO MODERNÍHO ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb plně podporují cíle Evropské unie, které usilují o redukci skládkování komunálních odpadů a posilují roli třídění. Jmenované subjekty reprezentují téměř 90 % trhu služeb nakládání s komunálními odpady v České republice. Coby členská země Evropské unie by měla Česká republika v roce 2030 (případně 2035) recyklovat a separovat 65 % komunálních odpadů. Na skládky by mělo být v roce 2030 (2035) odkládáno maximálně 10 % odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb přicházejí jako první s uceleným souborem opatření, která zajistí, že Česká republika dokáže splnit cíle navrhované v evropském balíčku oběhového hospodářství. Mezi tato opatření patří:

1. Četnější a lépe dostupné popelnice na tříděný odpad. Abychom dosáhli vyšší míry třídění a úbytku směsného komunálního odpadu, je potřeba zlepšit primární separaci u původců. Přimět lidi více třídit přitom není tak těžké. Praxe firem ukázala, že dostane-li rodinný dům vlastní popelnici na plast, papír a biologický odpad, jím vyprodukované množství směsného komunálního odpadu může klesnout až o polovinu.
2. Daňové zvýhodnění recyklovaných materiálů a výrobků z odpadů. Účinnou cestou, jak posílit materiálové využití odpadů, je nastavit nižší DPH nebo menší zatížení ceny práce v recyklačním průmyslu. Tato opatření doporučuje i Evropská komise.
3. Upřednostnění recyklovaných výrobků ve veřejných zakázkách. Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, také podpořit činy. Při hromadných nákupech pro státní správu, výstavbě dálnic i dalších veřejných zakázkách by měly mít přednost recyklované výrobky nebo materiály.
4. Rovný přístup, technologická neutralita, tržní prostředí. Česká legislativa nesmí podléhat tlaku silných lobbistických skupin – není možné zvýhodnit jednu technologii (např. spalovny) před ostatními (třídění, recyklace) účelovým nastavením povinností v zákoně. (Výjimku představují skládky, které mají být zákonem omezeny.) Chceme-li se vyhnout opakování trpké zkušenosti s fotovoltaikou, technologické přístupy si musejí být v legislativě rovny a volně mezi sebou soutěžit, a to v intencích evropské hierarchie nakládání s odpady.
5. Zpracování odpadu na třídicích linkách. Technologické třídění směsného komunálního odpadu je významným krokem na cestě k budoucnosti, v níž bude skládkování hrát minimální roli. Směsný odpad stále obsahuje řadu surovin pro možné materiálové využití a také energii. Naopak inertní a nevyužitelné složky mají být vytříděny a odstraněny.
6. Povinné třídění biologického odpadu. Separace biologicky rozložitelného odpadu (BRKO) do speciálních hnědých popelnic se postupně zavádí v řadě obcí, což je velmi pozitivní. Důsledné třídění BRKO umožní lepší využití odpadů k výrobě kompostu nebo bioplynu a také povede ke snížení objemu směsného odpadu ukládaného na skládky či spalovaného ve spalovnách.
7. Rozvoj výroby a využití paliv z vytříděných odpadů po vzoru EU. Co nemůže být po separaci na třídicí lince materiálově využito, může posloužit jako palivo odpovídající evropské normě. Tato paliva mohou být v souladu s legislativou EU využívána v cementárnách, teplárnách či elektrárnách. Na skládku patří pouze odpad, který se nehodí k výrobě dalšího materiálu ani nemá energetický potenciál.
8. Stabilnější právní prostředí pro trh s palivy z odpadů. Česká republika na rozdíl od Rakouska, Německa nebo Itálie postrádá vyhlášku k palivům z odpadů, která je předpokladem úspěšného rozvoje trhu s touto komoditou. Paliva z odpadů je potřeba, podobně jako v jiných státech, vyrábět také z části materiálově nevyužitelného směsného odpadu. Přispěje to k vyššímu energetickému využití odpadů.
9. Lepší legislativa pro provoz třídicích linek. Mají-li v České republice fungovat technologie na třídění odpadů a výrobu paliv z odpadů, je nutné upravit vyhlášku 294/2005 Sb. Ta v současné době de facto nutí provozovatele linek, aby vozili do spalovny i zbytkový nevyužitelný odpad po vytřídění, který prakticky nehoří. Naopak směsné odpady bez jakékoli úpravy je možno nově volně skládkovat. To je podle nás závažná chyba a je třeba ji opravit. Parametr výhřevnosti by měl být nastaven na 6 MJ/kg ve standardním vzorku odpadu, nikoliv v sušině. Následně by se v ČR postavila řada třídicích linek, což by vedlo k redukci odpadů ukládaných na skládky a k důkladnějšímu vytěžení využitelných složek směsného odpadu.
10. Navýšení skládkovacího poplatku ano, ovšem nikoli dle potřeb spaloven, ale úměrně dle objektivní potřeby ke splnění Evropského cíle k omezení skládkování. Vývoj českého odpadového hospodářství od roku 2009 ukazuje, že evropský cíl ohledně omezení skládkování na 10 % k roku 2030/35 může Česká republika splnit při zachování stávajícího trendu. Výše poplatku od roku 2009 nevzrostla, a přesto objem komunálního odpadu odloženého na skládky každoročně klesá. Ke čtyřnásobnému zvýšení poplatku, které navrhují zastánci spalování odpadů, proto není objektivní důvod. Jsme pro mírné navýšení poplatku, kdy nárůst musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a nesmí neúměrně zvýšit cenu, kterou za svoz a zpracování odpadů platí obce či občané.