Daň za členství v Evropské unii

Schválením euronovely nám vyvstala povinnost vypracovat Program předcházení vzniku odpadů. Spolek pro péči o životní prostředí proto uspořádal Kabinet odpadů, který proběhl 28.11.2013 v prostorách Ministerstva životního prostředí. O tomto právě chystaném programu mluvili ředitel odboru odpadů Ing. Bc. Jan Maršák, PhD., referentka oddělení koncepcí a technologií Ing. Marie Vorlíčková, CSc. a vedoucí oddělení koncepcí a technologií Ing. Martina Mračková.

Euronovela zákona o odpadech u nás nabyla účinnosti už v roce 2010, avšak jednání s partnery a příprava podkladů k vypracování zmíněného programu začaly až o dva roky později. O tom, do jaké míry za to může opožděná příručka evropské komise a do jaké míry neustálé personální změny na MŽP, nebudeme polemizovat. Podstatné je, do jaké míry bude přínosem pro naše odpadové hospodářství, a zdali vůbec ho dovede nasměrovat podle svých cílů.

Program předcházení vzniku odpadů v kostce

Program se v první řadě zabývá důkladnou analýzou současné situace. Tedy legislativními mantinely a toky odpadů. Mnohé nemile překvapilo, že jich pro sledování rozlišuje šest (komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpad z potravin, výrobky na konci životnosti, stavební odpad a textilní odpad).

Dále si program určuje konkrétní cíle, kterých chce dosáhnout. Popisuje jeden hlavní a 13 dílčích cílů. Od informativních úloh přes zapojení státní správy i neziskového sektoru až po vytvoření vhodných tržních a legislativních podmínek.

Cíle tohoto programu budou přeneseny do Programu odpadového hospodářství ČR podle § 42 zákona 185/2011. Měl by tedy sloužit jako nosný dokument pro státní i soukromou sféru. Na druhou stranu nevylučuje, že si například obce či firmy vytvoří v souladu s ním vlastní plán předcházení vzniku odpadů podle svých individuálních možností a potřeb.

Uvedení do praxe

Co se týče státní správy, nejsou úředníci příliš spokojeni s vyhlídkami na uplatnění tohoto programu. Nebude totiž přímo ukotven v zákoně, tudíž není nijak vymahatelný. Zákon sice stanovuje předcházení vzniku odpadů jako nejvyšší prioritu, avšak praxe ukazuje, že tomu lze v našich tržních podmínkách velice těžko dostát. Jak by tedy mohl pomoci dokument, jehož cíle nejsou povinné?

Narážíme zde také na problém motivace občanů, jejichž produkce odpadu začíná u nakupování produktů, které brzy vypoví svoji službu a stávají se odpadem. Státní správě by velice pomohlo, kdyby program své motivační a osvětové cíle rozšířil také o zajištění těchto potřeb. Na druhou stranu ale není možné, aby MŽP toto plně zajistilo. Jak by ostatně mohlo stoprocentně regulovat trh z hlediska dovozu i tuzemské výroby, aby zde bylo nemožné koupit například relativně levnou pračku, která nevydrží déle, než rok?

Odpovědní pracovníci tohoto programu kladou důraz na pozitivní ekonomický dopad na soukromou sféru. Podnikatelé se však odpadům snažili a snaží předcházet z finančních důvodů, tudíž by pro ně program nebyl velký problém ani velký přínos, i kdyby měl své paragrafové znění či kdyby naopak vůbec nebyl.

Budoucnost dokumentu

Není tajemstvím, že nejeden program, vytvořený MŽP záhy po jeho vydání kamsi zmizel a už o něm nebylo slechu. Pravda je, že při takové fluktuaci odpovědných úředníků se nese i změna ve strategii a současní zaměstnanci mnohdy ani nemohou nést zodpovědnost za nedodržení plánů jejich předchůdců.

Garantem dodržení tohoto plánu je ale jeho nezbytnost pro splnění požadavků Evropské unie, takže budeme doufat, že Program předcházení vzniku odpadů jen tak nespadne do spodního šuplíku. Plnění jeho cílů samozřejmě nebude možné najednou, ale podle Ing.Marie Mračkové, udá tento dokument jasný směr českému odpadovému hospodářství.

Co je bez debat

Mnoho úředníků se obává, že program nebude plnit jejich očekávání a že jim v praxi nijak nepomůže. Vyvíjí se tak tlak, na odpovědné postavy z Ministerstva životního prostředí, které jsou terčem všech kritik. Na jedné straně barikády jsou úředníci a podnikatelé, kteří jsou zklamaní z toho, že jim MŽP příliš nepomáhá a věnuje se tvorbě neefektivního programu. Na druhé straně jsou tvůrci programu z ministerstva, kteří teprve nedávno naskočili do rozjetého vlaku a musí plnit povinnosti vůči České republice i nařízením EU. Těžko zde ukazovat prstem na konkrétní viníky současné situace. Co je ovšem nad slunce jasné, je to, že „Tento program je povinnost, vyplývající z členství v Evropské unii a my ho musíme vypracovat, ať chceme nebo ne“, říká ředitel odboru odpadů, pan Jan Maršák.

Autor: Anna Soldatova (CEMC)