ČSÚ: Česko vyniká v ekologickém zemědělství

Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát. Ve čtvrtek to oznámila na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země Živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová.

„Výměra zemědělské půdy se kontinuálně snižuje. Od roku 2000 do loňska jí ubylo téměř 148 tisíc ha. Aktuálně činí 3,46 miliónu ha. Počet farem se téměř nezměnil. Ubylo ale fyzických osob, které v zemědělství podnikají, zatímco počet právnických osob se zvýšil, a to o 10,5 %,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ.

Pokračuje úbytek zemědělských pracovníků. Započal už na začátku 90. let. Mezi lety 2000 a 2016 klesl jejich počet v zemědělském sektoru o více než 40 tisíc. Výrazně se mění věková struktura pracujících: podíl mladších 44 let se snížil ze 48,0 % na 40,4 %, zatímco podíl starších 55 let vzrostl z 13,5 % na 36,1 %.

Podíl vlastní půdy ve srovnání s půdou pronajatou vzrůstá. Ze 7,6 % v roce 2000 se vloni zvýšil na 26,9 %. U podnikajících fyzických osob se dokonce blíží jedné polovině. Přesto je nízký v porovnání s unijním průměrem, který podle posledních dat za rok 2013 dosahuje 51,5 %.

Oproti roku 2000 ubylo především orné půdy, a to o 267,4 tisíc ha, tedy o 9,8 %. Výrazně se snížily výměry chmelnic. Vzrostly naopak plochy vinic a trvalých travních porostů. V rámci osevních ploch jednotlivých plodin se zvětšily především výměry kukuřice a řepky, kdežto ploch osetých ječmenem, plodinami sklízenými na zeleno nebo pšenicí ubylo. Ve sledovaném období také pokračovala redukce chovů skotu, prasat a drůbeže. Na druhou stranu vzrostly početní stavy ovcí, koz a koní.

Od roku 2000 se významně zvýšilo zastoupení ekologicky hospodařících farem. „Jejich počet stoupl sedminásobně a výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila třiapůlkrát. Nejčastějšími ekologicky pěstovanými kulturami jsou trvalé travní porosty následované ovocnými sady a léčivými a kořeninovými rostlinami,“ řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímáme v Evropské unii druhé místo, hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří nám čtvrtá pozice.

Ve srovnání s Evropskou unií má Česko podle dat za rok 2013 mnohem větší zemědělská hospodářství. Jejich průměrná velikost je 133 ha. Průměr za členské státy je přitom 16,1 ha. V tuzemsku je zároveň nejvyšší podíl zemědělských subjektů s výměrami nad 500 ha. Výrazně vyšší oproti ostatním unijním zemím je u nás i podíl zemědělců z řad právnických osob. Dosahuje 11,0 %, což je o 8,3 procentního bodu víc než v EU28.

Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.

Detailní výsledky Strukturálního šetření v zemědělství 2016 naleznete v nové publikaci ČSÚ - ZDE