ČPS: Národní akční plán energetické účinnosti se týká také domácností

Dnes projedná vláda Národní akční plán energetické účinnosti. Český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti (EED), byl vyčíslen na 48 PJ. Mimo jiné se týká i domácností, které mají zajistit během příštích 6 let 29 procent úspor na energiích. To přestavuje i výměnu starých neekologických a energeticky málo účinných kotlů. Vysoce efektivní využití paliva dokážou spotřebiče na ekologický zemní plyn. 62 procent domácností ze všech již dnes využívá zemní plyn. Podle Českého plynárenského svazu (ČPS), aby se ČR vyhnula překračování imisních limitů, nejméně 400 tisíc domácností spalujících uhlí by mělo být do roku 2020 převedeno na jiná paliva, a to převážně na zemní plyn. Zemní plyn je perspektivní ekologické palivo, jeho světové zásoby jsou nejméně na 150 až 200 let.

Podle ČSÚ bylo v roce 2013 v ČR 4 282 439 domácností. 2,65 milionů domácností, tedy 61,75 procent ze všech, již dnes v ČR využívá pro topení nebo ohřev vody ekologický zemní plyn.

Česká republika v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE) uvádí rovnoměrný náběh úspor do roku 2020, což znamená, že při rovnoměrném rozložení úspor mezi lety 2014 a2020 a cíli 47,94 PJ nových úspor dosáhne celkových úspor 191,80 PJ a každý rok 6,85 PJ nových úspor. Jedním z energeticky úsporných opatření, vyplývajících ze směrnice, pro domácnosti jsou programy Zelená úsporám a programy na výměnu kotlů. Většina kotlů na tuhá paliva musí být vyměněna do roku 2022 také kvůli novele zákona o ochraně ovzduší. Spadají totiž převážně do první nebo druhé emisní třídy, což znamená, že nesplňují přísnější kritéria pro ochranu okolního prostředí. 1. srpna byla vyhlášena již 6. výzva pro podávání žádostí na výměnu neekologických kotlů v Moravskoslezském kraji (MSK). Celková suma na výměnu kotlů jen v MSK už dosáhne výše 280 milionů korun.

„Všechny vynaložené prostředky i na moderní kondenzační plynové kotle se jednoznačně výhodně navrátí a úspory energie mají skutečně pozitivní přínos,“ dodává Jan Ruml.

„U zemního plynu, v protikladu k ostatním nosičům energie, se jeho spalováním uvolňuje daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální nebo nulové.Ve srovnání s hnědým uhlím se při spalování zemního plynu uvolňuje pouze 50 procent emisí CO2, 60 procent ve srovnání s černým uhlím a 75 procent v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti plynových spotřebičů v porovnání s ostatními palivy je ale snížení CO2 ještě vyšší. Jsou to technologie, které mají budoucnost,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „U investic do vysoce účinných plynových kotlů se nejedná jen o šetření výdajů za energie a ochranu životního prostředí, ale také o lepší kvalitu ovzduší kolem nás, které má velký vliv na zdraví všech,“ dodává Jiří Šimek.„Zásoby zemního plynu jsou prokazatelné nejméně na 150 až 200 let a ekologické parametry zemního plynu jsou jednoznačně nejlepší, navíc se jedná o vysoce efektivní využití paliva,“ dodává Jan Ruml.

S přijetím Lisabonské smlouvy získala energetická politika zakotvení ve smlouvě. Konkrétně čl. 194 udává za cíl členských států podporovat energetickou účinnost a úspory energie. Do listopadu 2014 by měl být v ČR aktualizován v pořadí již třetí NAPEE. Tento plán popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie. V jednotlivých kapitolách Národního akčního plánu energetické účinnosti je obsaženo konkrétní rozdělení ustanovení směrnic do 3 zákonů (energetického, o hospodaření energií a o podporovaných zdrojích).

„I v aktualizaci Státní energetické koncepce je zapracován obecný tlak na snižování emisí produkovaných sektorem energetiky a tlak na zvyšování účinnosti a úspor jak na straně výroby, tak na straně spotřeby v hospodářství i domácnostech. Je hned po vyváženém mixu zdrojů energie druhou strategickou prioritou ASEK,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS.

V článku 7 stanovuje směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti závazný cíl v oblasti dosažení úspory na konečné spotřebě energie do roku 2020, odpovídající dosahovaným novým úsporám ve výši 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům.

Podle ČSÚ z roku 2011 je v ČR je celkem 1 554 794 rodinných domů, ve kterých je 1 896 931 bytů s celkovou plochou 194 957 505m². Dále je v ČR 211 252 bytových domů.

Zdroj: ČPS