Co přinesla konference Šetrné budovy 2017

Nezbytnost dlouhodobého strategického plánování výstavby, uvažování o životním cyklu budov primárně s ohledem na člověka a jeho měnící se potřeby, nutnost ochlazování měst, potřeba revitalizací staveb a využívání brownfieldů v rámci smart cities – nejen k těmto závěrům dospěl v pořadí již 6. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2017 pod taktovkou České rady pro šetrné budovy. Více než dvacítka významných zahraničních a domácích řečníků se za účasti téměř tří stovek hostů zaměřila na vize a trendy budoucího vývoje ve vztahu k architektuře, udržitelnosti a automatizaci budov, hospodaření s vodou, cirkulární ekonomice, využívání brownfieldů, problematice chytrých měst či tvorbě zdravého a komfortního vnitřního prostředí.

„Jsme rádi, že se konferenci podařilo vyvolat obsáhlou diskuzi o množství důležitých témat zásadních pro budoucí vývoj a směřování naší společnosti. Budovy jsou zde v první řadě pro člověka a tomu by měl odpovídat i způsob, jakým jsou koncipovány. Životní cyklus budov a udržitelnost jsou tak klíčovými aspekty, na které se stavebnictví a přidružené obory musí zaměřit, abychom vytvořili co nejkvalitnější prostředí pro náš život a život budoucích generací,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Vedle hledání udržitelných způsobů výstavby a nakládání se zdroji je podle odborníků nutné věnovat zvýšenou pozornost i revitalizaci stávajících budov a využívání brownfieldů, tedy oblastí ležících ladem přímo v centrech měst. Právě jejich oživení může podle Davida Labardina ze společnosti VCES pomoci minimalizovat dopad na oblasti tzv. greenfieldů. Zelených ploch v České republice totiž podle Libora Musila z firmy LIKO-S v důsledku rozpínající se betonové zástavby na perifériích měst ubývá, a to rychlostí až 10 hektarů orné půdy denně, což je plocha 2,5 krát větší než je pražské Václavské náměstí. Zajímavé závěry přinesla konference také o stavu vnitřního prostředí ve školách, které se na jaře zapojily do pilotního projektu Rady. Po instalaci řady opatření podzimní kontrolní měření ukázala, že se prostředí výrazně zlepšilo ve všech parametrech (výměna vzduchu, akustika a osvětlení) a žáci se tak učí v příjemnějším a především zdravějším prostředí. Inspirací bylo i představení architektonického a technického řešení historicky první tuzemské nemocnice v pasivním energetickém standardu, kterou v Olomouci realizuje podle návrhu architekta Adama Rujbra společnost Peikko Group.

Člověk na prvním místě

Konference ukázala, že inovace z kosmického výzkumu a přípravy vesmírných obydlí mohou být velkou inspirací při výstavbě šetrných budov na Zemi. Své vize a zkušenosti představil hlavní řečník, vesmírný architekt Ondřej Doule. „Udržitelnost je při projektování vesmírných obydlí číslem dvě hned po bezpečnosti. Proto je inspirace pozemské architektury tou vesmírnou nasnadě. U šetrných budov na Zemi se často bavíme o technologiích. I ty jsou mnohdy inspirovány vesmírnou technologií: například fotovoltaické panely se uplatnily v prvních vesmírných satelitech a trvalo několik desítek let, než se prosadily do šetrné architektury na Zemi. Totéž lze říci o senzorech či tepelných izolacích. Vedle technologií je ale neméně důležité, jakým způsobem člověk budovu užívá, jak prostor vnímá a jak na něj reaguje. Chytré budovy musí být v interakci s člověkem a musí se přizpůsobit jeho potřebám. Budoucí pozemská architektura a výstavba by tak neměly být jen otázkou ekonomie, ekologie a pokročilých technologií, ale měly by se soustředit hlavně na člověka a na jeho kognitivní a sociální pohodu v budovách, které obývá,“ objasnil provázanost obou sfér spolupracovník NASA Doule.

Životní cyklus budov – klíčová úloha plánování a návrhu

Inspiraci vesmírnými řešeními ocenil Martin Hardenfels ze společnosti WAGO: „Vesmírná obydlí jsou pro ta pozemská inspirativní zejména v tom, že je potřeba vždy vše velmi důkladně promyslet a připravit již při jejich projektování. Každá chyba by se totiž při jejich pozdějším využití vymstila. To platí i v případě šetrných budov, kde všechna řešení včetně automatizace, která dnes zahrnuje řadu aspektů od řízení osvětlení až po tepelný komfort, musí být natolik chytrá, aby se jejich přínos a hodnota promítly nejen do stavebních nákladů, ale do celého životního cyklu budov.“

Při navrhování, výstavbě i následné správě objektů budou stále více pomáhat digitální technologie. Jak poukázal Josef Žák ze společnosti Skanska, generálního partnera konference, stavebnictví patří k nejméně digitalizovaným odvětvím. „Proto dnes dochází k prudkému rozvoji v této oblasti. Stále více firem využívá či se plánuje v brzké době zaměřit na automatizaci, robotizaci, analýzu metadat či používání informačního modelu budovy, tzv. BIM. Tento digitální 3D model stavby, který obsahuje také komplexní otevřenou databázi informací o objektu, usnadňuje výměnu informací mezi jednotlivými profesemi, efektivnější a rychlejší procesy a navíc správu dat o budově během celého jejího životního cyklu.“

O nutnosti dlouhodobých a komplexních řešení hovořil i Henrik Davidsson, Senior Vice President Operational Efficiency společnosti Skanska, a představil svou vizi pro polovinu tohoto století: „Udržitelnost je pro budoucí vývoj zcela zásadní. Postupnými kroky bychom se rádi přiblížili k tomu, aby byl klimaticky neutrální celý hodnotový řetězec stavebnictví – od výroby materiálů přes samostatnou výstavbu a provoz budov až po jejich případnou demolici.“

Šetřeme se zdroji a hledejme alternativy

Z hlediska budoucí udržitelnosti je nutné se zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů energie a hledání alternativních způsobů nakládání s nimi. „Země Unie v současné době produkují 800 milionů tun stavebního a demoličního odpadu ročně, přičemž pouze 50 % z něj se následně recykluje. Do budoucna proto musíme opustit tzv. lineární ekonomiku, která nepočítá s opětovným využitím těchto materiálů, a zaměřit se na cirkulární ekonomiku. Tím ušetřime potřebné zdroje a energii,“ zdůraznil na konferenci Jean-Pierre Pigeolet z firmy Knauf Insulation.

V oblasti hospodaření s vodou lze například efektivně zadržovat a dále využívat dešťovou vodu pomocí zelených střech a fasád. Ty navíc pomohou obnovit přirozené absorpční plochy potřebné k ochlazení prostředí – teplotu fasády dokážou snížit až o 30 °C. Směrem úspor a hledání alternativ pro zajištění co největší udržitelnosti budov se postupně vydává společnost IKEA. „Důležité je pro nás vést a inspirovat k šetrným řešením nejen naše zákazníky, ale celý obor stavebnictví. Zaměřujeme se proto na postupnou transformaci našich budov a prodejen po celém světě. Snažíme se využívat různých obnovitelných zdrojů energie a technologií, od instalace fotovoltaických panelů na střechách přes recyklaci odpadů až po nakládání s šedou a dešťovou vodou. Počáteční investice jsou sice vyšší, ale z dlouhodobého hlediska zaručují návratnost v podobě přidané hodnoty pro člověka a jeho okolí,“ vysvětlila Nicole Erdmann ze společnosti IKEA. „Konference ukázala, že tzv. Vize Nula o energetické soběstačnosti budov, kterou Rada považuje pro šetrné stavebnictví v Česku za zásadní, již není vzdálenou utopií, ale proměňuje se v realitu. Navíc se šetrná výstavba a udržitelnost postupně stávají životním stylem. Do budoucna bychom se měli řídit heslem, že čím lepší budou budovy, tím lepší bude i naše společnost jako celek,“ uzavřel konferenci Tomáš Andrejsek, předseda představenstva Rady.

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace napříč oborem šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Její misí je podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí, zvyšující kvalitu života. Rada má v současné době 75 členů.