Co můžeme očekávat od směrnice o nefinančním reportingu?

Zdá se, že nic podstatného, o jejím přispění k dosažení udržitelného hospodářství lze oprávněně pochybovat. Směrnice je kandidátem zařadit se mezi mnoho dalších evropských směrnic, které přežívají jen proto, že bruselští úředníci nad nimi drží ochrannou ruku. Zdá se však, že radost a uspokojení z ní mohou mít zase jen ti, kteří z ní budou profitovat.

Bližší informace jsme se dověděli na Konferenci CSR Vize 2015 – státy a firmy s podtitulem Nefinanční reporting: Nástroj pro posílení udržitelného a odpovědného podnikání. Konferenci pořádaly minulý týden Economia a Rady vlády pro udržitelný rozvoj a ​Byznys​u​ pro společnost pod záštitou Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Při této příležitosti zástupci MF a MPO informovali o způsobu rozpracování směrnice EP a Rady 2014/95/EU ze dne 22.10.2014 o uvádění nefinančních informací některými velkými podniky a skupinami. Cílem opatření je, podle k této příležitosti vydané publikace a některých přednášejících, měřit, sledovat a řídit výkonnost podniků a jejich dopad na společnost a dosáhnout tak změny vedoucí k udržitelnému hospodářství a to cestou dlouhodobé ziskovosti, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

Tato novinka se týká společností důležitých z hlediska veřejného zájmu, tj. vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti a nebo svým statutem. Konkrétně do této kategorie spadají veřejně obchodovatelné společnosti nad 500 zaměstnanců, s bilanční sumou vyšší než 20 mil. eur a jejichž čistý zisk přesáhne 40 mil. eur.

Podle vydané publikace se směrnice v EU týká 6 000 organizací, přičemž zástupkyně Svazu průmyslu a dopravy předpokládá, že v ČR to bude cca 30 organizací. Je důležité rovněž podotknout, že směrnice musí být transponována do 6.12.2016, přičemž EK nejpozději do téhož termínu musí připravit nezávazné pokyny.

Zajímavé je, že se směrnice nemá týkat státem ovládaných podniků, u kterých bych předpokládal, že by měly jít příkladem! Za zásadní považuji, že jde o snahu prosadit dobrovolný nástroj v podobě nefinančního reportingu jako nástroj vynucený - povinný.

Vzhledem k rozsahu organizací, které jsou směrnicí postiženy, se dá říci, že nejde o významný počin, dokonce lze pochybovat o záměru, co lze tímto krokem změnit! Pokud se pozorně podíváme, kterých organizací se směrnice v podmínkách ČR týká, zjistíme, že se jedná především o banky, pojišťovny, vč. zdravotních, a zřejmě jen několika skutečně průmyslových organizací. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy by měl tuto domněnku teprve potvrdit.

Pravdou je, že velké společnosti mohou strhnout malé a střední podniky k větší otevřenosti a ochotě sdílet nefinanční informace a díky tomu řídit své organizace k udržitelnému hospodářství, ale stane se tak? V praxi přežívá jen vše co má racionální základ, tím může být např. konkurenční výhoda. Budeme si tedy muset počkat na další ekonomickou krizi, zda se nefinanční reporting rozšíří na dobrovolné bázi.

Konference je pro mne důkazem, že přesun Rady vlády pro udržitelný rozvoj pod křídla Úřadu vlády, jak tomu kdysi v minulosti bylo, přináší své plody. My, kteří jsme postiženi praxí (což je dnes nežádoucí kvalifikace) budeme doufat v plody pro společnost přínosné.

Na konec bych rád všechny, co se zajímají o problematiku dobrovolných nástrojů, pozval do Brna, kde při příležitosti Strojírenského veletrhu a veletrhu ENVITECH 2015 se koná ve dnech 17. a 18. září 2015 mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ - více ZDE. 

Ing. Jiří Študent, st. CEMC