Co je nutné vědět při nakládání a ohlašování kalů z ČOV

Na základě častých dotazů od našich zákazníků při vyplňování ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady bychom rádi v tomto článku zodpověděli otázku, jak nakládat a postupovat při ohlašování upravených i neupravených kalů z ČOV.

Nejprve je nutné vědět, co je to „upravený kal“ a co je myšleno „použitím kalu“. Z definice zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. (dále zákon) z § 32 vyplývá, že upraveným kalem je takový kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem. A pod použitím kalu je nutno si představit zapracování kalu do půdy.

Pokud provozovatel ČOV neprovádí úpravu kalu sám, je povinen předat kaly přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů provozovateli zařízení na úpravu kalů. Dle zákona tedy platí, že neupravený kal se musí předat do zařízení na úpravu kalů. V případě upravených kalů musí provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů vytvořit program použití kalů. Upravené kaly lze předat pouze osobě (zemědělci) uvedené v programu použití kalů nebo provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona. Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je povinen předat upravené kaly zemědělci uvedeném v programu použití kalů. Upravené kaly nesmí být míšeny s jinými upravenými kaly ani s jinými odpady.

Dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., lze kaly z ČOV zařazené pod k. č. 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod, včetně případů, kdy se jedná o odpad kategorie O/N, materiálově využít v zařízení kompostárny, samozřejmě za podmínek uvedených v provozním řádu a za předpokladu, že bude provedena kontrola účinnosti hygienizace dle tabulky č. 5. 4 přílohy č. 5 této vyhlášky (Salmonella, termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky). Kontrola z hlediska účinnosti hygienizace je povinností zařízení na úpravu odpadů.

Dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady platí, že provozovatele ČOV a provozovatelé zařízení na úpravu kalů, přikládají v případě využití kalů na zemědělské půdě, k ročnímu hlášení o produkci odpadů údaje o složení kalů (List č. 3 Údaje o složení kalu 19 08 05).

Pokud se však jedná o zařízení ke sběru, využití nebo odstranění kalů neurčených k použití na zemědělskou půdu (zařízení dle § 14 odst. 1 zákona), a toto zařízení má oprávnění přijímat hygienizovaný nebo nehygienizovaný kal (např. zařízení ke sběru a výkupu odpadů, kompostárna, bioplynová stanice, spalovna apod.), pak se na Listu č. 3 nevyplňuje ani údaj o sušině.

Zemědělec, který přebírá upravené kaly dle programu použití kalů, musí jako zařízení dle § 14 odst. 2 zákona o odpadech prostřednictvím ISPOP podat Hlášení údajů o zařízení (příloha č. 22 vyhlášky 383/2001 Sb.).

Pro samotné nakládání s upravenými kaly je neméně důležitá vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na ZPF, která mj. stanoví lhůty pro nakládání s kaly na ZPF. Upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy – pokud je překročena tato lhůta, musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití. Upravené kaly mohou být umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím a nejpozději do 48 hodin od rozprostření kalů na půdní blok musí být kaly zapraveny do půdy.

Monitoring kalů v případě použití na zemědělské půdě se provádí dle příloh č. 3 až 5 této vyhlášky. Stejně tak se musí realizovat odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“). Tyto monitoringy zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů.

Program použití kalů

Jak už bylo uvedeno výše, musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů, a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat. Zpracovává jej provozovatel ČOV, resp. provozovatel zařízení na úpravu kalů.

V přechodných ustanoveních vyhlášky č. 437/2016 Sb. byly zohledněny níže uvedené technologie a použití kalů schválené před účinností této vyhlášky (1. 1. 2017).

• Provozovatel ČOV a zařízení na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky, provede ověření účinnosti technologie úpravy kalů podle § 10 do 31. prosince 2019.
• Technologie úpravy kalů v ČOV a zařízeních na úpravu kalů, které v posledních 24 měsících přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky produkovaly pouze upravené kaly kategorie I (koliformní bakterie, enterokoky <10³, Salmonella = negativní nález) podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., se považují ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky za ověřené.
• Technologie úpravy kalů v ČOV a zařízeních na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky a které produkují upravené kaly a splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedených v příloze č. 4 nebo příloze č. 7 v četnosti podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, se do 31. prosince 2019 považují za ověřené.
• Provozovatel zařízení na použití kalů byl povinen ohlásit provoz zařízení podle přílohy č. 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. listopadu 2017. Provozovatel ČOV musí předat kal pouze oprávněné osobě s přiděleným IČZ .
• Do 30. dubna 2017 nemusely být kaly použity, uloženy nebo skladovány v souladu s vyhláškou č. 437/2016 Sb., pokud bylo jejich použití, uložení nebo skladování v souladu s vyhláškou č. 382/2001 Sb. a v souladu s programem použití kalů zpracovaným přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 437/2016 Sb.

Vyhláška č. 437/2016 Sb. rovněž upravila List č. 3 formuláře hlášení o produkci odpadů přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Pokud předává provozovatel ČOV kal do zařízení na použití upravených kalů = zařízení na využití odpadů podle § 14 odst. 2 zákona = zemědělská půda, pak musí být součástí hlášení za odpady, podávaném na formuláři přílohy č. 20, i údaje o všech ukazatelích, nejenom % sušiny. 

Závěrem

Pro řádné nakládání s kaly z ČOV je nutné znát, zda v ČOV dochází k úpravě kalu, resp. k hygienizaci.

V případě, že nedochází k úpravě, musí být kal předán pouze provozovateli zařízení na úpravu kalů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. V tomto případě provozovatel ČOV ohlašuje produkci odpadů dle Přílohy č. 20 – Hlášení o produkci a nakládání s odpady, vč. Listu č. 3, kde uvede pouze údaj o % sušině kalů. Pokud se však jedná o zařízení ke sběru, využití nebo odstranění kalů neurčených k použití na zemědělskou půdu, pak se na Listu č. 3 nevyplňuje ani údaj o sušině.

Pokud potřebujete v této problematice poradit, kontaktujte naše oddělení odborného poradenství, ve kterém Vám rádi pomůžeme www.inisoft.cz/poradenstvi.

Jitka Lochovská a Petr Grusman
společnost INISOFT s.r.o.