Více času na podstatné

Poslanci propustili Pařížskou dohodu do dalšího čtení

11.07.2017 19:38

Dne 27. června 2017 byla zahájena 59. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dle návrhu programu se budou poslanci už tentýž den zabývat novelou stavebního zákona vrácenou Senátem. Následující den čeká na poslance druhé čtení novely zákona o vodách a novely zákona o ochraně ovzduší. Poslanci by měli také projednávat Pařížskou klimatickou dohodu a to konkrétně  11. července.

 

 

 

Aktuality z jednání:

11.7.:

Pařížská dohoda: Poslanecká sněmovna dnes projednala Pařížskou dohodu v prvním čtení. Dohodu následně projedná zahraniční výbor a výbor pro životní prostředí. Lhůta byla na projednání ve výborech zkrácena na 30 dnů. Připomínáme, že projednávání dohody bylo v minulosti čtyřikrát přerušeno. K samotné ratifikaci Pařížské dohody v Poslanecké sněmovně lze tedy očekávat na příští schůzi (druhé čtení) v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.

Ovzduší/voda: Druhé čtení novely zákona o ochraně ovzduší respektive novely zákony o vodách je nově naplánovano na zítra 12. července (středa) jako 8. resp. 9 bod v programu v 15.30 hodin

 

10.7.:

Pařížská dohoda: Pařížskou klimatickou dohodu by měla do české legislativy ratifikovat ještě dosluhující Poslanecká sněmovna. Podle kabinetu Bohuslava Sobotky jde o důležité téma, proto je přijetí dohody zařazeno na úterý (Út 11. 7., 3. bod). V dolní komoře čeká dokument na projednání od loňského podzimu. Část opozice by mohla sáhnout k obstrukcím – třeba ODS razí postoj, že by měla ekologický závazek schvalovat až nová sněmovna. Koalice ale počítá i s možností přijmout dokument na mimořádné schůzi. Předmětem debat ohledně dokumentu je mimo jiné závaznost a důsledky dohody, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Česká republika se navíc řadí k posledním zemím v Evropě, které dokument ještě neratifikovaly. Ve sněmovně na to přitom čeká už od 5. října 2016.

 
29.6.:

Karpaty: Poslanecká sněmovna se vyslovila pro udělení souhlasu k ratifikaci Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /sněmovní tisk 731/. Cílem Protokolu je posílit a usnadnit spolupráci smluvních stran v oblasti rozvoje udržitelné nákladní a osobní dopravy a související infrastruktury v Karpatech, a tím přispět k udržitelnému rozvoji regionu, a zároveň eliminovat, minimalizovat a v nutných případech také zmírňovat a kompenzovat negativní environmentální a socioekonomické vlivy rozvoje dopravy a související infrastruktury.

 

28.6.:

Ovzduší/voda: Jednání poslanecké sněmovny bylo dnes odpoledne přerušeno do druhého dne těsně před projednáváním druhého čtení novely zákona o ochraně ovzduší respektive novely zákony o vodách. O dalším vývoji Vás budeme informovat.

 

27.6.:

Stavební zákon: Poslanecká sněmovna dnes odmítla pozměňovací návrhy senátu k novele stavebního zákona. Poslanci setrvali na svém znění novely zákona, které schválili ve třetím čtení začátkem dubna. Novela stavebního zákona, která má podle předkladatele zjednodušit a zrychlit povolovací řízení nyní, dostane nyní k posouzení prezident.

Schválená novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Umožní také na pouhé stavební ohlášení postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy, dosud se smí jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.

Předloha novelizuje čtyři desítky souvisejících zákonů. Zasahuje i o zákona o urychlení výstavby infrastruktury, kde stanovuje, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí.

Novela vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona.

Stavebním firmám naopak vadí, že ze zákona vypadl pozměňovací návrh, který měl umožnit rychlejší vyvlastnění pozemků u strategicky významných dopravních staveb. Návrh na takzvanou předběžnou držbu zkoušel prosadit poslanec Martin Kolovratník (ANO). Tento nástroj měl umožnit začít stavět dálnici na vyvlastněném pozemku ještě předtím, než bude stanovena výše odškodnění.

Ministrně Šlechtová poslance informovala, že ministerstvo nyní připravuje nový stavební zákon a nový zákon o vyvlastňování. Teze nového stavebního zákona jsou podle ní hotové a vládě je předloží, jakmile projde nynější novela.

 

Související články/dokument:

 

Přehled programu:

  • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/7/ - vrácený Senátem  (Út 27. 6., 3. bod)
  • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - druhé čtení (St 28. 6., 9. bod ve 14.30 hodin)
  • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - druhé čtení (St 28. 6., 7. bod ve 14.30 hodin)
  • Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Út 11. 7., 3. bod)

 

Anotace předpisů:

 

Vodní zákon

Návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.


Nejzásadnější body a cíle novely:

  • Převod poplatkové agendy ve vodním zákoně a úprava povinností zpoplatněných subjektů
  • Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se:
    • geologických prací spojených se zásahem do pozemku;
    • zavedení možnosti posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů;
    • odpadních vod a závadných a nebezpečných látek;
    • speciálních servisních zařízení jako součásti vodní cesty;
    • ochrany před povodněmi a záplavových území;
  • Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.

 

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Hlavní navržené změny:

  • Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513 (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva).
  • Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, s kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.
  • Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20a, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí zprávy (hlášení) o ušetřených emisích z těžby.
  • Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kg CO2, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 15 Kč.

 

Stavební zákon

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) mění kromě zákona o územním plánování a stavebním řádu i dalších 43 souvisejících právních předpisů. Novela stavebního zákona má podle předkladatele - ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přinést zefektivnění povolovacích řízení, jejich zkrácení a současně i zavádí možnost pouze jednoho povolovacího řízení - tzv. koordinované řízení. Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté i do dalších souvisejících zákonů. Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

 

Na úseku územního plánování dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

  • zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace,
  • cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění,
  • bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování),
  • ve vztahu k správnímu řádu a  soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu,
  • v  navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu,
  • podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace,
  • územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území,
  • dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.

 

Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

  • zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho společného řízení (v dosavadním legislativním procesu nazývaným koordinované řízení) s vydáváním jednoho rozhodnutí, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných); příslušným k vedení tohoto řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu,
  • integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení nebo do samostatného územního řízení,
  • navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas.

 

Související:

Štítky:

| |

Zpět