Co asi přinese „hnojivová vyhláška“ v praxi

V článcích otištěných k tématu sedimenty byly uvedeny skutečnosti, vedoucí k nutnosti vzniku „hnojivové vyhlášky“ či novely zákona o odpadech. Dále byly popsány obecné komplikace, které z jejich neexistencí vyplývají či vyplývaly. Tak jako každý nový právní předpis, tak i připravovaná vyhláška projde prvním kolem její aplikace, dohadů a výkladů nejasností. Předpokládáme, že např. po půl roce se poznatky a připomínky veřejně projednají. I přes nulové praktické zkušenosti lze s ohledem na dlouhodobé sledování sedimentů (drobné vodní toky, malé vodní nádrže) předpokládat toto:
1) Příloha č. 1 návrhu vyhlášky (viz příspěvek ing. Čermáka na str. 18 – 20) vychází z několika právních předpisů. Lze předpokládat, že většinový podíl sedimentů (mimo extrémně zatížené oblasti) vyhoví limitu přílohy č. 1, a že při využití na zemědělské půdě nebudou tyto sedimenty zařazeny do dikce zákona o odpadech.
2) Příloha č. 3 návrhu vyhlášky je některými parametry znatelně přísnější než příloha č. 1. Lze předpokládat, že právě většina sedimentů nevyhoví příloze č. 3 vyhlášky.
3) Pokud bude splněn limit přílohy č. 1, ale nebude nalezeno využití na zemědělské půdě, stane se pravděpodobně sediment při splnění přílohy č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (ve znění zákona č. 9/2009 Sb.) odpadem. Při nesplnění přílohy č. 9 se odpadem stane a bude se na něho vztahovat vyhláška č. 294/2005 Sb. v platném znění.
4) Pokud sediment vyhoví návrhu přílohy č. 1 a zároveň nevyhoví návrhu přílohy č. 3 (pravděpodobně nejobvyklejší případ), bude nutné ověřit výskyt zájmových parametrů na pozemcích, kde budou tyto sedimenty využity. Může se však stát, že první zájmový pozemek nemusí vyhovět požadavkům na ZPF. Lze hledat pozemek nový, případně bude zjištěno, že obecně se jedná o zvýšené pozadí. Jak bude řešena tato situace, není známo.
5) Požadavek obsahu zrnitostních podílů (velikostí zrn) 2 až 4 mm a nad 4 mm, bude technicky obtížně ověřitelný i u laboratorního vzorku. V praxi lze předpokládat, že podíly zrn nad 2 mm budou místně individuální a že budou kladeny přísné požadavky na plán odběru vzorků a popis sedimentu vodní nádrže či vodního toku. Podíl těchto zrn v drobných vodních tocích bude realizačním problémem. Separace nadsítného (2 či 4 mm) není prakticky technicky možná.
6) Realizace úprav bude vyžadovat velmi precizní postupy průzkumu a odběru vzorků. Stěžejní bude důraz na přípravu terénního vzorku a vzorku laboratorního (ze vzorku terénního).
7) Realizace si v předpokládané většině vyžádá průzkumy pozemků podle podmínek agrochemického zkoušení půd a výpočet bilancí dle předložených vzorů.
8) Návrh vyhlášky se nedotkne využití sedimentů mimo zemědělské půdy. Využití sedimentů na trvalý travní porost bude možné za podmínek zapravení podle podmínek nastavených „hnojivovou vyhláškou“ a zákonem č. 9/2009 Sb.

Ing. Vladimír Bláha
EMPLA, s. r. o.
E-mail: blaha@empla.cz

Zdroj: OF 2/2009