Více času na podstatné
Čistírenské kaly – o co jde
V poslední době probíhá poměrně živá diskuze kolem budoucího nakládání s čistírenskými kaly, vyvolaná vydáním některých vyhlášek.
Nová vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) [1] není žádným zákazem aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu.
Spolu s vyhláškou č. 237/2017 Sb. ze dne 28. července 2017 [2], kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, se prostřednictvím těchto dvou vyhlášek především aplikují standardní mikrobiologické požadavky, aby bylo minimalizováno zdravotní riziko pro lidi i riziko pro životní prostředí. Obě vyhlášky tak zahrnují dlouhodobě platné mikrobiologické zásady, které se odvozují pro čistírenské kaly od původního Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (https://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/predpisy-es-eu/Legislativa-EU_x2001-2005_narizeni-2002-1774.html), byť se toto nařízení přímo na čistírenské kaly nevztahuje, ale bylo v EU jakýmsi normativem pro zabezečení hygienických standardů pro nakládání zdravotně závadnými odpady. Je logické, že čistírenské kaly nemohou mít méně přísné mikrobiologické limity, než je tomu pro vedlejší produkty živočišného původu. Zvláštní pozornosti zasluhuje Nařízení komise (ES) č. 208/2006 ze dne 7. února 2006, kterým se měnily přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj. (https://www.mzp.cz/ris/ais-risdb-ec-table.nsf/FB0CB62304CFD716C12571C60042D803/$file/32006R1192.pdf). Zde najdeme hlavní zásady plně aplikované v řadě zemí pro čistírenské kaly v rámci správné praxe:
a) Zbytky rozkladu a kompost musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulovány a uskladněny tak, aby se zabránilo rekontaminaci.
b) Pokud jde o mikrobiologické zabezpečení, tak nařízení stanovuje, že reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo ihned po zpracování v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí za účelem sledování zpracování splňovat tyto normy (přesné znění v Nařízení):
Escherichia coli: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 in 1 g; nebo
Enterococaceae: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 in 1 g; a
Salmonella: absence in 25 g: n = 5; c = 0; m = 0; M = 0
kde:
n = počet vzorků, které mají být otestovány;
m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
M = maximální hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojující, pokud počet bakterií
v jednom nebo více vzorcích je roven nebo vyšší než M a
c = počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále
považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.
Nacházíme zde prakticky stejné hodnoty mikrobiologických kritérií pro upravený kal pro aplikaci na zemědělské půdě, jaké byly použity ve vyhlášce č. 437/2016 Sb., resp. pro o stanovení požadavků na hnojiva ve vyhlášce č. 237/2017 Sb.
Zmiňme ještě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), které provedlo celou řadu formulačních vyjasnění s ohledem na nový stupeň poznání. (https://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/predpisy-es-eu/Legislativa-EU_x2006-2010_narizeni-2009-1069.html). Mikrobiologické požadavky zůstaly ponechány beze změn. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Vyhláška č. 437/2016 Sb. musela být přijata, neboť jsme byli jednou z posledních zemí, které nenaplňovaly doporučení EU roku 2010 [3] požadovat v nových národních a mezinárodních předpisech a normativech uplatnění přísnějších mikrobiologických limitů (tzv. Enhanced nebo Class A) s cílem výrazně snížit jakékoli riziko vzniku nemoci vyplývající z používání čistírenských kalů v zemědělské praxi nebo při jiném využití. Úprava se provedla tím nejjednodušším způsobem tak, že ruší možnost využívání kalu kategorie II k 1.1.2020. Kategirie II má totiž tak měkké hodnoty, že jí vyhoví ve většině případů i neupravený čistírenský kal z hlediska mikrobiologických parametrů. Vyhláška dále upřesňuje technické podmínky pro použití kalů. Je potřeba zdůraznit, že technologie pro dosažení hodnot kategorie I jsou běžné a používají se i u nás. Takže aktuálně nám Brusel nic nenařizuje ani nezakázal, už nám to doporučil a chtěl po nás dávno.
Požadavek přísnější hygienizace kalu při jeho zpracování je prvním impulzem k zásadním změnám legislativy kalů v ČR. V návaznosti na letošní předpokládané přijetí nové EU směrnice o hnojivech, která se bude týkat tzv. certifikovaných hnojiv [4], které bude jedině možné používat pro kultivaci potravinářských produktů vstupujících na trhy EU, lze očekávat další změny nakládání s čistírenskými kaly s ohledem na zjištěné vysoké obsahy mikropolutantů (endokrinní disruptory, zbytky léků, těžké kovy, mikroplasty, drogy, biocidy, hormony, látky narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí atd). Pravděpodobně bude nastaven směr k energetickému nebo materiálovému (zdroj fosforu) využití čistírenských kalů v rámci oběhového hospodářství. Velmi vážný skutečný stav z hlediska splnění mikrobiálních ukazatelů kalů na českých ČOV ukázala i studie kvality čistírenských kalů v ČR „Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod“ [5]. 50 % vzorků nesplnilo v některém parametru limity kategorie II (problematické jsou zejména termotolerantní koliformní bakterie), 44 % z nich nesplňovalo kategorii II ani v parametru enterokoky (22 % ze všech vzorků).
- Vyhláška č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
- Vyhláška č. 237/2017 Sb. ze dne 28. července 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb., vyhlášky č. 271/2009Sb. a vyhlášky č. 131/2014 Sb.
- European Commission (2010) Working document sludge and biowaste, 21 September 2010, Brussels, 13 p., Annex 1: comparison of member states requirements relating to the use of sewage sludge in agriculture,
- Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod (2015) ECO trend Research centre s.r.o., 2015 (dostupné na https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/projekty_po8_opzp_2007_2013/$FILE/OODP-Oddil_II_Hodnotici_cast-20160810.pdf )
- Proposal for a Regulation on the making available on the market of CE marked fertilising products and amending Regulations (EC) No 1069/2009 and (EC) No 1107/2009, zveřejněno 17.3. 2016 (https://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/15949)
Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA
SMP CZ, a.s., ÚTŘ skupiny SMP
e-mail: kos@smp.cz
Čtěte také:
Reakce: Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel