Česko spálilo loni největší množství odpadu

V pecích spaloven a cementáren se loni na energii proměnilo téměř 1,2 milionu tun komunálního a průmyslového odpadu.
Spalovny komunálních odpadů, které jsou napojené na centrální zásobování tep- lem a z energie vyrábějí také elektřinu, poprvé v historii překonaly hranici 700 tisíc tun zlikvidovaného komunálního odpadu. Za loňský skok z předchozích 666 tisíc na 702 tisíc tun může náběh plzeňské spalovny odpadů
v Chotíkově do plného provozu.

Nejnovější zařízení tohoto druhu v Česku loni přeměnilo na energii 93 tisíc tun odpadů z Plzeňského kraje. „Letos bychom měli zpracovat opět zhruba 95 tisíc tun odpadu, což je množství, které nesmíme překročit. Zařízení provozujeme s kladným provozním ziskem,“ říká Petra Siegerová, mluvčí Plzeňské teplárenské, které chotíkovská spalovna patří. Rozjezd jednotky se na ceně tepla v Plzni nijak neprojevil.

Množství komunálního odpadu zlikvidovaného v kotlech by mělo do budoucna růst i proto, že skládkování využitelné části komunálního odpadu bude od roku 2024 zakázáno. V pražské spalovně v Malešicích se už stavějí dva nové kotle. Jeden by měla přidat také brněnská spalovna SAKO. Skupina ČEZ plánuje postavit velkou spalovnu místo jedné z nynějších elektráren v Mělníku. O stavbě spalovny se uvažuje také v Moravskoslezském kraji. Stoupá také spalování paliv, která se z odpadků vyrábějí. Z celkového energetického odpadu se v Česku využije pět procent, což je lehce nad průměrem EU.

Tuzemské cementárny loni použily jako náhradu za fosilní paliva 290 tisíc tun paliv z odpadků. Za posledních deset let se toto množství zvýšilo téměř třikrát. Zbytky ze spáleného odpadu také představují významnou surovinu pro výpal cementářského slínku.

„Tuhá alternativní paliva jsou druhotná surovina, která šetří primární paliva. Zároveň nám to umožňuje vyjít vstříc odpadovým záměrům jednotlivých krajů, které souvisejí s omezením skládkování,“ vysvětluje Nikola Davidová, mluvčí společnosti Českomoravský cement. V českých cementárnách pochází zhruba polovina energie z odpadů. „Nejlepší cementárny v Česku se pohybují okolo 85 procent, i když ne trvale,“ dodává ředitel Svazu výrobců cementu Jan Gemrich. Ve světě už přitom existují cementárny, které spalují výhradně paliva z odpadů.

Roste také výroba tuhých alternativních paliv. „Letos zdvojnásobila kapacitu své linky společnost Rumpold. Rozšiřují se i kapacity společnosti OZO Ostrava,“ uvádí Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.


Čtěte také:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989 – 2017 (12.6.2018)
 

Zdroj: E15